Tag: Indie

Náboženství na cestách: Lotosový chrám víry bahá’í

Náboženství na cestách: Lotosový chrám víry bahá’í

Jedním z největších turistických lákadel hlavního města Indie je Lotosový chrám víry bahá’í. Dílo íránsko−amerického architekta Fariborze Sahby bylo dokončeno v roce 1986 a počtem návštěvníků údajně překonává, nebo se alespoň bez problémů vyrovná i tak turisticky frekventovaným místům, jako je Eiffelova věž nebo Tádž Mahal. Denně totiž Lotosový 

Navarátrí – Devět nocí bohyně

Navarátrí – Devět nocí bohyně

Svátek Navarátrí je devítidenní festival oslavující dle indických tradic matku – bohyni. Durga[1] je válečnická podoba bohyně Parvátí, manželky boha Šivy[2]. Ta na sebe vzala podobu Durgy proto, aby zabila démona Mahišu[3]. Je proto považována za mateřskou ochránkyni, jež bojuje proti zlým silám. V tento svátek 

Hindutva vidí džihád všude

Hindutva vidí džihád všude

Konflikty mezi indickými nacionalisty a muslimskou menšinou, o nichž jsme v Náboženském infoservisu psali naposledy v únoru (zde), neustávají. Katalyzátorem nepokojů, nikoli však jejich příčinou, je nový indický zákon o občanství, který urychluje naturalizaci migrantů z okolních nemuslimských států, a naopak znevýhodňuje ty muslimské. V indických muslimech navíc vyvolává obavy z možnosti zbavení volebního 

„Všechno se dalo do pohybu“: před 50 lety vznikla sahadža jóga

„Všechno se dalo do pohybu“: před 50 lety vznikla sahadža jóga

Letos si mezinárodní společenství sahadža jóginů připomíná 50. výročí události, která se stala základem pro jeho vznik: Indka Nirmala Salve-Šríva­stavová (1923–2011) měla 5. května 1970 v obci Nargol ve státě Gudžarát na západním pobřeží Indického poloostrova zážitek, který interpretovala jako otevření nejvyšší čakry. Podle svých vzpomínek pracovala v meditacích 

Sikhismus a Zlatý chrám na jezeře nektaru: ukázková tvář nepředstírané tolerance a skutečného mezináboženského dialogu

Sikhismus a Zlatý chrám na jezeře nektaru: ukázková tvář nepředstírané tolerance a skutečného mezináboženského dialogu

Sikhismus, myslím, nejpregnantněji symbolizuje skutečnou otevřenost a dispozice pro plodný mezikulturní a mezináboženský dialog vedený s úctou a nepředstíraným zájmem o druhého, aniž by takový dialog znamenal omezení – nebo dokonce existenciální ohrožení – vlastní náboženské identity. Při klasické pozemní cestě do Indie, kterou mohu všem poutníkům velmi vřele doporučit, tedy 

Šrí Kršna Džanmáštamí – Festival příchodu Kršny

Šrí Kršna Džanmáštamí – Festival příchodu Kršny

Šrí Kršna Džanmáštamí je hinduistickým svátkem oslavujícím narození pána Kršny, slaveným s velkým zápalem v Indii i jiných zemích během osmého dne monzunového měsíce[1]. V gregoriánském kalendáři letos připadá na 12. srpna. Doba vzniku svátku je nejasná, nicméně tradice[2] tvrdí, že se svátek začal slavit nedlouho po narození Kršny, osmé inkarnace 

Indický premiér včera položil základní kámen Rámova chrámu

Indický premiér včera položil základní kámen Rámova chrámu

Některá česká média (například zde) si všimla dalšího kroku v bolestivém sporu mezi indickými náboženskými nacionalisty a muslimskou menšinou o posvátné místo v městě Ajódhja v indickém státě Uttarpradéš. Krátce řečeno, předchozí kroky byly tyto: 1. Muslimský dobyvatel a zakladatel Mughalské říše Bábur (1483–1530) nechal v letech 1528–1529 postavit mešitu v Ajódhiji na 

Korona déví: náboženské interpretace pandemie v Indii

Korona déví: náboženské interpretace pandemie v Indii

Nedávno jsme zde informovali o vztahu epidemie koronaviru a dalšího vzedmutí protimuslimských nálad v indické společnosti, posilovaných nacionalistickou politikou vládnoucí Indické lidové strany (BJP) v čele premiérem Narédrou Módím. Podívejme se nyní na několik příkladů náboženské interpretace pandemické situace z hlediska indické politiky, ale i z pohledu lidového náboženství. Předseda BJP za