Poselství petice proti pronásledování hnutí Fa-lun-kung se dostane do Poslanecké sněmovny

Poselství petice proti pronásledování hnutí Fa-lun-kung se dostane do Poslanecké sněmovny

Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uspořádal veřejné slyšení k petici „Za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“. Slyšení k petici, která vznikla roku 2019 a kterou podepsalo 10 287 občanů, bylo několikrát odloženo kvůli pandemii a konalo se konečně toto úterý 8. června. Vedla ho poslankyně Helena Válková.

O čínském novém náboženském hnutí Fa-lun-kung (zvaném též Falun Gong nebo Falun Dafa) jsme v Náboženském infoservisu už několikrát psali (například zde), obvykle v souvislosti s jeho pronásledováním čínským vládnoucím režimem (například zde či zde). Česká část hnutí Fa-lun-kung se prezentuje zde.

Zpravodajem petice je člen petičního výboru, poslanec František Elfmark, a ten také účastníky veřejného slyšení oslovil nejprve. Po představení petice mluvila její hlavní předkladatelka Veronika Sunová. Zmínila, že různé verze téže petice podepsalo už asi 160 tisíc občanů Česka a že to je už 22 let, co jsou praktikující metody fa-lun-kung „čínským režimem … krutě pronásledováni, mučeni, zabíjeni a využíváni na komerční transplantace“. Patos její otázky na závěr projevu se zdál být vzhledem k náladě české společnosti docela namístě: „Jakou budoucnost však bude mít země, která potichu vymění spravedlnost za peníze nebo základní lidská práva za ekonomické výhody a morální hodnoty za mlčení?“

Historii represí hnutí Fa-lun-kung v Číně shrnul Milan Kajínek, který je podobně jako Veronika Sunová praktikujícím metody fa-lun-kung a pracuje jako šéfredaktor české verze mezinárodního zpravodajství The Epoch Times (soustřeďuje se na zprávy o Číně z nezávislých zdrojů a česká verze o veřejném slyšení také referovala). Historická fakta a statistické údaje pak doplnily dva osobní apely těch, kdo mají s represemi zkušenosti, a to Destiny Tangové, jejíž celá rodina byla pronásledováním těžce postižena, a Williama Huanga, který byl za praktikování fa-lun-kung pět let vězněn v otřesných podmínkách.

Poněkud matoucím dojmem působilo v těchto prezentacích to, že se občas mluvilo o praktikujících, kteří nejsou „stoupenci“ ani „členové“ a kteří netvoří žádné „hnutí“ (Veronika Sunová), ale na druhou stranu zaznívalo zájmeno „my“ nebo byla řeč o „skupině“, která se „odmítá vzdát své víry“ (Milan Kajínek) apod. Tento pojmový rozpor odráží skutečnost, že Fa-lun-kung je skutečně jen velmi málo organizované, volné společenství praktikujících metody fa-lun-kung, ale toto společenství zároveň sdílí hodnoty a přesvědčení, bez nichž by praxe nedávala velký smysl a bez nichž by konečně nedávalo smysl ani utrpení, které čínští praktikující podstoupili a podstupují. Spojení volné organizace, k níž je zájemce poután jen nezávazně nebo s minimálními závazky, s pevně zastávanými a sdílenými přesvědčeními ovšem není mezi současnými novými náboženskými hnutími nijak výjimečné.

Promluvy těch, kdo jsou osobně zainteresováni, byly prostřídány dalšími vystoupeními, která myšlenky a požadavky petice podporovala: Davida Červenky, ředitele odboru lidských práv Ministerstva zahraničních věcí, Mikuláše Vymětala z Českého helsinského výboru nebo Lukáše Kudláčka z Institutu pro výzkum zločinů komunismu. Zaznělo i prohlášení Amnesty International z roku 2020 v lidskoprávní situaci v Číně. Velmi povzbudivé bylo angažmá a vystoupení studenta Víta Novotného z Gymnázia Jana Palacha v Mělníku, iniciátora studentské petice. Na vystoupení Kateřiny Procházkové z projektu Sinopsis nakonec už nezbyl čas.

Petiční výbor přijal usnesení, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně, aby „vyjádřila nesouhlas s pronásledováním Falun Gongu anebo vyjádřila morální podporu lidem, kteří jsou v Číně pronásledováni, mučeni a zabíjeni pro své orgány jen proto, že se věnují meditační praxi Falun Gong“ (citováno podle zprávy v Epoch Times oficální znění usnesení ještě nebylo zveřejněno). Datum projednání tohoto usnesení bude asi vzdálené, ale stoupenci hnutí Fa-lun-kung se za 22 let pronásledování už na ohlas ve veřejnosti naučili čekat.

Náhledová fotografie: Lukáš Kruťa, Epoch Times.

Psali jsme v Dingiru:

základní informace o hnutí Fa-lun-kung a rozhovor s Milanem Kajínkem, Dingir 14 (2), 2011, s. 60–61.

Zdeněk Vojtíšek, „Sekta skrz naskrz“. Čínské úřady legitimují represe západními stereotypy o sektách, Dingir 24 (2), 2021, s. 74–77, upoutávka zde.

Související články:

Před dvaceti lety bylo zakázáno hnutí Fa-lun-kung

Ethan Gutmann: „V Číně se odehrává lidskoprávní katastrofa. Prosím, udělejte něco.“

Prahou opět prošel průvod Fa-lun-kung

Hnutí Fa-lun-kung v Ruské federaci: naděje přichází z Chakasie

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments