Sledujeme dění v pestrém světě náboženství
Katoličtí i ortodoxní křesťané si dnes připomínají památku Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě. Ve východním ritu je nazývána „Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu“. Svátek je spojen s událostí, která není popsaná v Novém zákoně, ale v tzv. Jakubově protoevangeliu,[1] pojednávajícím o životě Marie, matky Ježíše Nazaretského. V něm se píše o bezdětném páru…
Ke slavení festivalu starého tisíce let se hlásí nejenom hinduisté, ale také džinisté a sikhové. Svátek světel, jak se také Díválí říká, je oslavou nového roku i nových začátků. Oslavou vítězství dobra nad zlem a světla nad tmou. Vznikl splynutím různých slavnosti žní v oblasti Indie a první zmínky o něm pochází…
Židé celého světa slaví v těchto dnech Sukot – festival sklizně a čas radosti. Sukot, nazývaný také jako Svátek stánků (hebrejsky סוכות, dosl. stany), je jedním z největších židovských svátků. Spojuje rodinu, náboženství a izraelskou zemi dohromady v rámci osmidenní oslavy sklizně. Na rozdíl od svátků, jako jsou Jom Kipur…
Každý rok slaví židovská komunita 163 dní po Pesachu svátek Roš ha-šana, kterým začínají takzvané Vysoké svátky, jež završuje Jom kipur. Dvoudenní událost začíná v neděli při západu slunce a trvá až do úterní noci.[1] Roš ha-šana (hebrejsky רֹאשׁ הַשָּׁנָה) znamená „Hlava roku“, ovšem ve skutečnosti se svátek koná v sedmém měsíci[2]…
Většině pravoslavných křesťanů dnes začíná čtrnáctidenní postní příprava na svátek Zesnutí přesvaté Bohorodice. Jedná se o jednu z největších událostí církevního roku; podle některých teologických výkladů je tento svátek důležitější než Vánoce (viz např. zde). Těm sice předchází půst podstatně delší (šest týdnů), avšak o něco mírnější. Před svátkem…
Postní den pojmenovaný po devátém dni měsíce Av (hebrejsky תשעה באב) je jedním z nejsmutnějších dnů židovských dějin. Letos připadá na 10.–11. srpna. V tento den si Židé připomínají tragické události, které se jim staly v průběhu dějin. Za počátek pohrom Židé považují druhý rok po vyjití z Egypta. Podle tradice deset…
Šavu’ot, neboli festival týdnů (hebrejsky שָׁבוּעוֹת, doslova „týdny“) je druhým ze tří poutních svátků s historickým i zemědělským významem (další dva jsou Pesach a Sukot). Zemědělsky připomíná dobu, kdy byly první plody sklizeny a dovezeny do Chrámu, a je znám jako chag habikurim (Svátek prvních plodů). Historicky oslavuje předání Tóry u hory…
Menší svátek Lag ba-omer nemá oporu v Tóře, nedá se plně zařadit ani mezi historické svátky. Přesto patří mezi nejoblíbenější a nejveselejší židovské události. Lag ba-omer doslova znamená 33. den omeru,[1] období mezi prvním dnem svátku Pesach a dnem předcházejícím svátek Šavuot trvající 49 dní (7 týdnů). Omer je „svazek…