Poslední listopadový den zveřejnila německá vláda dokument „Národní strategie proti antisemitismu a pro židovský život“. Dokument veřejnosti představil Felix Klein, vládní pověřenec pro podporu židovského života a pro boj s antisemitismem. Přijetí dokumentu označil za milník, ale záleží pochopitelně na tom, jak se ho podaří prosadit do běžného života. V dokumentu jsou proto například na několika místech jmenovány sportovní kluby. Hned na začátku dokumentu se i na ně vztahuje otázka, zda toho pro potlačení projevů antisemitismu dělají dost. Klein zmínil kromě rychle rostoucího počtu případů projevování nenávisti vůči Židům na internetu také rostoucí počet případů antisemitismu, vyplývajících ze vztahu ke Státu Izrael. Podle Kleina je výskyt tohoto typu antisemitismu stále zřejmější mezi intelektuály a akademiky.
Při zveřejnění dokumentu bylo například připomenuto, že roku 2021 německá policie registrovala 3 027 antisemitských trestných činů a že Židé se nemohou cítit bezpečně ani na internetu. Zaznělo, že „počet nenávistných postů na internetu již dlouho rychle narůstá“. Dokument byl zveřejněn ani ne dva týdny poté, co v noci kdosi střílel na dům rabína u Staré synagogy v Essen. Dům není obýván a jsou v něm kanceláře a posluchárny, takže nebyl nikdo zraněn a noční střelba také neměla žádného svědka. Podle policie byl motivem tohoto činu právě antisemitismus.
Osmačtyřicetistránkový dokument je také odpovědí německé vlády na směrnici Evropské komise, která zavázala státy Evropské unie k předložení národních plánů boje s antisemitismem do konce roku 2022. Katharina von Schnurbein, která je bojem s antisemitismem pověřena Evropskou unií, při příležitosti představení dokumentu řekla, že Německo je sedmou evropskou zemí, která takový dokument přijala, a že vlády dalších dvanácti zemích se národní strategie boje proti antisemitismu chystají předložit do konce roku 2022 nebo v první polovině roku 2023. O české národní strategii se hovořilo naposledy v lednu tohoto roku. O výsledku přípravy české strategie není od té doby na veřejnosti nic známo.
Náhledová fotografie Kathariny von Schnurbein a Felixe Kleina: ZDF.
Psali jsme v Dingiru:
Zbyněk Tarant: Za vše mohou Židé? Antisemitismus ve spikleneckých teoriích českých záhadologů, Dingir 19 (2), 2016.
Ivan Štampach: Stálé téma: spiknutí židozednářů: Ojedinělé případy zneužití zednářského prostředí dodnes pomáhají vytvářet konspirační teorie, Dingir 19 (2), 2016.
Související články:
S antisemitismem intelektuálů bych byl opatrný. K politice Státu Izrael jsou kritičtí i někteří Židé v Izraeli i v diaspoře. Jsem členem Společnosti křesťanů a Židů, pravděpodobně mám nějaké židovské kořeny, ale zastávám se práv Palestinců a přál bych si uznání jejich práva na vlast v regionu podle rpzhodnutí OSN č. 181/1947.
Ano, vidím to stejně. Psal jsem zprávu, takže jsem k tomu podobný komentář nemohl dát, ale jsem rád, že se to objevilo zde. Kritiku Státu Izrael a antisemitismus je třeba rozlišovat.