Štítek: Církev československá husitská

Náboženství v loňském sčítání lidu – první výsledky

Náboženství v loňském sčítání lidu – první výsledky

Sčítání lidu po sametové revoluci ukazují, že náboženství není zdaleka tak okrajovým tématem, jak se tvrdí. Miliony českých obyvatel totiž změnily svou náboženskou příslušnost nebo svůj postoj k náboženství. Potíž je v tom, že odpověď na tuto otázku (a ještě na otázku po národnosti) je ve sčítáních lidu dobrovolná. V prvním 

Náboženský svět v roce 2021

Náboženský svět v roce 2021

Následující výběr událostí právě uplynulého roku 2021 i jejich interpretace je nutně subjektivní. Doplnění a upřesnění jsou vítána v komentářích pod tímto článkem.   V české společnosti klid Pouze v jedné ze tří největších českých církví – v Církvi českobratrské evangelické – došlo ke změně ve vedení. Synod zvolil 21. května synodním 

„Dušičky“ v Církvi československé husitské

„Dušičky“ v Církvi československé husitské

Na přelomu října a listopadu si Církev československá husitská (CČSH) tradičně připomněla své zemřelé, a to konkrétně 2. listopadu. Je to následující den po svátku Všech svatých římskokatolické církve, z níž roku 1920 vzešla. V současnosti je Památka zesnulých zpravidla nejnavštěvovanějším liturgickým shromážděním církve hned po vánoční půlnoční bohoslužbě. Církev československá (CČS, 

Martin Gruber na druhém břehu

Martin Gruber na druhém břehu

V den keltského svátku Samhain, 30. října, zemřel ve věku padesáti let bratr Kentigern z Řádu českých filidů, o jehož předloňském vzniku a po půlroce o jeho pokračování jsme zde referovali. Samhain býval začátkem keltského roku. Právě v noci na 1. listopadu se smazávala hranice mezi světy živých a mrtvých. Na to pak navázaly 

František Bílek zemřel před osmdesáti lety, má stále co říct

František Bílek zemřel před osmdesáti lety, má stále co říct

Na přelomu 19. a 20. století bylo české prostředí podobně jako v současnosti plné duchovního hledačství. Habsburská říše se značným zpožděním liberalizovala náboženskou scénu. V návaznosti na to několik dní po vzniku Československé republiky se luteráni a reformovaní sloučili v Českobratrskou církev evangelickou. Do ní vstoupila část z asi milionu lidí, kteří opustili Církev 

Náboženství na cestách: areál Karla Farského ve Škodějově

Náboženství na cestách: areál Karla Farského ve Škodějově

Redakčním článkem připomínáme čtenářskou soutěžní sérii „Náboženství na cestách“. O článcích a odměně pro autory se píše zde.  V obci Škodějov (u Vysokého nad Jizerou) na úbočí Jizerských hor zřídila Církev československá husitská roku 1957 památník jednomu ze svých zakladatelů. Jeho hlavními součástmi je sloup s reliéfem Karla Farského 

Husitská církev: jsme si blíž než dříve

Husitská církev: jsme si blíž než dříve

Rozhovor s duchovním Církve československé husitské Mgr. Tomášem Novákem, Th. D. Jak Církev československá husitská pojednává o pandemii ve své internetové prezentaci? Vznikly různé reakce, články, pastýřské listy, kázání, která problém tematizují, i teologická pojednání. Nemyslím, že by zde bylo něco nečekaného. Církev krátce vzato nevidí pandemii jako 

Náboženské instituce v regionu Holešov

Náboženské instituce v regionu Holešov

Stanislav Hodouš, Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku, Prusinovice: nákladem vlastním, 2019, 104 s. Možnosti, jak získat kvalitní informace o lokálním náboženském životě v Česku, se pomalu zvětšují. Encyklopedii místních evangelických a starokatolických sborů před deseti lety publikoval prof. Zdeněk R. Nešpor[1] a podobnou práci s místními sbory menších křesťanských