Rada pro lidská práva OSN vyjadřuje znepokojení nad nábožensky a etnicky motivovaným násilím v Manípuru

Expertní skupina Rady pro lidská práva při Organizaci spojených národů vydala 4. září prohlášení, v němž poukazuje na pokračující násilí v severovýchodním indickém státě Manípur. Poslední vlna násilí se vzedmula na začátku května a do poloviny srpna způsobila smrt nejméně 190 lidí, dalších nejméně 400 lidí bylo zraněno a desítky tisíc lidí (odhady nejčastěji uvádějí 40 tisíc) byly vyhnány ze svých domovů. Spáleny byly i desítky kostelů. Devatenáct členů expertní skupiny podává dále zprávu o sexuálním násilí, mučení a týrání. Násilím jsou postiženy více ženy a dívky; jsou znásilňovány, bity, obnažovány na veřejnosti a zaživa upalovány. Experti uvádějí, že tato situace nevyvolala odpovídající humanitární odezvu, a varují, že se jedná o milník ve stále se zhoršující situaci náboženských a etnických menšin v Indii.

O násilí v Manípuru hovořili už začátkem června v Českém rozhlase religionisté a indologové Ondřej Himmer a Zdeněk Štipl. Náboženský infoservis se už několikrát věnoval násilí indických náboženských nacionalistů (zde) vůči muslimům (například zde) a vůči křesťanům (například zde). O reakci na násilí a o militarizaci obou stran konfliktu natočila krátká videa stanice Al-Džazíra.

V indickém státě Manípuru dosud převládá kmenový způsob života. Kukiové, který tvoří asi 40 % obyvatel státu, jsou křesťany, zatímco Meiteiové, kteří jsou tradičně u moci ve státě, mají své vlastní náboženství. V nynější vlně násilností je daleko více obětí na straně Kukiů, ačkoli to byli právě oni, kdo násilnosti zahájili tím, že protestovali proti tomu, aby také Meiteiové měli podíl na určitých výhodách. I když násilí má řadu příčin se starými kořeny, jeho eskalace patrně souvisí i s nacionalistickou politikou Indické lidové strany (BJP), která vládne jak v Manípuru, tak v celé indické federaci. Vyhrocená situace má dozvuk dokonce i mezi politiky Spojených států amerických, kteří potřebují rozvíjet dobré vztahy s Naréndrou Módím, ministerským předsedou Indie a členem BJP, a přitom jsou pod stále větším tlakem početné a politicky aktivní indické menšiny v USA (více o tom zde).

Souvislost eskalace násilí s politikou BJP vidí i arcibiskup indické Církve Dobrého pastýře a lidskoprávní aktivista Joseph D’Souza. Ve svém článku poukázal na shovívavost politiků BJP vůči extremistům, na lhostejnost ministerského předsedy státu Manípur, na dlouhé mlčení Naréndry Módího a na liknavost policistů v případech, kdy by se měli zastat pronásledovaných menšin. Doufá, že virální video, na němž je kukijská žena vláčena nahá na veřejnosti a několikanásobně znásilněna, a které viděly statisíce Indů, probudí veřejnost podobně, jako fotografie devítileté Vietnamky, zasažené napalmem, vzbudila v roce 1972 odpor k americko-vietnamské válce. V probuzení světové veřejnosti doufají i experti Rady pro lidská práva OSN ve svém aktuálním prohlášení.

Náhledová fotografie: Greeshma Kuthar, Al Jazeera.