V současnosti jsou v publikovaných datech Českého statistického úřadu o loňském sčítání lidu k dispozici údaje o počtu obyvatel Česka, kteří se přihlásili k dalším náboženským směrům a společnostem, kromě tří nejpočetnějších, o kterých jsme již referovali.
Ze zveřejněných dat je zřejmé, jak sčítání ovlivnil fakt, že otázka na náboženskou příslušnost byla přidána do sčítacího formuláře na poslední chvíli až ve sněmovně po projednání ve výborech. To totiž pravděpodobně vedlo k tomu, že obyvatelé neměli na rozdíl od minulých sčítání (1991, 2001, 2011) k dispozici seznam registrovaných církví a náboženských společností. Každý svou příslušnost tedy formuloval vlastními slovy.
Tabulka sečtených výsledků:
Vzhledem k uvedeným formulačním problémům se především mění počáteční údaj o Církvi římskokatolické. K té se sice jmenovitě přihlásilo 741 019 osob, ale teď máme k dispozici další údaj označený jako „katolík (katolická víra)“. K němu se přihlásilo dalších 235 834 lidí a to zjevně znamená deklarovanou příslušnost k téže církvi. Takže se ukazuje, že římských katolíků není 7 nýbrž 9 % obyvatel, což znamená pokles zaokrouhleně o 1 % za desetiletí od minulého sčítání.
Podobné to může být s Českobratrskou církví evangelickou, které loňský cenzus přiřkl 32 577 členů, ale hned vedle ní se teď objevuje položka shrnutá statistickým úřadem jako „protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík)“ a ta má 27 149 osob. Ti se sice nemusí všichni hlásit k Českobratrské církvi evangelické, ale i když odhadneme část náležící ostatním protestantským církvím, neplatí o ní reálně 0.3 %, o nichž byla řeč při zveřejnění prvních výsledků.
Překvapivě druhou početně nejsilnější konkrétně pojmenovanou církví v Česku se stávají pravoslavní. Ti existují hlavně jako Pravoslavná církev v českých zemích ve dvou územních celcích, eparchiích, pražské a olomoucko-brněnské s tím, že pražský arcibiskup je jejím statutárním představitelem. K této církvi se před deseti lety hlásilo 19 354 lidí a nyní 40 681. Je to růst na více než dvojnásobek výchozího stavu s aktuálními 0.38 %. Růst počtu pravoslavných bude pravděpodobně souviset s větším počtem osob ze zemí s převládajícím pravoslavím, kteří dočasně v Česku pracují, případně se sem přistěhovali.
Druhou položkou mezi těmi, kteří se přihlásili k nějaké příslušnosti, jsou ovšem křesťané bez bližšího konfesního určení. Mohou to být lidé, kteří si prožívají svou víru individuálně a možná se příležitostně účastní bohoslužeb podle svých sympatií. Mohou však patřit k nějakému společenství, ale svou křesťanskou identitu považují za důležitější než konkrétní konfesní. Těch máme v Česku 71 089, tedy 0.67 %.
Určitý rozruch vyvolalo při sčítání v roce 2011 uskupení Jedi pojmenované podle spirituality či kultu z filmové ságy Star Wars. Před sčítáním tehdy proběhla na internetu kampaň na podporu napsání této příslušnosti. Vyhodnocovalo se to spíše jako protestní hlas a odhadovalo se, že v dalším sčítání se už tato položka vyskytovat nebude. Opak je však pravdou. Počet rytířů Jedi naopak stoupl z 15 070 na 21 023. I když zřejmě neexistují jako organizace, jeví se díky konkrétnímu pojmenování jako pátá nejsilnější náboženská skupina Česka.
K příslušnostem, které nemají za sebou reálně fungující církev nebo náboženskou společnost v obvyklém slova smyslu patří i parodická uskupení. Obvykle se jim nedaří zaregistrovat se. V posledním sčítání lidu se k pastafariánům neboli Církvi létajícího špagetového monstra přihlásilo 2 696 lidí.
