Muslimové slaví Noc úradku

Muslimové dnes slaví Lajlat al-Qadr neboli Noc úradku. Tak alespoň název svátku přeložil významný český orientalista Ivan Hrbek (1923–1993) ve svém překladu Koránu (Odeon, 1991). Jelikož arabské pojmy mívají širokou škálu možných významů, objevují se také překlady jako „Noc moci“, „Noc osudu“ nebo „Noc předurčení“.

Většina muslimů věří, že právě v Noci úradku seslal Bůh skrze anděla Džibrila (Gabriela) první verše Koránu proroku Muhammadovi (570–632). Noc úradku spadá do postního měsíce ramadánu. Ohledně jejího přesného časového zařazení se v islámu vedou spory, existuje však shoda na tom, že jde o jednu z posledních deseti lichých nocí tohoto měsíce. Většinově převažující názor (v rámci sunnitského islámu) řadí Noc úradku do 27. dne měsíce ramadánu, což letos připadá na 18. dubna.

Noci úradku je věnována celá jedna súra Koránu, tradičně nesoucí číslo 97 a název „Úradek“ (Al-Qadar). Korán o Noci úradku říká:

„Vskutku jsme jej seslali v Noci úradku. Víš ty vůbec, co je to Noc úradku? Noc úradku než tisíc měsíců je lepší, v ní podle Pána svého dovolení andělé a duch sestupují kvůli každému zjevení. A až do východu jitřních červánků je mír v ní.“ (K 97,1–5)

Z koránského textu vycházejí i některá přesvědčení spjatá s Nocí úradku. Především se věří, že v Noci úradku rozhoduje Bůh o osudech lidí na příští rok. To je úzce spjato s vírou v predestinaci, charakteristickou pro islám.

Z verše „Noc úradku než tisíc měsíců je lepší“ bývá vyvozováno, že modlitby a zbožné skutky vykonané v Noci úradku mají větší význam než podobné modlitby a skutky vykonané během tisíce měsíců. Tisíc měsíců odpovídá zhruba 93 letům, tedy požehnané délce jednoho lidského života. Fenomén svátků, ve kterých jsou vykonané skutky mnohonásobně významnější než v jiných dnech, se vyskytuje i v jiných náboženstvích – nedávno jsme např. psali o tibetském svátku Čothul düčhen.

V Noci úradku je zvykem vykonávat více modliteb – kromě tradičně předepsané modlitby (salát), kterou by měl muslim vykonat pětkrát denně ve stanovený čas, se přidávají ještě speciální a osobní modlitby (duʼa). Lidé v osobních modlitbách prosí zejména za odpuštění hříchů. Je také zvykem číst delší úseky Koránu než běžně.

Z koránského textu také vyplývá přesvědčení, že v Noci úradku sestupují na zem zástupy andělů, a především anděl Džibril. Tomu islám přiznává postavení nejdůležitějšího z andělů, neboť právě on přinášel Boží Slovo prorokům, a zejména pak Korán proroku Muhammadovi, pečeti proroků. Od doby zvěstování Koránu a ukončení proroctví již nemá anděl Džibril důvod působit na Zemi. Vrací se na Zemi jen jednou ročně, a to právě v Noci úradku.

K Noci úradku se vztahuje celá řada hadíthů, výroků a příběhů ze života proroka Muhammada. Vyplývá z nich, že Noc úradku byla slavena a považována za významnou již v prvních staletích islámu, možná již v jeho samotných počátcích.

Specifické pojetí Noci úradku se objevuje v ší’itském islámu. Někteří šíʻité věří, že právě v Noci úradku byl v mešitě v irácké Kúfě zavražděn chalífa Alí (599–661), Muhammadův bratranec a zeť, který je v šíʻitském islámu vysoce ctěn jakožto první imám (duchovní vůdce).  Šíʻité na rozdíl od většiny sunnitů neslaví Noc úradku 27. ramadánu, ale již 23. dne tohoto posvátného měsíce.

Náhledový obrázek ze zdroje zde.

Související články:

Ramadán – Dny v odříkání i noci plné veselí

Íd al-adhá – Svátek oběti

Muharram – Nový rok bez veselí

Mawlid – rozporuplná oslava narozenin