Na přelomu února a března letošního roku se v kinech objevila očekávaná druhá část adaptace knihy Franka Herberta, Duny.[1] Film provází velmi kladné přijetí nejen ze strany odborné kritiky, ale také ze strany diváků. Divácký zájem se odráží nejen v převážně kladných recenzích napříč různými filmovými internetovými servery, ale je rovněž patrný z vysoké návštěvnosti snímku v kinech.[2] Co přesně stojí za úspěchem tohoto díla, ponechme na hodnocení filmovým vědcům. Naopak alespoň krátký religionistický komentář si dle mého názoru zaslouží pozoruhodný religiózní rozměr tohoto díla. Z mého pohledu je na filmu vůbec nejzajímavější předložený pohled na vznik a vývoj nových náboženských hnutí, který z velké části odráží perspektivu tzv. neakademického mainstreamu. Jen upozorním, že před čtením tohoto článku by měl mít čtenář na paměti, že v textu nalezne zmínky o dějovém vývoji filmu a že by si jeho čtením mohl zkazit zážitek, pokud by měl v plánu film vidět.
Hlavní postavou filmu je Paul Atreides. Jeho rodina byla donucena k přesunu na planetu Arrakis, která je obývána národem Fremenů. Paulova rodina má odpovídat za těžbu koření, jež je ve světě Duny klíčová.[3] Pro rod Harkonennů, který dříve za dostatečnou těžbu odpovídal, bylo však působení rodiny Atreides nežádoucí. Skrze spojení s císařem tak Paula, jeho rodinu a vojáky přepadl a klan Atreides vyvraždil. Z masakru se podařilo vyváznout pouze Paulovi a jeho matce. Ti v důsledku těchto událostí utekli do vyhnanství k domorodým Fremenům.
Hlavní dějovou linkou filmu se line snaha Paula o sjednocení Fremenů, kteří mu mají pomoct k pomstě, tedy k definitivnímu poražení Harkonennů. Stěžejním prostředkem k jejich sjednocení má být povýšení Paula do role náboženského (charismatického) vůdce, jenž má Fremenům přinést zaslíbený věk spočívající v osvobození planety od parazitujících klanů těžících koření. Doslova se zde hovoří o zaslíbeném čase, „zeleném ráji“. Paul je označován za spasitele, mahdího, tedy toho, kterému v kontextu šíitského islámu rozumíme jako zachránci v apokalyptických dobách.[4] Fremeni, především fundamentalisté z jihu,[5] očekávají, že je mahdí povede do „svaté války“ a že je skrze apokalyptické události přenese do zaslíbeného milénia.
Za povšimnutí stojí, jakým způsobem snímek předkládá vznik tohoto silně milenialisticky orientovaného hnutí. To totiž vzniklo zcela řízeně. V jeho pozadí stojí sesterstvo Bene Gesserit, které očekáváním spasitelova příchodu získá potřebné podhoubí pro začátek války, jež vrcholí svržením císaře. Díky tomu si sesterstvo Bene Gesserit udrží univerzální moc. Nové náboženské hnutí je zde zobrazeno jako společenství silně motivovaných, možná trochu naivních následovníků, které je velmi snadné řídit a ovládat. Náboženská idea tak zde, za použití marxistické teorie, skutečně slouží jako opium lidu. „Hlas rozumu“ zde má zastupovat Chani, která je – ač Fremenka – odpůrkyně jižanských očekávání. Ta ve filmu několikrát zdůrazňuje, že očekávání spasitele je jen způsob, jak její lid ovládat. Protipól Chani je Paulova matka, členka sesterstva Bene Gesserit, která naopak stojí o co nejširší rozšíření povědomí o Paulovi jako mahdím. Skrze její ústa nám film předkládá, kdo má být „nejnáchylnější“ k přijetí milenialistických vizí. Matka doslova říká: „Nejdříve musíme přesvědčit ty slabé, nalomené“.
Pozoruhodně – a je zde nutné podotknout, že i velmi přesně –, jsou zde vyobrazeny sociálně psychologické vazby, odpovídající vztahů mezi členy nových náboženských hnutí a jejich vůdcem. Například je zde hezky poukázáno na nerovnocenný vztah mezi těmito dvěma stranami. Paul je v očích věřících Fremenů nezpochybnitelná autorita, přičemž záleží spíše na jeho činech než na jeho slovech. Víru následovníků výrazně utužují proroctví potvrzující Paulovy bojové schopnosti – zkrocení pouštního červa a další skutky včetně mnohých iniciačních rituálů (jako změna jména, vypití jedovatého lektvaru atp.). Méně už potom záleží na tom, že Paul sám o sobě prohlásí, že není mahdím. „Mahdí je příliš skromný, než aby o sobě prohlásil, kým ve skutečnosti je.“ Za povšimnutí také stojí způsob, jakým Paul dorůstá do role religiózního vůdce. Je to vlastně spíše tlak okolí, který vytváří vůdce společenství, než že by se nutně jednalo o jeho původní záměr.
Jako znalkyně nových náboženských hnutí poté působí císařova dcera, která přemýšlí, jak s milenialisticky uvažujícími Fremeny zacházet. Odmítne původní císařův plán na zastavení Fremenů silou: „Víra je potlačováním pouze posílena“. Zároveň nepodceňuje jejich náboženské motivace a implicitně označuje náboženskou víru jako zásadní hybnou sílu v lidských životech: „Nikdy nepodceňujte moc víry.“
Pro badatele zabývající se novými náboženskými hnutími film Duna: část druhá nabízí širokou škálu religionistických podnětů. Kromě reprezentativního pohledu mainstreamu na vznik a působení nových náboženských hnutí na lidský život[6] zahrnuje film v sobě rovněž řadu příbuzných témat, jako jsou podobnými společenstvími často využívané enviromentální důrazy, konspirační teorie, víra v existenci neempirických humanoidních ras atp. Film pozoruhodně poukazuje na to, jak je populární kultura silně ovlivněna novými náboženskými hnutími a naopak, jak jsou tyto hnutí zásadně ovlivněny podobnými filmy či knihami. Duna: část druhá dobře poukazuje na vznik těchto dvou vzájemně se prolínajících světů a je vhodným badatelským materiálem pro jejich studium, jakož i dalších religionistických témat, především v kontextu nových náboženských hnutí.
Poznámky:
[1] V tomto textu se knižní adaptací a jejím srovnáním s filmovým zpracováním záměrně detailněji nezabýváme.
[2] Více informací například zde.
[3] Kontrola nad těžbou koření znamená moc nad nejdražší a nejžádanější komoditou v daném univerzu.
[4] Fremeni mají divákům připomínat arabské muslimy. Ať už foneticky podobným jazykem (slova jako Muad’Dib, Lisan al Gaib), stylem života, nebo užitým názvoslovím: mahdí, džinové atp.
[5] Zde je opět užit příměr, který je divákům povědomý. Jedná se zřejmě o narážku na vyšší koncentraci konzervativních křesťanů na jihu USA.
[6] Zároveň ovlivní perspektivu diváků na tuto problematiku skrze předložený film.
Ilustrace z filmu a z propagačních materiálů k filmu.
Psali jsme v Dingiru:
téma Populární kultura a náboženství, Dingir 19 (4), 2016, obsah je zde.
Pavol Kosnáč, Chrám Rádu Jedi, Dingir 17 (3), 2014, str. 82–83.
Adam Baudyš, Čeští Jediové, Dingir, 18 (2), 2015, str. 45–46.
Související články:
Dobrý den, Duna je skvělá. ale mám pár poznámek. “Zelený ráj”, jak ví znalci knihy, v Duně neznamená zbavení se nadvlády rodů, ale skutečná proměna Arrakisu. Jde tedy o terraformaci planety na které pak již nebude obtížné žít, což ale povede k ukončení koření které produkují červi jež ve vodním prostředí nepřežijí. Režisér si však vybral z knihy jednu linku kterou zdůraznil a tou je náboženství fremenů a jejich fundamentalismus a fanatismu který vyvrcholí do svaté války s 60 miliardami mrtvých po celé galaxii. Benne Gesserit nestojí v pozadí, ale aktivně genetickým křížením lidských rodů ovlivňují příchod kwisatze haderacha (tedy mahdího) jež budou mít pod… Číst dále ->