Je otázkou, nakolik vážně brát přihlášení k ateismu jako vyznání. Jde o jiný okruh než lidé, kteří zaznamenali, že jsou bez náboženské víry. Vyznavačů ateismu bylo před deseti lety 1 075 a v posledním sčítání se k tomuto postoji přihlásilo 555 stoupenců.
Svědkové Jehovovi se navzdory mohutné misijní aktivitě udržují na skromném stavu 13 298 přihlášených. Proti předchozímu stavu jim přibylo 201 ve sčítání přihlášených členů. Tato náboženská společnost obvykle podle vlastní evidence uvádí nižší počty. Subjektivně se k ní počítají lidé navštěvující její náboženská setkání, případně lidé na znamení vstupu pokřtění. Svědkové sami však počítají jen aktivní členy, kteří převzali závazek misijního působení.
Zajímavý vývoj nastal u islámu. Obavy z takřečené islamizace se sice nenaplnily, ale přihlásilo se však k němu přece jen více lidí než před deseti lety. Už r. 2011 se jen část z nich přihlásila k registrované náboženské společnosti Ústředí muslimských obcí. Jiní prostě jen zaznamenali jako příslušnost islám. Tehdy jich bylo v součtu 3 376. Vloni se k ÚMO sice přihlásilo pouhých 112 osob, ale k islámu celkem včetně těchto členů to tentokrát bylo 5 244, což je růst zhruba o třetinu.
Významný je růst počtu buddhistů na více než dvojnásobek. Buddhismus sice ztrácí příznivce v zemích, kde byl doma tradičně po dlouhá staletí (Čína, Japonsko, jižní Korea, Vietnam), ale vzkvétá v západním světě. V Česku se k němu r. 2011 hlásilo 2 632 stoupenců, v posledním sčítání celkem 5 757. Zdaleka nejvíc (5 049) k buddhismu bez bližšího určení směru či školy.
Jako dramatický se jeví propad Federace židovských obcí. Za deset let jde o pokles z 1 132 na 474 osob. Dalších 1 427 se však hlásí k judaismu obecně. To se blíží údaji Federace židovských obcí, která uvádí kolem 3 000 členů, které registruje. Odhaduje počet lidí židovského původu v Česku na 15 – 20 000 lidí. Tento rozdíl vede ke smutnému závěru, že Židé se i v českých víceméně liberálních poměrech obávají přihlásit ke své příslušnosti.
Křesťanské církve, které nesdílely pokles po sametové revoluci a naopak v prvních dvou desetiletích nového režimu početně rostly, zejména Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne, se zřejmě r. 2011 dostaly na svůj reálný počet a ve třetím desetiletí byly víceméně stabilní.
Samostatnou kapitolou jsou církve registrované v posledních letech nebo v současnosti o registraci usilující. Při registraci potřebovali předložit podpisy 300 osob, které se k tomuto společenství hlásí. Oficiální výklad to tlumočí tak, že se považují za jejich členy. Celá řada z nich vykázala v posledním sčítání menší počet. Církev svatého Řehoře Osvětitele, což je zdejší název Arménské apoštolské církve registrované po počátečních potížích r. 2013 má podle sčítání 3 členy. Ke Společenství buddhismu v České republice, které má sdružovat víceméně vietnamské buddhisty žijící v Česku a dosáhlo registraci r. 2020, se přihlásila 1 osoba.
Seznam náboženských identit, které Český statistický úřad nezařadil pod „jiné“ (a u nich má být 21 308 sčítaných osob), zahrnuje registrované náboženské společnosti a snad víceméně libovolný výběr dalších. Celkem představuje 71 položek. Sotva lze bohužel předpokládat, že tyto jiné příslušnosti budou publikovány jmenovitě.
Náhledový snímek: Internetová prezentace výsledků Sčítání 2021.
Související příspěvky: