Dne 22. října 2022 Vatikán již podruhé prodloužil prozatímní dohodu mezi Svatým stolcem a čínskou vládou.[1] Poprvé byla smlouva podepsána v roku 2018 na období dvou let, následně byla prodloužena v roce 2020. Podepsání prozatímní dohody bylo historickým momentem, kdy Svatý stolec a vláda Čínské lidové republiky (ČLR) podepsala vzájemnou dohodu vůbec poprvé. Přesný obsah dohody zůstává stále nezveřejněný, ale víme, že ústřední problematikou je svěcení biskupů v ČLR. Dohoda uděluje Komunistické straně (KS) Číny pravomoc volit katolické biskupy v Číně, ale Svatý stolec si ponechává právo veta.
Mnozí silně kritizují Vatikán pro prodloužení dohody a pokračující rokování s KS Číny. Dohoda totiž nepřinesla výrazné zlepšení situace pro katolíky v Číně. Podle kritiků smlouvy by Vatikán jako politická entita neměl aktivně usilovat o spolupráci s pekingskou vládou, která nepovoluje všem občanům skutečnou svobodu vyznání, a navíc v mnoha ohledech porušuje lidská práva svých občanů. Zvláště mnozí z podzemních duchovních a biskupů v ČLR jsou z dohody zklamáni a současně cítí zmatek. Často mají pocit, že byli zrazeni, protože podzemní katolíci čelili a stále čelí pronásledování za věrnost Vatikánu, a obávají se, že vůbec nedojde ke zlepšení celkové situace pro katolíky – naopak v nové náboženské politice i dohodě spatřují prostředky kontroly ze strany KS Číny. KS Číny má totiž plně pod kontrolou volbu biskupů, kteří jsou především věrní straně.
Svatý stolec se navíc ve jménu snahy o navázání vztahů s ČLR v posledních letech vzdává jakékoliv kritiky čínského režimu. Papež například žádal čínské katolíky, aby byli „dobrými občany, milujícími svoji vlast a sloužící své zemi poctivě a s pílí, podle svých nejlepších schopností.“ Tento apel je v souladu se způsobem, jakým čínská vláda požaduje od věřících občanů, aby podporovali a milovali svoji zem, a teprve potom milovali svou vlastní víru. V této výzvě k vlastenectví vidí někteří nevyslovenou výzvu k přímé podpoře Komunistické strany Číny. Dalším příkladem záměru Vatikánu harmonizovat vztah s ČLR je skutečnost, že během protestů v Hongkongu (2019 a 2020) Vatikán i papež František mlčeli. Do protestů byly přitom zapojeny i křesťanské skupiny – včetně katolíků. Právě mnozí z nich byli zarmouceni postojem Vatikánu, který nijak nepodpořil své věřící.[2]
Vatikán dodnes obhajuje dohodu jako důležitý krok směrem k normalizaci diplomatických vztahů s ČLR a sjednocení katolické církve. Vatikán také zdůrazňuje, že je to poprvé od vzniku ČLR, kdy Svatý stolec uzavřel fakticky mezinárodní dohodu s Čínou. Z pohledu Vatikánu je nejdůležitějším úspěchem dohody skutečnost, že všichni čínští katolíci jsou nyní spojeni se Svatým stolcem. Nesmíme totiž zapomínat na to, že Svatý stolec není jen diplomatickou silou, ale také náboženskou institucí, která se dlouhodobě snažila navázat diplomatické vztahy s ČLR.
Nicméně je zřejmé, že pronásledování katolíků (i jiných věřících) v Číně zesiluje. Velice okleštěná náboženská svoboda se ještě zužuje. A prozatímní dohoda mezi Vatikánem a ČLR může mít za následek ještě větší moc nad katolickou církví v rukou KS Číny, protože klíčovým zájmem čínské komunistické vlády je ovládnutí veškerého náboženského života občanů, jeho kontrola a podřízení se straně.
Poznámky:
[1] Text je zkrácenou a upravenou verzí kapitoly „Papež František a prozatímní dohoda“ z knihy Rychetská, Magdaléna. 2022. Bouřlivý příběh: Postavení katolíků v Čínské lidové republice. Brno: Masarykova Univerzita.
[2] Informace získaná z rozhovoru s katolíky, kteří se zapojili do protestů. Leden 2021.
Náhledová fotomontáž: P. I. M. E. Asia News.
Psali jsme v Dingiru:
MASLÁKOVÁ, Magdaléna. Pod tlakom strany a vlády: Aká je situácia Vlasteneckého združenia čínskych katolíkov? Dingir 22 (3), 2019 s. 80–82.
téma Čínské duchovní tradice u nás, Dingir 14 (2), 2011, text celého čísla.
Související články:
