Příběh velké jablonecké synagogy

Synagoga (známá také jako Templ) stála v Jablonci nad Nisou (v německých pramenech Gablonz an der Neiße) mezi lety 1892 – 1938, než byla zcela zničena nacisty.[1] Drtivá většina židovských obyvatel Jablonce nad Nisou zahynula během nacistického holokaustu. Židovské rodiny a jejich úspěšný obchod nemalou měrou pomohly Jablonci, aby se z nenápadné horské vísky stal ve své době velmi bohatým městem, které nakonec po celém světě proslavila jablonecká bižuterie.

Projektu stavby synagogy v Jablonci nad Nisou se chopil roku 1891 významný židovský architekt sakrálních staveb v Rakousko-Uhersku, v Bratislavě narozený Vídeňan Wilhelm Stiassny. Základní kámen byl slavnostně položen 10. dubna 1892. Hotová stavba pro 280 věřících v tehdy módním maurském stylu se secesními prvky byla slavnostně zasvěcena již 28. září téhož roku.[2] Na slavnost se v hojném počtu dostavili představitelé židovských obcí z Liberce, Turnova, Mladé Boleslavi a Prahy, zástupci státních úřadů, měšťanstva a spolků i okresního výboru, evangelické obce a škol i další četní hosté. Do budovy byl vložen symbolický poslední kámen a do schrány úmluvy vloženy svitky Tóry. Zároveň byl představen nový jablonecký rabín, dr. Hermann Baneth, který měl tehdy vstupní proslov. Celý projekt stavby jablonecké synagogy vyšel na 60 000 zlatých.[3]

Rok po vysvěcení synagogy, tedy roku 1893 se k jablonecké židovské obci hlásilo přes 500 členů, roku 1910 už to bylo 826 osob a při posledním sčítání lidu před nacistickou pohromou roku 1930 to bylo 893 osob. V první polovině 20. století existovaly v Jablonci židovské spolky Chevra Kadiša, Židovský ženský spolek, Židovský svaz mládeže a Sionistický spolek.

Synagoga sloužila svému účelu až do osudného roku 1938, kdy byly Sudety anektovány nacistickým Německem. Budova byla při tzv. Křišťálové noci vypálena a zcela zničena. Křišťálová noc (německy Kristallnacht), označovaná také jako Listopadový pogrom nebo Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Název je odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.[4]

Jablonečtí Židé, kterým se podařilo uprchnout před nacistickým běsněním, odvezli všech devět Tór z jablonecké synagogy do Turnova, kde pobýval i jablonecký rabín dr. George Vida. Tomu se následně podařilo jednu z jabloneckých Tór zachránit, když ji vzal s sebou při útěku do Spojených států amerických v roce 1939. Tam se nachází dodnes: je vystavena v Tikvat Israel Holocaust Memorial v Rockville,[5] otevřená přesně tam, kde z ní bylo naposledy v jablonecké synagoze předčítáno. Ostatní předměty, které společně s Tórami jablonečtí věřící odnesli do Turnova, se později dostaly společně s předměty z turnovské synagogy do Židovského ústředního muzea v Praze.

Fotogalerie: