Rodná víra a její novopohanské rituály

Rodná víra a její novopohanské rituály

Článek vznikl v rámci kurzu Novopohanství (RLB510 a RLBcB510) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Michala Puchovského. Rituální oběti, magické rituály a uctívání ďábla. To jsou předsudky, s nimiž se moderní pohané často musejí konfrontovat. Kdo vlastně jsou členové Rodné víry? A jaká je rituální praxe novopohanů? Na 

Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 3/4

Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 3/4

Legendami opředené Timbuktu s významnou islámskou univerzitou Jsme nyní v Mali přibližně ve třetině délky toku Nigeru. Opouštíme bažinatou vnitrozemskou deltu a plujeme na sever vstříc městu, jehož věhlas mezi muslimskými vzdělanci býval výjimečný a dodnes se v ozvěnách odráží, městu Timbuktu. Řeka Niger u Timbuktu vymezuje jižní hranici Sahary; bývají 

Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 2/4

Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 2/4

Zvláštní tok, zvláštní země, zvláštní náboženství Cesta od pramenů Nigeru až po jeho ústí do Guinejského zálivu v Atlantickém oceánu je dlouhá úctyhodných 4 180 km a málokde jinde je kilometr pro cestovatele tak dlouhý a náročný jako na cestách – mnohem přesněji necestách – v poříčí Nigeru. Jak už bylo 

Náboženství na řece Niger: kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 1/4

Náboženství na řece Niger: kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 1/4

Vodunské pití země, islámská mystika vtělená do subsaharské kultury, stvořitelská dvojice Mawu–Lisa a jejich božská matka Nana Buluku, křesťanská společenství na misi proti Satanovi, jorubští zasvěcenci s temnou mocí, duchové, voduni či orišové, (teologicky kontroverzní) synkreze dobra a zla, hrozivě vyhlížející fetiše, zapovězená obětní místa, nulová pohostinnost k poutníkům, drtivé 

Duchovní cesty: Mé seznámení s Dianetikou

Duchovní cesty: Mé seznámení s Dianetikou

V seriálu „Duchovní cesty“ zveřejňujeme osobní příspěvky čtenářů, v nichž sdílejí své důvody a motivace pro zvolenou spirituální praxi. Druhý příběh patří scientoložce Jitce Bechyňové. Vždycky mě zajímaly věci, jak se říká „mezi nebem a zemí“. Cestovali jsme s kamarádem po závodech a rádi tyto věci rozebírali. Bylo to nekonečné téma 

Posvátné baobaby: příbytky božstev a objekty kultického uctívání

Posvátné baobaby: příbytky božstev a objekty kultického uctívání

Baobaby jsou fascinující stromy, které se právem mohou považovat za pamětníky nejstarších afrických (i dalších) náboženství a kultur, vždyť nejstarší z nich přežívají více než 2 000 let a jsou často uctívány jako příbytek božstva nebo ducha, případně jsou jim připisovány magické účinky, jako je tomu na Madagaskaru u tzv. milujících se 

Cesta za modrým pasáčkem krav

Cesta za modrým pasáčkem krav

Příběhem Džalángí déví dásí, Krišnovy oddané, praktikující v hnutí Haré Krišna (ISKCON), otvíráme seriál, v němž naši čtenáři a příznivci popisují své osobní duchovní cesty.  Moje máma je z římskokatolické rodiny a táta z řeckokatolické. Protože ale jejich víra byla spíš jen vlažná, nakonec se nebrali v kostele a mě ani nedali pokřtít. 

Čtyřicetileté putování pouští a deset slov

Čtyřicetileté putování pouští a deset slov

Zamyšlení nad čtyřicetiletým putováním pouští volně navazuje na předchozí článek Přechod Rákosového moře. Patrně ještě důležitější než přechod Rákosového moře, o kterém jsem z poutnického pohledu popřemýšlel v předešlém článku, byly pro Hebreje následné roky, které národ strávil putováním pouští. Lidé na nesmírně dlouhé cestě pustinou – která