Náboženský svět v roce 2021

Náboženský svět v roce 2021

Následující výběr událostí právě uplynulého roku 2021 i jejich interpretace je nutně subjektivní. Doplnění a upřesnění jsou vítána v komentářích pod tímto článkem.

 

V české společnosti klid

Pouze v jedné ze tří největších českých církví – v Církvi českobratrské evangelické – došlo ke změně ve vedení. Synod zvolil 21. května synodním seniorem Pavla Pokorného, dosavadního faráře sboru v Praze-Střešovicích. – V římskokatolické církvi je stále ještě očekáván nový pražský arcibiskup; úřad od roku 2010 zastává Dominik kardinál Duka, v dubnu 2018 ale musel kvůli dovršení 75 let papeži nabídnout svou rezignaci. Od té doby je hledán jeho nástupce. – A v Církvi československé husitské byl patriarchou zvolen už na třetí funkční období Tomáš Butta. Stalo se to 19. června 2021. – Nové vedení má ale Ekumenická rada církví: 23. listopadu se jejím předsedou stal biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání Tomáš Tyrlík, první místopředsedkyní superintendentka Evangelické církve metodistické Ivana Procházková a druhým místopředsedou biskup Marián Čop z Evangelické církve augsburského vyznání.

Změnu jsme nezaznamenali ve vedení židovských ani muslimských obcí. Podle zprávy z 9. června registrovala Federace židovských obcí 874 projevů antisemitismu v roce 2020; z toho bylo 98 % nenávistných postojů projevených na internetu. Za rok 2021 ovšem data ještě nejsou k dispozici. – Situace v registraci antiislámských projevů je jiná. Vladimír Sáňka, místopředseda výkonné rady Ústředí muslimských obcí, k tomu autorovi tohoto textu 4. ledna 2022 napsal: „„Muslimové u nás nevedou nějaký seznam útoků proti nim. Některá z jejich organizací dokonce útok na mešitu ani neohlásí. Za rok 2021 tedy u nás nedošlo k žádné větší události, o které by se psalo. Velmi časté jsou však nenávistné protiislámské projevy na internetu a také verbální útoky na veřejnosti, které jsou vedeny především proti muslimkám, které se zahalují.“

Počet 42 registrovaných církví a náboženských společností se roku 2021 nezměnil. Dosud nevyřešena je žádost o registraci Náboženské společnosti Slované (byla podána již 21. 5. 2020). Loňského roku (11. ledna) přibyla žádost o registraci Křesťanské církve esejské; ani v případě této církve ale letos nepadlo rozhodnutí.

V obvykle bouřlivé části náboženské scény, mezi novými náboženskými hnutími, pokračoval rozruch kolem církve Šinčchondži, protože zvláště mezi křesťany je odmítán její agresivní proselytismus, a nálepku „sekta“ si u některých buddhistů vysloužilo i společenství kolem Lumíra Lásky (Srdce dharmy).

Hlavní očekávanou událostí roku 2022 je zveřejnění dat, vyplývajících z „náboženské otázky“ při sčítání lidu. Z různých neoficiálních zpráv se zdá, že „na spadnutí“ je jmenování 37. arcibiskupa pražského. A také je také možné očekávat, že ministerstvo kultury rozhodne obě podané žádosti o registraci.

 

Ze světa přicházejí i dramatické zprávy

Za nejvíce charakteristické pro právě uplynulý rok považuji propojení náboženství a pandemie. Na jedné straně se nejrůznější náboženská společenství dobře přizpůsobila situaci, alespoň některé svoje aktivity přesunula na internet a vyslovovala se pro odpovědné chování během pandemie, na druhou stranu náboženství hraje velkou roli i v opozičních postojích: v odmítání očkování a protipandemických opatření i v konspiračních narativech o pandemii. (O vztahu náboženství a pandemie pojednává téma Dingiru 1/2022; časopis vychází 15. března 2022.)

V roce 2021 pokračovalo na některých místech světa neoficiální, ale přesto velmi pevné spojení „trůnu a oltáře“ (o tomto tématu tzv. náboženského nacionalismu více v Dingiru 4/2021); na „trůnu“ přitom obvykle „sedí“ konzervativní populisté. V těchto případech bývají v sázce občanské a náboženské svobody: připomeňme situaci v Polsku, v Rusku (s tvrdým pronásledováním svědků Jehovových), v Indii (s represemi v některých státech vůči muslimům, v jiných vůči křesťanům), v Myanmaru (s represemi vůči Rohingům a dalším etnickým – v případě Rohingů i náboženským – menšinám). Ve Spojených státech naopak skončilo spojenectví populistického prezidenta s konzervativními evangelikály letošním nástupem nového prezidenta.

Ohniska mezináboženského napětí a pronásledování kvůli náboženské příslušnosti vesměs zůstala: tlak na křesťany a příslušníky původních náboženství ze strany muslimů v subsaharské Africe (Nigérie, Somálsko, Eritrea), vykonávaný i takovými organizacemi jako Islámský stát, je setrvalý. Podobně stále špatné je postavení náboženských menšin v některých muslimských zemích, například v Libyi, Jemenu, Íránu či Pákistánu. Výrazně se situace zhoršila v sousedním Afghánistánu: poměry symbolicky reprezentuje fakt, že spolu s vlnou uprchlíků opustil Afghánistán i poslední Žid. Kvůli nedostatku informací je nepředstavitelné pronásledování v komunistické Severní Koreji; jen občas proniknou zprávy o pronásledování tamních křesťanů, o příslušnících jiných náboženství zprávy chybí úplně. Více se roku 2021 hovořilo o pronásledování muslimských Ujgurů v komunistické Číně. To je samozřejmě dobře, ale zdá se, že špatné zprávy o Ujgurech zastínily podobně špatné zprávy o pronásledování čínských křesťanů, tibetských buddhistů nebo stoupenců náboženského hnutí Fa-lun-kung.

Z množství náboženských vůdců, kteří roku 2021 zemřeli, připomeňme alespoň korejského vůdce neocharismatického evangelikalismu, pastora Davida Yonggi Cho (14. září), a jihoafrického emeritního arcibiskupa Desmonda Tutu (26. prosince), bojovníka proti apartheidu.

Lze něco považovat za dobrou zprávu světového významu? Osobně vítám náznaky, že snad skutečně došlo k rozhodujícímu obratu v politice Vatikánu ve věci kriminálního zneužívání ze strany kněžích a ve věci finančních machinací. Za jakýsi odlesk toho druhého snad lze považovat satisfakci, které se dostalo emeritnímu arcibiskupovi Róbertu Bezákovi od papeže při jeho návštěvě Slovenska. A také papežovu cestu do Iráku a projevení citlivějšího přístupu vůči náboženským, etnickým a snad i sexuálním menšinám a vůči sociálním otázkám.

Náhledová fotografie: V den svých 85. narozenin se papež František setkal ve Vatikánu s uprchlíky. Foto: Vatican Media.



Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Petr Šimůnek
Petr Šimůnek
6. 1. 2022 11:26

Dovolím si reagovat na výzvu, abychom informace doplnili v komentářích. Nuže: ministerstvo kultury již vydalo rozhodnutí o registraci jak Slovanů – náboženské společnosti (6. prosince 2021), tak Křesťanské církve esejské (5. ledna 2022). Rozhodnutí zatím však nenabyla právní moci.
Další novinkou je, že 22. prosince 2021 ministerstvo obdrželo návrh na registraci Protestantské církve Svaté korony. Správní řízení bylo zahájeno.

Ivan Štampach
6. 1. 2022 15:01
Reply to  Petr Šimůnek

Doc. Vojtíškovi děkuji za vzácně nepředpojatý přehled. Daří se mu sledovat náboženské dění ve velké šíři.

Slovany a esejce nevidím v rejstříku registrovaných. Píšete, že ministerstvo rozhodlo. Zamítlo tedy jejich žádosti? Pak bych chápal, že se mohli odvolat a rozhodnutí nenabylo právní moci.

Jitka Schlichtsová
Editor
Jitka Schlichtsová
6. 1. 2022 19:39
Reply to  Ivan Štampach

Nebo zkrátka ještě neuběhla lhůta nabytí právní moci. Ta tam je vždy i v případě kladného posouzení žádosti, pokud jsem správně informována.