Markéta Pilátová: Senzibil. Torst, 2020, 320 s.
Náboženství a tajemno jsou vděčné a oblíbené náměty světové literatury. V českém kontextu je to téma poněkud opomíjenější, zvlášť pokud se jedná o religiozitu netradiční či tzv. alternativní. Román Senzibil (2020) Markéty Pilátové v tomto ohledu nabídkou rozhodně nešetří. Na více než třech stovkách stran rozehrává příběh zacházející s reinkarnací, telepatií, cestami časem, čtením aury, léčitelstvím, spiritismem, proutkařstvím, církevními dogmaty, čarodějnickými procesy a nakonec i se zcela nadpřirozenými bytostmi. To vše je zarámováno odvěkým bojem dobra a zla, obohaceno o romanci a zasazeno do tajemných kulis věčně deštivých Jeseníků. Místy jsem se nemohla ubránit dojmu, že čtu vlastně takovou pohádku pro vzdělané dospělé.
Děj je líčen poměrně složitými konstrukcemi táhnoucími se napříč časem i prostorem. Zvláštně rušivě působí snaha přiblížit čtenáři jednotlivé charaktery skrze jejich životní příběhy často spojené právě s temnou minulostí kraje. Postavy se většinou chovají jaksi úporně a šablonovitě a je těžké k nim nalézt vztah. Možná je to i vinou jazyka, který si záměrně udržuje až akademický odstup a vážnost, s jakými líčí všudypřítomné paranormálno. Autorka si zde také vypomáhá docela vtipným způsobem, totiž vkládáním učebnicových rámečků (místy na hraně fikce), které mají dodávat důležitý kontext a vysvětlení často složitých konceptů, v nichž se její mentalisté a senzibilové běžně pohybují. Je to příjemné osvěžení občas vleklého vyprávění, které nakonec vrcholí až překvapivě rychlým koncem.
Do určité míry se zde nabízí srovnání s knihou Teorie podivnosti (2018) od Pavly Horákové, které se však podle mého podařilo udržet celkově odlehčenějšího ducha, díky čemuž čtenář dokáže přijmout i ty méně realistické scény s pobavením a nadsázkou. Senzibil ovšem osciluje mezi tím, jestli nám paranormální jevy chce servírovat jako zdánlivé samozřejmosti všedního života v horách, nebo jako vysoce mystické podhoubí, do kterého je většině smrtelníků vstup zapovězen. Přes všechny mé výhrady ale považuji knihu za velmi zajímavý příspěvek žánru magického realismu zasazený do atraktivního prostředí, který si v Česku určitě najde svůj okruh fanoušků a fanynek.
Náhledová fotografie: Ilustrační fotografie z oblasti Jeseníků. Foto: Andrea Beláňová.
Související příspěvky:
