Dnes nastane první úplněk tibetského lunárního kalendáře, patnáctý den od začátku tibetského nového roku. Vyznavači tibetského buddhismu v tento den slaví svátek Čhotul düčhen neboli „svátek zázraků“. Svátek připomíná zázračné činy, které Buddha vykonal před zraky svých kritiků i učedníků, aby pozvedl kritiky, přivedl je k dharmě (buddhistické nauce) a učedníky v ní utvrdil.
Legenda vztahující se k dnešnímu svátku vypráví, že sedm let po Buddhově probuzení vyzvali představitelé ne-buddhistických učení (tírthika) Probuzeného, aby pravdivost svého učení podložil manifestací nadpřirozených schopností (siddhi). Ačkoli Buddha běžně nadpřirozené síly nevyužíval a zázraky nevykonával, při této výjimečné příležitosti se rozhodl žádost konkurenčních učenců vyslyšet. Shledal to jako užitečnou cestu, jak více lidí přivést k dharmě a své stávající učedníky v ní utvrdit. Zázraky uskutečnil Buddha ve starověkém městě Šrávastí v Indoganžské nížině na severu dnešní Indie.
Buddha vykonával zázraky patnáct dní v kuse. Zázraky započal činit na nový rok (Losar) a své dílo dovršil patnáctý den, právě na Čhotul düčhen. Buddha podle tradice například vytvořil z dřívka na čištění zubů rozkvetlý strom, stvořil dvě hory drahokamů, dále jezero z drahokamů, které mluvilo a vyučovalo dharmě, přiměl boha stvořitele Brahmu, aby přinesl obětiny k jeho nohám, proměnil květiny v kočáry, způsobil, že měl několik těl najednou, a ještě řadu dalších zázraků. Většina těchto činů byla doprovázena světlem vycházejícím z jeho těla, zjevením duhy a také nějakou zvláštní formou zvěstování dharmy. To poukazuje na důležitost, která se v tibetském buddhismu přikládá nauce – zázraky, jakkoli ohromující, jsou především prostředky pro zvěstování dharmy.
Svátek spadá do prvního měsíce tibetského kalendáře, který se jmenuje Bumgjar Dawa. Podle vyznavačů tibetského buddhismu se v celém prvním kalendářním měsíci znásobuje karma za vykonané skutky, ať již dobré nebo zlé. Podle některých se násobí sto tisíckrát, podle jiných až deseti miliony.
„Svátek zázraků“ patří mezi čtyři velké svátky tibetského buddhismu, spolu se Saga Dawa düčhen (svátkem probuzení a zesnutí Buddhy), Čhökhor düčhen (svátkem Buddhova prvního kázání) a Lhabab düčhen (svátkem Buddhova sestoupení z nebe Tušita).
Čhotul düčhen bývá nazýván také „svátek máslových lamp“, protože Tibeťané při něm vyrábějí a zapalují lampy vyrobené z másla tradičně pocházejícího z jačího mléka. Lampy mají tvar ptáků, stromů, květin a dalších příznivých symbolů. Lidé také více meditují, předkládají obětiny, recitují mantry, rozdávají almužny mnichům a mniškám či sociálně slabým.
Na počest Buddhových zázraků, které vykonal ve Šrávastí, jsou tibetskými buddhisty budovány tzv. stúpy zázraků. Jedna z nich se nachází i v sousedním Polsku u obce Kuchary, v jednom ze středisek Buddhismu Diamantové cesty.
Za pomoc s transkripcí děkujeme čtenáři Mgr. Jakubu Čejkovi.
Náhledový obrázek: Ilustrační, Wikimedia Commons.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 4/2004: Tibetský buddhismus (plný text čísla zde).
Téma: Tibet v české společnosti, Dingir 23 (3), 2020.
Související příspěvky:
