Šafránové desky: Hinduističtí fundamentalisté vytvářejí „nábožensky čisté“ obce

Během slavnosti připomínající narození boha Rámy se Bandi Venkatramana, farmář z indické vesnice Kesalingajapalli (stát Ándhra Pradéš), rozhodl k radikálnímu kroku. Na okraji obce vztyčil tzv. šafránovou desku. Na ní je napsáno: „V této vesnici jsou všichni hinduisté. Lidé jiného náboženství zde nesmějí propagovat svou víru. Pokud někdo neuposlechne toto varování, bude proti němu tvrdě zakročeno. Kdo konvertuje k jinému náboženství, bude vnímán stejně, jako by se zřekl matky.“

„Šafránová deska“ v Kesalingajapalli. Foto ze zdroje zde.

Venkatramana je okresní koordinátor Národního svazu dobrovolníků (RSS), hinduistické nacionalistické milice, která je úzce spjata s vládní Indickou lidovou stranou (BJP). Současný indický premiér Naréndra Módí (*1950) byl v minulosti členem této milice.

„Muslimští ani křesťanští misionáři nemohou vstoupit do naší vesnice, aby zde propagovali svou víru,“ říká místní hinduistický milicionář. „Pokud by tak učinili navzdory varování, budou proti nim podniknuta rázná opatření.“

Ve vesnici obklopené rýžovými a arašídovými poli žije 250 hinduistických rodin. Nad místními domy a obchody vlají vlajky v šafránové barvě, potištěné hinduistickými symboly. Obchodní či pracovní styky s ne-hinduisty jsou striktně zakázány. „Hinduismus a budování národa jsou naše primární cíle,“ říká Ram Krišna Reddy, místní pěstitel rajčat. „Bojujeme proti těm, kdo bojují proti našemu hinduistickému étosu.“

Hlavním nepřítelem jsou podle místních vesničanů „křesťanští misionáři, kteří chtějí vymýt mozek chudým a negramotným hinduistům, získat si je finančními a zdravotními benefity, a tím je obrátit na křesťanství.“ Podle sčítání lidu z roku 2011 tvoří hinduisté 79,8 %, muslimové 14,2% a křesťané 2,3 % obyvatel Indie.

„Když vidíme někoho, kdo má u sebe Bibli nebo Korán, nebo je dokonce rozdává, nejprve ho několikrát varujeme,“ říká Saj Čaran, místní student. „Pokud neuposlechne varování, prostě ho zbijeme.“

Křesťanský pastor z nedaleké vesnice říká: „Bojíme se do obce vkročit od té doby, co se tam nálada stala extrémně nepřátelská vůči všem, kdo nejsou hinduisté.“ Podle Fajazuddína, muslimského farmáře, který žije nedaleko, je nepřátelství namířeno primárně proti křesťanským misionářům. Ovšem i on a ostatní muslimové dobře vědí, že nejsou ve vesnici vítáni.

Příklad Kesalingajapalli už následuje i další nedaleká obec. Venkatramana říká, že vedení okresu podporuje hinduistickou horlivost.  „Proč by s tím měli mít problém? Chápou, že hinduismus má antiseptické vlastnosti, stejně jako kurkuma. Postupně vyčistí celou naši zemi od jedu.“

Zpracováno s použitím článku v Religion News Service.

Náhledová fotografie ze zdroje zde.

Psali jsme v Dingiru:

Stanislava Vavroušková, Bojovný hinduismusDingir 6 (4), 2003, s. 128–129: zde.

téma Náboženství a politikaDingir 6 (4), 2003: zde.

téma Náboženství a národní identitaDingir 16 (4), 2013: zde.

téma Náboženský nacionalismusDingir 24 (4), 2021: zde.

Související články:

O rostoucím vlivu hinduistického fundamentalismu, známém jako hindutva (doslova „indickost“) jsme v uplynulých letech přinesli řadu článků. Většina z nich se týká konfliktu mezi hindutvou a indickou muslimskou menšinou – např. zde, zde nebo zde. V létě 2022 jsme rovněž přinesli článek o pronásledování indické režisérky Leeny Manimekalaiové (*1983) za upoutávku k jejímu filmu Kálí. Hinduistická bohyně ve snímku kouří a účastní se pochodu na podporu LGBTQ+ osob, což si hinduističtí fundamentalisté vyložili jako rouhání. V lednu 2023 však dal indický Nejvyšší soud za pravdu režisérce a uznal její záměr vyobrazit bohyni jako „radikálně inkluzivní“.

Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Daniela
Daniela
16. 3. 2023 1:05

Články autora Matěje Čiháka čtu ráda. Uvítala bych i více souvislostí k danému tématu. Děkuji.