Státní pohřeb japonského premiéra Šinzó Abého se koná v Tokiu právě dnes za velmi přísných bezpečnostních opatření. Rodinný pohřeb politika proběhl již v červenci, ale jeho nástupce Fumio Kišida prosadil, aby se mu dostalo také nevídané pocty státního pohřbu, která byla doposud vyhrazena japonskému císaři. Šinzó Abé si podle něj jako nejdéle sloužící vůdce po druhé světové válce a také za své diplomatické a ekonomické úspěchy státní pohřeb zaslouží.
Kišidova vláda původně vyčíslila náklady na pohřeb na 250 milionů jenů (44,4 milionů korun), ale nedávno uvedla, že částka ještě vzroste nejméně o 1,4 miliardy jenů, které si vyžádají náklady na bezpečnost, dopravu a pohostinnost pro zahraniční hodnostáře a další hosty. Finanční nákladnost pohřbu celkově v přepočtu kolem 300 milionů korun a nehospodárné nakládání s penězi daňových poplatníků jsou jen částí argumentů protestujících Japonců, jiní poukazují na Abého kontroverzní militaristickou politiku. Zásadní roli sehrává i atentátníkův motiv, a sice vazba bývalého premiéra na jihokorejskou Církev sjednocení známou též jako „moonisté“ či „munisté“, kvůli níž si ho Tecuja Jamagami vybral jako svůj cíl.
Šinzó Abé byl zastřelen během předvolebního projevu ve městě Nara v oblasti Ósaky 8. července letošního roku. Zadržený Tecuja Jamagami policii vypověděl, že zabil Abého kvůli jeho zjevnému spojení s Církví sjednocení, která požadovala po jeho matce obrovské finanční dary, a tak prý zruinovala celou jeho rodinu a zničila mu život. Církev podle něho naléhá na japonské stoupence, aby poskytli velké dary na nápravu hříchů svých předků, včetně minulé japonské kolonizace Korejského poloostrova. Vzhledem k tomu, že je nyní ve vazbě a probíhá vyšetřování, jeho další výpovědi proto nejsou zatím k dispozici. Církev sjednocení obvinění z nevhodných způsobů misie, obchodních taktik a nátlaku na své přívržence popírá. Tomihiro Tanaka, vedoucí japonské pobočky Církve sjednocení, odmítl podrobnosti o darech více komentovat. Obecně sice potvrdil, že někteří lidé poskytují štědré dary, ale zdůraznil, že nikdo nebyl nucen. Potvrdil také, že Jamagamiho matka byla skutečně členkou Církve sjednocení od 90. let. Poslední dobou se podle něj účastnila akcí církve asi jednou měsíčně, dříve prý třeba i několik let nebyla aktivní vůbec.
Jamagamiho čin vyvolal značný zájem veřejnosti o roli Církve sjednocení v japonské politice i obavy z možných bezpečnostních rizik, ovlivňování politiky a korupce. Ukázal na několikagenerační propojení mezi touto církví a politicky významnou rodinou Šinzó Abého. Církev sjednocení totiž začala v Japonsku působit v roce 1964 (asi deset let po svém vzniku v Jižní Koreji pod vedením Son-mjong Muna). Kvůli sdíleným zájmům v konzervativních věcech, včetně odporu proti komunismu, si vybudovala úzké vazby se zákonodárci Liberálně demokratické strany. Byl to Abého dědeček – rovněž bývalý premiér – Nobusuke Kiši, kdo pomohl v roce 1968 založit v Tokiu církevní politickou jednotku.
Nové vedení strany si proto nechalo zpracovat studii, která by měla situaci osvětlit a zjistit, o jak zásadní propojení se jedná. Generální tajemník vládní strany Japonska k výsledkům průzkumu sdělil, že z celkového počtu 379 poslanců strany uvedlo nějaké spojení s Církví sjednocení nebo dalšími organizacemi, které s ní souvisí, 179 jednotlivců, tedy asi polovina. Jejich přiznané aktivity zahrnovaly návštěvy církevních akcí, pronášení projevů při různých příležitostech, ale i přijímání darů a získávání volební podpory, práci dobrovolníků z Církve sjednocení na předvolebních událostech. Popřel však, že by existovaly vazby mezi stranou a církví jakožto organizacemi.
Opoziční zákonodárci výsledky šetření kritizují. Vadí jim, že nezahrnoval zástupce strany v místních shromážděních, kde jsou stoupenci církve také aktivní, a aktivity Šinzó Abého s odvoláním na jeho úmrtí. Ve zprávě tak není například zahrnuta Abého pochvalná řeč na adresu spoluzakladatelky a současné vůdkyně Federace rodin za světový mír a sjednocení (FFWPU) Hak-ča Han Munové. Ve video vzkazu pro zmíněnou organizaci ocenil vdovu po zakladateli Církve sjednocení Son-mjong Munovi za úsilí při prosazování tradičních rodinných hodnot. (Více o vývoji Církve sjednocení po smrti zakladatele a jejím současném stavu je zde.)
Získávání významných politiků pro spolupráci s některou z organizací podporovanou Církví sjednocení či přímo založenou manželi Munovými, není žádnou japonskou specialitou. Manželé Munovi se nechávali rádi fotografovat například s Michailem a Raisou Gorbačovovými, s Georgem a Barbarou Bushovými, s americkým senátorem Orrinem G. Hatchem, se severokorejským prezidentem Kim Ir-senem a s desítkami dalších státníků. Například slavnostní inauguraci Federace rodin za mír ve světě podpořili roku 1996 prezidenti Spojených států Gerald Ford a George H. W. Bush, ministerský předseda Velké Británie Edward Heath nebo představitelka USA v Organizaci spojených národů a dcera prezidenta Spojených států Maureen Reaganová. U nás se ve prospěch Munových idejí a organizací angažoval například bývalý předseda federální vlády Josef Hromádka, poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček, proděkan jedné z fakult ČVUT Milan Kálal a další. Reportáž z jedné takové konference na podporu Son-mjong Muna je zde.
Jenom na okraj můžeme připomenout, že velmi podobnou strategii v získávání podpory ze strany politiků má další jihokorejská církev Šinčchondži. Její úspěch je v této věci ale nesrovnatelně menší.
S využitím Religion News Service: Hundreds demand cancellation of Japanese ex-leader’s funeral, EXPLAINER: The Unification Church’s ties to Japan’s politics, Unification Church distances itself from Abe’s assassination, Half of Japan governing lawmakers tied to Unification Church.
Psali jsme v Dingiru:
Téma 1/2017: Náboženská společenství za zenitem (obsah a vybrané články zde).
Téma 3/2022: Korejští misionáři ve světě a u nás (obsah a vybrané články zde).
Související příspěvky:
Velmi zajímavé, paní Jitko, pane Vojtíšku. Děkuji moc.