Poznávání dějin české a evropské reformace hrálo v životech a dílech radikální části českých katolických modernistů důležitou roli. Patřil mezi ně i ThDr. Karel Farský (*26. 7. 1880 – †12. 6. 1927), teolog reformně modernistického proudu českého katolického duchovenstva, jeden ze zakladatelů Církve československé a mezi lety 1924 a 1927 její první patriarcha. Zítra uplyne 95 let od jeho smrti.
Farského zájem o historická témata byl probuzen již za studia na pražském Akademickém gymnáziu v letech 1892–1900. Zde mezi roky 1884 a 1907 vyučoval spisovatel a historik Zikmund Winter, vnímavý k cestám české reformace 16. století i evropskému reformačnímu proudění. Na pražské teologické fakultě na Farského působil historik prof. František Xaver Kryštůfek (1842–1916), autor práce Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské (1517–1620). Svou teologickou konkretizaci evropských reformačních dějin si Farský na fakultě dotvářel i studiem děl českých (F. X. Kryštůfka, F. Palackého, A. Rezka, V. V. Tomka, Z. Wintera) či evropských (J. B. Buryho, E. Denise) historiků. Z českých historiků Farského zájem o dějiny reformace později upevnili i ThDr. PhDr. František Loskot a prof. František Michálek Bartoš. Farský o tématech dějin korespondoval přes oceán i s předním americkým historikem českého původu, znalcem světové reformace, prof. Matthewem Spinkou.
Odrazovým výkladem českých dějin v jejich evropském dějinném kontextu se v Církvi československé stalo prohlášení Národu československému! z ledna 1920. Jeho autorem se byl Farský; text připravil před 8. lednem 1920, aby mohl být v tento den přijat církevním výborem nově vzniklé církve. Česká otázka zde je pojata stejně jako u T. G. Masaryka jako otázka náboženská a spjata především s reformační historickou tradicí.
Pro Farského teologii dějin i jeho pochopení cest světové reformace mělo podstatný význam i civilizačně pokrokářské pojetí světových dějin britského historika Johna Bagnella Buryho (1861–1927). Ten publikoval dobově vlivná díla z řecké, římské a byzantské historie, klasické filologie, literatury, teorie a filosofie dějin. V nich uvedl do života filosofií dějin nesenou Farskému blízkou myšlenkou pokroku i reformy civilizace 2. poloviny 19. století. Český teolog se postupně seznámil s Buryho anglickými spisy a řadu jeho myšlenek promítl do své teologie dějin. Pod vlivem jeho civilizačně pokrokářského pojetí představil Církev československou jako prostor, v němž se v konkrétním čase může uskutečnit nová forma církve. Samotný Farského spisek Zápas o svobodu ducha v církvi Československé vyšel poprvé jako část českého vydání Buryho knihy Dějiny svobodného myšlení, a pak i v samostatném vydání.[1]
Změna názvu „Církev československá“ roku 1971 na „Církev československá husitská“ (CČSH) byla tedy v souladu s Farského pochopením reformace a dotažením tendence, kterou jako kněz a patriarcha reprezentoval.
Poznámka:
[1] BURY, John B. Dějiny svobody myšlení, 1920, 250 s.; FARSKÝ, Karel. Zápas o svobodu ducha v církvi Československé, 1920, 19 s.
Náhledová fotografie z areálu Karla Farského ve Škodějově.
Více o Farském a Církvi československé např. v pořadu České televize nebo v Religionistické encyklopedii.
Související články:
Náboženství na cestách: Areál Karla Farského ve Škodějově
Husitská církev: jsme si blíž než dříve