Pew Research: Náboženský profil populace Spojených států a jeho proměna

Spojené státy americké se dlouhodobě pokládají za silně náboženský region mezi zeměmi s moderní civilizací. Přitom náboženské složení obyvatelstva je velmi odlišné ve srovnání s evropskými kořeny většiny obyvatel. Jsou jedinou zemí, v níž jsou až desítkami procent zastoupeni evangelikálové, tedy typ vyznání, ve kterém se klade důraz na osobní obrácení. Člověk není členem (nebo plnoprávným členem) církve proto, že má rodiče tohoto vyznání. Stává se jím až ve věku, kdy je schopen o sobě rozhodovat. Předpokládá se, že osobně uvěří v Ježíše Krista. Tato konverze se tam popisuje formulací, že člověk přijme Ježíše Krista za „osobního Pána a Spasitele“.

Nejsilněji zastoupenou evangelikální větví křesťanství tam jsou baptisté. Ti jsou seskupeni ve stovkách konkrétních církví. Hlavní rozdíl je mezi konzervativními jižními baptisty a těmi, kteří jsou převážně sdruženi v uskupení American Baptist Churches USA. Tito severní baptisté zahrnují i náboženské modernisty. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2014 je si svou vírou v Boha jisto 83 % z nich, méně než polovina pak navštěvuje bohoslužby aspoň jednou týdně.

Protestanté baptistického směru jsou ale nyní až druhým nejpočetnějším vyznáním v USA. Zatímco protestantů ve srovnání se situací před deseti lety ubylo a narostl počet osob, které se nehlásí k žádnému vyznání, na prvním místě v počtu deklarovaných příslušníku je v USA nyní Církev římskokatolická. K té se hlásí stabilně 22 % Američanů a je samozřejmě na rozdíl od protestantismu jednotnou organizací. Na dalším místě jsou metodisté. Nejsilněji jsou zastoupeni ve Spojené metodistické církvi, jejíž součástí byli doposud i čeští metodisté.

Státy na severu amerického území, Severní a Jižní Dakota, Iowa a Michigan zaznamenaly od předchozího šetření pokles celkového počtu lidí, kteří se hlásí k jakémukoli náboženskému vyznání, až o deset procent. Asociace statistiků náboženských organizací dělá průzkumy jednou za deset let. Její metody umožnují získat informace pokládané za spolehlivé v situaci, kdy část amerických církví nevede seznamy členů, ani evidenci návštěvnosti kostelů či modliteben.

Způsoby organizace náboženských společenství jsou různé. Platí to pro křesťanské církve, z nichž některé počítají za své členy všechny pokřtěné, tedy i děti, a jiné řadí ke svým příslušníkům pouze ty, kdo se osobně přihlásili a jejich žádost byla vedením sboru či farnosti odsouhlasena. Aktuálně publikovaný výzkum má postihovat situaci k roku 2021. Kromě popisovaných změn trvá k tomuto období silné zastoupení náboženství na jihu USA v takzvaném Biblickém pásu. Z oblasti kolem Alabamy, Mississippi, Louisiany a Texasu se vysoká úroveň náboženské příslušnosti rozšiřuje také na sever přes Velké pláně do států jako Kansas a Nebraska. Nábožensky stabilní je Nová Anglie na severovýchodě.

Jižní Florida a oblasti Texasu v blízkosti hranic s Mexikem však zaznamenaly početní nárůst, stejně tak Nové Mexiko a Arizona. Kromě toho se okresy v Idahu staly v roce 2020 více náboženskými než v roce 2010. Na celkový pokles náboženské sebeidentifikace to však nemá významný vliv.

Ve Spojených státech žije kolem sedmi milionů Židů, tedy zhruba tolik jako v Izraeli. V těchto dvou zemích žije odhadem 80 % celosvětové židovské populace. V USA existují regiony, kde jsou Židé silně zastoupeni. Platí to zejména pro New York, Kalifornii a Floridu. Pro náboženskou statistiku je však důležité, že v židovských obcích splývá příslušnost náboženská s etnickou a kulturní. Někteří Židé dodržují tradiční zvyky, např. sobotní volno nebo čisté a nečisté pokrmy, aniž by osobně věřili v Boha.

Jiné zdroje jdou ohledně judaismu do podrobností: ukazují, že mírná většina Židů se opravdu hlásí k náboženskému judaismu, méně jich je bez náboženství nebo vyznává jiná náboženství. Mezi Židy jiného vyznání je silněji je zastoupen buddhismus. Fenomén označovaný jako JewBu nabývá v současnosti na popularitě.

Některá náboženská uskupení jsou typicky americká, nejen silným zastoupením, ale i svým přesvědčením. To se týká především mormonů, tedy Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů, jejichž vznik i teologie dávají Americe zvláštní místo v dějinách spásy. Z území, kde se mormoni usídlili, se posléze stal stát Utah. V něm dodnes tvoří dvě třetiny obyvatelstva a početně se udržují, případně mírně rostou. Rozšířené je toto náboženství však i ve zbytku území Spojených států amerických.

Průzkum také ukazuje na souvislost náboženské a politické příslušnosti. V této souvislosti se mluví o Boží propasti. Oblasti, které volí spíše republikány, vykazují vyšší úroveň náboženské příslušnosti a okresy (county), které upřednostňují demokraty, jsou často méně náboženské. Pokles náboženství v oblastech, které volily za prezidenta Donalda Trumpa, nebyl statisticky významný.

Za otevřenou se pokládá souvislost náboženského poklesu či vzestupu s takovými faktory, jako jsou původní příslušnost k USA nebo přistěhovalectví, věk, ekonomická pozice a rodinný stav. Teoretické zvládnutí těchto faktorů, resp. silná analýza statistických dat poskytne akademické obci a veřejnosti jasnější obraz náboženské krajiny USA.

Náhledový snímek zdroje zde.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství ve Spojených státech, Dingir 9 (2), 2006, text zde.

Související příspěvky:

V Texasu začnou působit školní kaplani

Průzkum: Bílí evangelikálové jsou proti potratům, ostatní náboženství v USA je podporují

Křesťanský nacionalismus v USA a útok na Kapitol Spojených států

V USA vzrostl počet útoků proti buddhistům

Neortodoxní život Julie Haartové aneb Apostatická katarze a rodinná terapie na Netflixu

Satmarský chasidismus v podání Netflixu