Následující výběr událostí právě uplynulého roku 2022 i jejich interpretace je nutně subjektivní. Doplnění a upřesnění jsou vítána v komentářích pod tímto článkem.
Pronásledování kvůli náboženství a mezináboženská napětí patří k realitě tohoto světa a to se v roce 2022 příliš nezměnilo. Křesťané hlásí pronásledování v Afghánistánu, Korejské lidově demokratické republice, Somálsku, Libyi, Jemenu, Eritrei, Nigérii, Pákistánu nebo Íránu. V této zemi jsou navíc desítky let pronásledováni bahá´í. Současné občanské nepokoje mají počátek v nábožensky motivovaných represích vládnoucího režimu, který se opírá o šícitský islám. Obtížnou situaci prožívají křesťané také v Indii; tam se ale stávají terčem indických nacionalistů (hindutvy) až na druhém místě: větší napětí je mezi hindutvou a muslimy. Zlepšení postavení muslimů zatím nebylo hlášeno z Barmy (Myanmaru) ani z Číny. O ohromném tlaku čínských úřadů na ujgurské muslimy se ve svobodném světě alespoň více ví a mluví; poukazy na situaci Ujgurů ovšem zatlačily poněkud do pozadí světového zájmu stejně těžkou situaci Tibeťanů a tibetského buddhismu. Zdá se, že hnutí Fa-lun-kung se po více než dvaceti letech těžkého pronásledování v Číně ocitlo mimo hlavní negativní pozornost úřadů. Radikální muslimové násilím vytlačují animisty a křesťany ve výše jmenovaných zemích subsaharské Afriky. Určité zlepšení postavení křesťanů je možné vnímat v Iráku; vliv na to snad měla návštěva papeže roku 2021.
Stav náboženské svobody byl v Rusku velmi špatný už před vpádem na Ukrajinu (šikanu zažívají například scientologové, těžké pronásledování svědci Jehovovi). Po vojenské agresi jsou navíc pronásledováni kněží i ostatní pravoslavní věřící, kteří nesdílejí oficiální válečný narativ. V důsledku své nechuti přitakat ruským úřadům emigroval ruský vrchní rabín Pinchas Goldschmidt.
Obavy o stav náboženské svobody ovšem přicházejí i z válčící Ukrajiny. Pravoslavní křesťané tam jsou rozděleni do Pravoslavné církve Ukrajiny, která se osamostatnila od Moskvy a roku 2019 dosáhla autokefality, a Ukrajinské pravoslavné církve, která byla až do vypuknutí války vůči Moskvě loajální, ale ve válce zaujala vlastenecký postoj a od moskevského patriarchátu, jenž nepokrytě podporuje válku a prezidenta Putina, se distancovala. Ukrajinské úřady přesto podezírají duchovní této církve z kolaborace s Ruskem: 13 duchovních bylo zbaveno ukrajinského občanství a úřady prohledávají kostely a kláštery této církve. Mezi těmito zprávami zní spíše jako kuriozita, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl kromě mnoha jiných ocenění zvolen novinami The Jerusalem Post nejvlivnějším Židem roku 2022.
Válka na Ukrajině a důsledky klimatické změny posilují konspiracismus a apokalyptické předpovědi. Z mnoha náboženských společenství, které tyto jevy zabudovaly do svých nauk, můžeme jmenovat alespoň hnutí AllatRa. Toto hnutí i projekt „Tvořivá společnost“, který vznikl v jeho rámci, s těmito motivy pracují velmi intenzivně. V hnutí AllatRa se ale nevyskytuje to, co jinak provází konspirační a apokalyptické narativy docela často: antisemitismus. Obavy z růstu antisemitismu dlouhodobě vyjadřují Spojené státy, Německo i další země.
V některých zemích se loni zajímavě protnulo náboženství s politikou. V Brazílii zaujali evangelikálové už přece jen diferencovanější politické postoje a jejich favorit z posledních let, Jair Bolsonaro, prohrál prezidentské volby patrně v důsledku toho. O Íránu už byla zmínka. Prolnutí náboženství a politiky je v Izraeli běžné, i když výsledky posledních parlamentních voleb, které dávají velkou moc ve vládě Benjamina Netanjahua do rukou koalici „Náboženský sionismus“ s extrémními náboženskými postoji, jsou přece jen mimořádné. Nejistotu z dalšího vývoje postavení čínských, především „podzemních“ katolíků vzbuzuje prodloužení dohody mezi Vatikánem a Čínskou lidovou republikou. A nakonec: zajímavou „náboženskou“ dohru má vražda premiéra Šinzó Abého v Japonsku: veřejnost je šokována bohatými, ale do velké míry skrytými vztahy mezi vrcholnými japonskými politiky a Církví sjednocení.
Také v roce 2022 samozřejmě zemřelo několik světově významných náboženských osobností: o vietnamském zenovém mnichovi Thích Nhất Hạnhovi jsme v Náboženském infoservisu několikrát psali a reflektovali jsme i jeho odchod z tohoto světa. Zaznamenali jsme také smrt patriarchy Antonia, hlavy Eritrejské pravoslavné církve, v domácím vězení, odchod významného chasidského rabína Chaima Kanievského i britské královny Alžběty II. Psali jsme o ní nejen proto, že byla (do značné míry formální) hlavou anglikánské církve, ale i proto, že byla zbožnou ženou. Článek by si jistě býval zasloužil egyptský učenec, intelektuální vůdce Muslimského bratrstva Júsuf Abdulláh al-Karadáví (1926–2022) a také holandský protestantský misionář Anne van der Bijl, známý jako bratr Andrew (1928–2022). Vykonal velké dílo jako pašerák biblí do zemí Východního bloku a jako zakladatel Open Doors, organizace, která se v současné době věnuje pomoci pronásledovaným křesťanům v různých částech světa. Zprávy této organizace byly proto několikrát citovány i v Náboženském infoservisu. Na samém sklonku roku pak zemřel emeritní papež Benedikt XVI.; obrysy jeho mnohoznačného dědictví jsme se také v Náboženském infoservisu pokusili zachytit.
V Česku bylo nejdůležitější religionistickou událostí v loňském roce zveřejnění výsledků „náboženské otázky“ ve sčítání lidu roku 2021. Překvapením byl počet občanů, kteří se přihlásili k tradici pravoslavného křesťanství. (Během roku se ukázalo, že i společenství českých pravoslavných křesťanů je poznamenáno napětím, které v církvi způsobila válka na Ukrajině.) Druhým překvapením bylo to, že po třech desetiletích stoupl počet těch, kteří se deklarovali jako věřící. Do společnosti 42 církví a náboženských společností, registrovaných českým státem, přibyly hned na začátku roku 2022 další dvě: náboženská společnost Slované a Křesťanská církev esejská.
Pro největší české náboženské společenství, římskokatolickou církev, bylo velkou událostí jmenování nového pražského arcibiskupa: stal se jím Jan Graubner, který byl předtím třicet let arcibiskupem olomouckým. Na alternativní straně českého náboženského života je událostí roku 2022 bezpochyby vývoj trestní kauzy manželů Kordysových; prezidentská milost tuto kauzu sice ukončila, ale nadále zůstávají otázky, jak budou úřady zacházet s psychedeliky, využívanými v náboženských obřadech. A snad ještě jednu událost by bylo třeba jmenovat, tentokrát kulturní: výstava Buddha zblízka byla skutečně mimořádně dobrá.
Náhledová fotografie z protestů, způsobených násilnou smrtí Mahsy Aminiové, India Today.
Související článek:
