Církví a náboženských společností, registrovaných českým státem podle zákona 3/2002 Sb., je už čtyřicet čtyři. Vyplnila se tak „předpověď“, že letos Ministerstvo kultury a dva subjekty, žádající o registraci, už dotáhnou administrativní řízení do konce. Stalo se to v těchto dnech téměř současně. Do „dobré společnosti“ registrovaných církví a náboženských společností tedy dvě přibyly a samozřejmě se teprve ukáže, zda a případně jak to změní jejich postavení ve společnosti i mezi ostatními náboženskými společenstvími.
Skoro přesně po roce úspěšně skončil registrační proces Křesťanské církve esejské (od počátku svého působení v Česku vystupovala jako Církev essénsko-křesťanská). Řízení bylo zahájeno pro církev pod novým jménem 11. ledna 2021 a datem registrace je 20. leden 2022 (více zde). Jak je zmíněno v předchozích článcích zde a zde, jedním z cílů této církve je podpora ekumenického a mezináboženského sbližování (tzv. interreligiozita). Základem tohoto sblížení je kromě víry v jednoho Boha také předpoklad, že tradice starověkých esejců (či esénů) je původním učením, z nějž všechna náboženství a církve v podstatě vycházejí. Je otázka, zda stoupenci jiných náboženství a jiných církví na tento předpoklad přistoupí. Křesťanské církve by navíc svou novou církevní „sestru“ (založenou roku 1971 v Německu) mohli podezírat z hereze například kvůli jejímu učení o reinkarnaci. Není tedy vyloučeno, že Křesťanská církev esejská by se spíše než ve středu ekumenického hnutí mohla ocitnout na jeho okraji podobně, jako je dosud ostatními církvemi málo přijímána jiná církev, která také do křesťanského základu zapracovala podněty západního esoterismu a také pochází z německého prostředí – Obec křesťanů.
To Náboženská společnost Slované naopak zakládá mezi registrovanými společenstvími zcela novou kategorii. Jedná se totiž o první pohanskou (nebo též novopohanskou) společnost, která o registraci usilovala (a také ji dosáhla). Kvůli několika přepracováním základních dokumentů to pro ni byl dost dlouhý a složitý proces: žádost o registraci podala již 21. května 2020 a kladné rozhodnutí nabývá právní moci až v těchto dnech. Také u této společnosti jsou její „ekumenické“ vztahy ještě otevřenou otázkou. Na jedné straně si toto společenství kolem Zdeňka Ordelta s názvem „Slovanský kruh“ tak trochu přivlastnilo pojem „Slované“ na úkor jiných slovanských skupin (aktivní je v současnosti ale asi pouze Rodná víra), na druhé straně má jistě potenciál sjednotit roztroušené slovanské pohany a snad i přitáhnout nové zájemce o šamanismus a etnická náboženství.
Nyní tedy bude registrovaných církví a náboženských společností už 44. Do přehledu Ministerstva kultury ještě nejsou změny zaneseny. Vyplývá z něj, že nyní probíhá pouze jedno registrační řízení: návrh na svou registraci podala 22. 12. 2021 Protestantská církev Svaté korony.
Náhledová fotografie Slovanů při svátku Kupadel roku 2021: autor.
Psali jsme v Dingiru:
M. Mrázek a Z. Vojtíšek, Nové registrace, Dingir 11 (1), 2008, s. 8–9, 26.
M. Mrázek a Z. Vojtíšek, Nové registrace II, Dingir 17 (1), 2014, s. 4–7.
M. Mrázek, Bratrstvo jako nová církev?, Dingir 21 (2), 2018, s. 45–48.
M. Mrázek a Z. Vojtíšek, Neregistrovaní, Dingir 23 (2), 2020, s. 43–46.
Související články: