V hlavním chrámu korejského buddhistického řádu čogje v Soulu proběhl 6. května 2026 rituál, při němž robot Gabi obdržel buddhistické jméno, růženec a symbolická „robotická přikázání“. Nešlo přitom jen o technologickou demonstraci. Humanoidní robot v buddhistickém rouchu přijímal přikázání, skládal ruce v gestu úcty, odpovídal mnichům a účastnil se chrámového obřadu. Celá událost byla stylizována jako skutečný náboženský akt a média si rychle našla jednoduchý příběh: „robotický mnich Gabi“.

Nejde jen o efektního robota v rouchu, za projektem nestojí startup hledající pozornost ani okrajová techno-sekta. Projekt vzniká v prostředí řádu čogje, největšího buddhistického řádu v Koreji. Tím se celá událost posouvá z úrovně internetové kuriozity do prostoru skutečného náboženského experimentu.
V centru pozornosti stál jeden robotický mnich, ale korejské zdroje potvrzují, že spolu s Gabim mají v rámci projektu vystupovat také další tři roboti – Seokja, Mohee a Nisa, v českém přepisu uvádění jako Sokčou, Mohim a Nisou. Zatímco západní média soustředila téměř všechnu pozornost na humanoidního Gabiho, korejské texty mluví o širším projektu malé robotické sanghy.
Řád čogje korejského zenového buddhismu se dlouhodobě snaží reagovat na proměnu společnosti, digitalizaci a odchod mladších generací od tradiční religiozity. Buddhistické instituce v Koreji už delší dobu experimentují s online komunitami, meditačními aplikacemi, virtuální realitou nebo AI chatboty. Robotická sangha je dalším krokem tohoto procesu.
Buddhismus poskytuje pro podobný experiment relativně vhodné prostředí. V mnoha buddhistických směrech není klíčová představa jedinečné nesmrtelné duše, ale spíše proces vědomí, jednání a práce s utrpením. Důležitou roli hraje praxe, opakování, rituál a kultivace mysli. Tím se otevírá otázka, co vlastně člověk považuje za náboženskou přítomnost.
Robot není „osvícená bytost“ ani vědomý mnich, ale pokud stroj mluví klidným hlasem, reaguje podle očekávaného scénáře, recituje texty, pohybuje se v chrámovém prostoru a přijímá symbolická pravidla, lidé začínají spontánně reagovat, jako by zde bylo přítomno něco víc než jen technické zařízení. Nejzajímavější moment celé události není, zda je Gabi skutečný mnich, ale proč vůbec začíná dávat smysl se na něco takového ptát.
Projekt ukazuje proměnu současné spirituality, v jejímž výsledku náboženství není podmíněno fyzickou přítomností osoby v chrámu a duchovní autorita se přesouvá do online prostoru. Meditace probíhají přes aplikace, komunity fungují digitálně a AI začíná vstupovat i do oblastí, které byly ještě donedávna považovány za čistě lidské.
Robotická sangha v Soulu není jen kuriozita. Působí jako jeden z prvních viditelných testů, jak začlenit umělou inteligenci a robotiku do náboženského prostoru způsobem, který není pouze technický, ale také symbolický a rituální. Celá událost zřejmě vyvolá mnohem více otázek, než se na první pohled zdá.
Ověřené zdroje a původní články
Yonhap – původní agenturní zpráva
The Guardian – širší kontext projektu
MK Korea – zmínka o celé robotické skupině
Korea Times – obřad a řád čogje
Videozáznamy
Reuters / YouTube video z obřadu
Economic Times – video reportáž
SCMP – video z chrámového obřadu
Náhledová fotografie: Yonhap News Agency.
Psali jsme v Dingiru:
téma Náboženství v kyberprostoru, Dingir 18 (3), 2015.
Související články:






