Archiv pro štítek: židé-židovství

Sebe vědomá identita jako předpoklad mezináboženského dialogu

Sebe vědomá identita jako předpoklad mezináboženského dialogu

Skutečný mezináboženský dialog je myslitelný pouze tam, kde proti sobě stojí dvě (nebo více) sebe vědomé, filozoficky řečeno „v sobě jsoucí“ a sebe reflektující identity. Tam, kde druhý nekriticky přijímá vše, co je mu nabídnuto, a mění se plasticky jako beztvará hmota, nelze mluvit o skutečné v sobě jsoucí 

Proč se jedí o Šavuot mléčné výrobky?

Proč se jedí o Šavuot mléčné výrobky?

Jedním z hlavních symbolů židovského svátku Šavuot, který letos připadl na 29. a 30. května, jsou mléčné pokrmy. Zajímavé je, že přestože konzumace mléčných výrobků patří k tomuto svátku vlastně ve všech vrstvách a směrech judaismu, tak není zcela jednoznačně jasné, proč a kdy tento zvyk vznikl. Typické pak je, že se setkáme 

Lag ba-omer v době koronavirové

Lag ba-omer v době koronavirové

Většina světa už dlouhé týdny žije ve stínu pandemie nového koronaviru. Jsme nuceni měnit své zvyky a běžné činnosti přizpůsobovat nařízením a omezením, která jsou s tím spojena. O tom, že se tyto restrikce dotkly i židovských náboženských pravidel, jsme již psali například v souvislosti s mezuzami zde. Po týdnech přísných karanténních opatření, 

Jom ha-šoa: Všichni jsme lidi a další připomínky holokaustu

Jom ha-šoa: Všichni jsme lidi a další připomínky holokaustu

Necelou hodinu trvalo v neděli 19. dubna živé vysílání náhradního programu každoročního happeningu Kulturou proti antisemitismu. Ten se vždy koná v blízkosti židovského svátku Jom ha-šoa, který je připomínkou hrůz holokaustu u příležitosti výročí zahájení povstání židů ve varšavském ghettu 19. dubna 1943. Program obvykle začíná na pražském náměstí Franze 

Velikonoce – Křesťanský svátek s židovskými kořeny

Velikonoce – Křesťanský svátek s židovskými kořeny

Křesťané si v těchto dnech připomínají ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Výraz Velikonoce označuje svátek Zmrtvýchvstání Páně, ale občas se užívá i pro Velikonoční triduum[1], Velikonoční týden, případně celé padesátidenní období od Neděle zmrtvýchvstání do Svatodušních svátků[2]. Velikonoční neděle se dle běžné definice slaví první neděli po prvním jarním 

Přechod Rákosového moře

Přechod Rákosového moře

Velikonoční kontext Jedním z klíčových témat Starého zákona je slavný přechod Rákosového moře: vyjití Hebrejů z Egypta se váže na největší izraelský svátek – Velikonoce, hebrejsky pesach, aramejsky pascha, což znamená „přechod“. Svátek je mnohem starší než slavný exodus – pesach byl prapůvodně pastýřský kočovnický rituál, slavený 

Skončí to hned po Pesachu: korona podle gematrie

Skončí to hned po Pesachu: korona podle gematrie

Jednotlivé náboženské tradice se vyrovnávají se současnou pandemií různými způsoby. V judaismu – zvláště v kabalisticko-mystických směrech – byla vždy velice populární a nábožensky důležitá tzv. gematrie. Vychází z toho, že hebrejská písmenka jsou zároveň i znaky pro číselné hodnoty od jedné do čtyř set. Jednotlivé hodnoty je možné jednoduše nalézt 

Korona versus judaismus

Korona versus judaismus

Jak známo, judaismus je velice důsledný v zachovávání pravidel náboženského života. V současné kritické situaci v Izraeli, kde počet nakažených koronavirem dramaticky stoupá, se řeší víc a víc oblastí náboženského života, kde se pravidla judaismu dostávají do střetu s hygienickými opatřeními. Jako první se řešila otázka mezuzy (psali jsme o tom