Autor: Ondřej Havelka

Náboženství v oblasti řeky Eufrat – po biblickém veletoku časem a prostorem I.

Náboženství v oblasti řeky Eufrat – po biblickém veletoku časem a prostorem I.

Sumerská sexuální bohyně Inanna, akkadský bůh Šamaš, řecký bůh Zeus, Trojjediný Bůh křesťanů nebo Alláh muslimů – ti všichni mají na Blízkém východě jednu významnou spojnici: řeku Eufrat. Největší a nejvýznamnější řeka Blízkého východu – téměř 3000 km dlouhý Eufrat – napájela nejstarší známé kultury světa, 

Předovýchodní zprávy o potopě světa, trestajících dingirech a vědomí hříchu

Předovýchodní zprávy o potopě světa, trestajících dingirech a vědomí hříchu

Vyprávění o velké ničivé potopě seslané vyšší mocností dokládají historikové – v rozličných místně modifikovaných variantách – v mnoha kulturách po celém světě, přičemž motiv a smysl příběhu je velmi podobný. Jen pouhé vyjmenování všech známých mýtů o potopě by přesáhlo rozsahové možnosti článku, a proto se úzce zaměříme zejména na příběhy 

Rituální obětování lidí a pohřby v rozličných náboženstvích

Rituální obětování lidí a pohřby v rozličných náboženstvích

Lidské oběti byly odedávna přinášeny Bohu, božstvům či jiným mocnostem tam, kde se jiné dary – zvířata, jídlo, část zisku apod. – zdály nedostatečné. Lidská oběť sloužila k usmíření, zažehnání mimořádného nebezpečí, případně zajištění přízně nebo také zajištění plodnosti či úrody. Takové lidské oběti byly rozšířeny nejen na 

Hagia Sofia je znovu mešitou: Je to krok zpět v mezináboženském dialogu? Naopak!

Hagia Sofia je znovu mešitou: Je to krok zpět v mezináboženském dialogu? Naopak!

Muzeum Boží Moudrosti je sousloví, které současnému „aktivně“ věřícímu člověku – jakéhokoli teistického náboženství – nezní příliš libě. Ve skutečnosti je to ještě více znepokojující formule než Nietzscheho zvolání „Bůh je mrtev“. Chrám Boží Moudrosti v Istanbulu byl po desetiletí nešťastně natlačen do paradoxní role muzealizace náboženství. 

Sikhismus a Zlatý chrám na jezeře nektaru: ukázková tvář nepředstírané tolerance a skutečného mezináboženského dialogu

Sikhismus a Zlatý chrám na jezeře nektaru: ukázková tvář nepředstírané tolerance a skutečného mezináboženského dialogu

Sikhismus, myslím, nejpregnantněji symbolizuje skutečnou otevřenost a dispozice pro plodný mezikulturní a mezináboženský dialog vedený s úctou a nepředstíraným zájmem o druhého, aniž by takový dialog znamenal omezení – nebo dokonce existenciální ohrožení – vlastní náboženské identity. Při klasické pozemní cestě do Indie, kterou mohu všem poutníkům velmi vřele doporučit, tedy 

Hagar Qim – nejstarší dochovaný náboženský chrám světa

Hagar Qim – nejstarší dochovaný náboženský chrám světa

Hagar Qim je jeden z nejstarších náboženských chrámových komplexů na světě, jehož pozůstatky dosud stojí a lze je bez problému navštívit. Nachází se na pobřeží středomořské Malty, jen několik desítek metrů od pobřežního útesu. Impozantní chrámový komplex byl vybudován v polovině 4. tis. př. n. l. a je tak přibližně o tisíc 

Sebe vědomá identita jako předpoklad mezináboženského dialogu

Sebe vědomá identita jako předpoklad mezináboženského dialogu

Skutečný mezináboženský dialog je myslitelný pouze tam, kde proti sobě stojí dvě (nebo více) sebe vědomé, filozoficky řečeno „v sobě jsoucí“ a sebe reflektující identity. Tam, kde druhý nekriticky přijímá vše, co je mu nabídnuto, a mění se plasticky jako beztvará hmota, nelze mluvit o skutečné v sobě jsoucí 

Výročí koncilu v Efezu – křesťanské zasedání na troskách chrámu bohyně Artemis

Výročí koncilu v Efezu – křesťanské zasedání na troskách chrámu bohyně Artemis

Dne 22. 6. roku 431 se v maloasijském Efezu (dnešní Turecko) shromáždilo přibližně 150 biskupů k prvnímu zasedání třetího velkého ekumenického koncilu v dějinách církve. Z chetitských textů je zjevné, že město Efez bylo známé již ve 2. tis. př. n. l. V Efezu (lépe řečeno v blízkém sousedství města) byl kolem roku 550 př. n.