Náboženství na cestách: Indické Silicon Valley a náboženské symboly v globalizovaném prostoru

Jihoindický Bengalúr je známý jako významné světové technologické a vývojové centrum, jako sídlo velkých nadnárodních firem i jako symbol západního způsobu života uprostřed Indie. Jelikož se do města stěhují za prací lidé z celé země, může být vnímané jako tzv. melting pot různých kultur i náboženských představ nebo zkrátka jen jako místo, které dává prostor a příležitost všem lidem různých etnik a vyznání žít pohromadě, a i přes existující rozdíly sdílet společnou kulturu.

Slavnostně vyzdobený oltář boha Ganéši, stojící poblíž chrámu Šrí Ranganáta Svámí Temple ve městě Šrírangapatánam.

Na rozdíl od komplexů kancelářských budov velkých společností zabývajících se informačními technologiemi, které jsou od jakýchkoli náboženských symbolů zcela oproštěné, hinduismus (tak jako v celé zemi, je i v Bengalúru zdaleka nejrozšířenějším náboženstvím) se svou ikonografií zcela naplňuje veřejný prostor města.

Novogotická bazilika zasvěcená Panně Marii (St. Mary’s Basilica) ve čtvrti Šivadžinagar se sochou Panny Marie stojící ve svatostánku vně kostela, oblečené do tradičního indického sárí.

Náboženská vyobrazení se však nesoustředí jen do prostorů hinduistických svatostánků, ale jsou žitá a přítomná na každém rohu. Lidové vyjádření víry má pro místní obyvatele větší význam než opulentnost chrámů – kromě chrámu Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny (ISKCON temple), jenž leží na okraji města, jsou zdejší chrámy a svatyně spíš menší a nijak výrazně nedominují zdejší městské krajině.

Zmíněné lidové vyjádření víry je možné ilustrovat na spoustě příkladů. Jedním z nich může být způsob, jakým si řidiči aut zajišťují při svých cestách štěstí a bezpečí. Pro jednoho to může být několik sošek boha Ganéši na palubní desce auta a nálepka duchovního vůdce Sái Báby (gurua, který ve svém učení propojoval prvky hinduismu i islámu) na čelním skle, pro jiné zase postavička znázorňující Pannu Marii trůnící na nějakém řidiči dobře viditelném místě.

Chrám boha Šivy (Shivoham Shiva temple) v Bengalúru s dvacet metrů vysokou sochou boha Šivy, inaugurovaný v roce 1995. Šiva sedí v pozici lotosového květu a v pozadí má horu Kailaš a posvátnou řeku Gangu.

Co se týče křesťanství, oficiálně je v porovnání s hinduistickými věřícími minoritním náboženstvím, přesto však jsou kostely ve městě častým a viditelným prvkem. Na rozdíl od většiny hinduistických chrámů zasazených těsně do místní zástavby vystupují jako určité dominanty. Islámských mešit je během projíždění městem vidět jen pár, a to i přesto, že islám je oficiálně druhým nejrozšířenějším náboženstvím v Indii a jeho přítomnost je patrná také na množství zahalených žen v hidžábech. Zdá se však, že muslimská komunita má spíše tendenci se centralizovat v jistých čtvrtích, jako je například okolí obchodní ulice Commercial street.

Tato minoritní náboženství (křesťanství, islám ani jiná) však nežijí ve městě odděleně od místní kultury či původního náboženství, jen si nacházejí svůj vlastní prostor hned vedle a poblíž hinduistické víry. A tak tu může člověk z ateistické evropské země s překvapením sledovat sochu Panny Marie oděnou do tradičního indického sárí, stejně tak jako muslimské obchodníky stojící a debatující před vstupem do hinduistického svatostánku nebo bronzové sošky Buddhy, které obchodníci nabízejí kupujícím ze stejné poličky jako sošky Lakšmí, Kršny nebo Ganéši, jako by zkrátka k sobě všichni neodmyslitelně patřili a bez ohledu na náboženskou víru tvořili společné kulturní vzorce místních obyvatel. Dokonce se zdá, že náboženství je se samotnou identitou Indů neodmyslitelně spjaté. V podstatě bez ohledu na náboženské vyznání, nemají problém slavit narození boha Ganéši (Ganéš čaturthí), křesťanské Vánoce i muslimskou slavnost konce ramadánu Eid al-Fitr.

Galerie fotografií:

Komentář k fotografiím:

  1. Hinduistický chrám Šrí Prásana Kršna Svámí Gudí situovaný v komplexu majsúrského paláce.
  2. Monumentální chrám Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny (ISKCON temple) v Bengalúru.
  3. Slavnostně vyzdobený oltář boha Ganéši, stojící poblíž chrámu Šrí Ranganáta Svámí Temple ve městě Šrírangapatánam.
  4. Postava opičího boha Hanumána a rušný večerní život bengalúrské ulice.
  5. Bas-reliéf hinduistické bohyně v chrámu Šrí Čámundešvárí na vrchu Čámundí nad městem Majsúr.
  6. Socha démona Mahišasúra na vrchu Čámundí v Majsúru. Mahišasúra podle legendy ohrožoval město. Nakonec byl zabit bohyní Durgou. Podle jeho jména prý také vznikl samotný název města Majsúr. Dodnes se v Majsúru ve velkém slaví svátek Návarátrí – devítidenní festival připomínající souboj Durgy s Mahišasúrou a vrcholící slavností Dásamí, jež symbolizuje konečnou porážku Mahišasúry.
  7. Chrám boha Šivy (Shivoham Shiva temple) v Bengalúru s dvacet metrů vysokou sochou boha Šivy, inaugurovaný v roce 1995. Šiva sedí v pozici lotosového květu a v pozadí má horu Kailaš a posvátnou řeku Gangu.
  8. Monumentální mešita Masjid E Azam na ulici Ashoka Road v Majsúru.
  9. Hinduistický mnich v chrámů bohyně Nimišamby (město Šrírangapattanam poblíž Majsúru), sedící u oltáře zasvěceného Slunci.
  10. Chrám Šrí Čámundešvárí na vrchu Čámundí ležící vysoko nad městem Majsúr.
    Bohyně Čámundešvárí je považovaná za ochranné božstvo majsúrských maharádžů. Již po staletí je v Majsúru chovaná ve velké úctě.
  11. Nanebevzetí Panny Marie. M. Kailasam (Andhra Pradesh, 1981, National Gallery of Modert Art, Bavlna – ruční tisk, 209 cm x 265 cm).

Kalamkari je tradiční umělecký styl většinou zobrazující výjevy z indické historie a inspirující se indickou kulturou a tradicí. Kalamkari umělci překračovali ve své tvorbě hranice hinduismu a volně propojovali jeho ikonografii s obrazy vycházejícími z jiných náboženských představ. Hlavním tématem tohoto plátna je Panna Marie, okolo níž se odehrává příběh ze života Ježíše Krista. Při detailním pohledu na první ze série narativních obrázků se však vidíme, že celý příběh ještě před samotným zvěstováním Panně Marii zahajuje vyobrazení hinduistického boha Ganéši jedoucího na své myši.

  1. Soška Kršny s jeho ženou Rádhou, stojící poblíž chrámu Šrí Ranganáta Svámí Temple ve městě Šrírangapatánam.
  2. Textílie znázorňující život a dosažení stavu osvícení Siddhárty Gautamy. (National Gallery of Modern Art, Bengalúr, Výstava: VIGNETTE, Visvakarma Textiles: Art and Artistry, Bavlna – ruční tisk).
  3. Commercial street: Obchod nabízející hinduistické či buddhistické bronzové sošky.
  4. Novogotická bazilika zasvěcená Panně Marii (St. Mary’s Basilica) ve čtvrti Šivadžinagar se sochou Panny Marie stojící ve svatostánku vně kostela, oblečené do tradičního indického sárí.
  5. Commercial street. Rušná obchodní ulice a její okolí je v Bengalúru místem, kde potkáte velké množství muslimských prodejců a obchodníků. Na jedné ulici tak stojí mešita i hinduistický mandir.
  6. Hanumán a Ráma dohlížející na dopravní situaci dopoledního Bangalúru.
  7. Novogotická bazilika zasvěcená Panně Marii (St. Mary’s Basilica) ve čtvrti Šivadžinagar se sochou Panny Marie stojící ve svatostánku vně kostela, oblečené do tradičního indického sárí.

Fotografie byly pořízeny autorkou příspěvku ve městech Bengalúru a Majsúru ve dnech 16. až 20. září 2022.

Náboženství na cestách 2022:

 

 

 

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments