Možná ještě větší změna ve společenství svědků Jehovových

Nedávno informoval Náboženský infoservis článkem MUDr. Martina Tomáška o tom, že svědkové Jehovovi mohou od 18. září 2026 přijímat červené krvinky, bílé krvinky, krevní plazmu nebo krevní destičky od jiného člověka (transfuzi vlastní krve mohou svědkové přijmout od 20. března tohoto roku). Přijetí plné krve jiného člověka je nadále zakázáno (už od roku 1945)[1] v důsledku výkladu pasáže z biblické knihy Skutky apoštolů (15:20).

Kvůli této převratné změně by ale mohla být přehlédnuta změna snad ještě převratnější. Kvůli přijetí transfundované krve byli svědkové Jehovovi od roku 1961 vylučováni ze svého společenství (byla jim „odňata pospolitost“, viz v knize Svědkové Jehovovi – Hlasatelé Božího království  nebo v časopise Strážná věž z 15. ledna 1961). České veřejnosti tento postoj stručně a jasně vysvětlil Jaromír Leneček, tehdejší člen Výboru Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, v prohlášení ze 16. června 2000:[2]

Bible přikazuje křesťanům, aby se „… zdržovali krve“ (Skutky apoštolů, kapitola 15, verš 20). Svědkové Jehovovi věří, že není možné se současně zdržovat krve, a přitom přijímat krevní transfuze. … Jestliže by pokřtěný jednotlivec z řad svědků Jehovových jednal v rozporu s touto zásadou, dal by svými skutky najevo, že se zříká své víry. Byl by považován za osobu, která svým jednáním opustila společenství svědků Jehovových.

Komplikovaněji to vyjadřuje nejnovější vydání knihy svědků Jehovových Paste Boží stádo[3] ze září 2025 v 7. kapitole (s názvem „Jak vést druhé k pokání“), odstavec 35. Pro přehlednost zvýrazňujeme tmavě červenou barvou začátky pasáží, v nichž se jedná o člověka, který projevuje a který neprojevuje pokání:

Dobrovolně přijal krev a neprojevuje pokání: Výbor by se s ním měl pokusit sejít a zjistit odpovědi na následující otázky: Přijal transfuzi krve dobrovolně? Přijal ji, protože byl pod extrémním tlakem? Jaký má postoj teď? Pokud projevuje pokání, výbor by mu měl duchovně pomáhat. (Gal. 6:1; Juda 22, 23) Protože duchovně zeslábl, nebude nějakou dobu způsobilý, aby měl ve sboru odpovědné úkoly. (Viz 1:4, 20.) Někdy možná bude potřeba, aby mu výbor na nějakou dobu odebral možnost dávat komentáře a mít cvičné úkoly. Podle okolností může být taky potřeba, aby ve sboru zaznělo oznámení. Nejdřív by ho měl schválit koordinátor rady starších a pak by ho měl na nejbližším shromáždění v týdnu některý starší přečíst. Oznámení zní následovně: „Starší se zabývají záležitostí, která se týká [jméno]. Chceme vás ujistit, že se sboroví starší snaží bratrovi/sestře duchovně pomáhat.“ Na druhou stranu, pokud pokání neprojevuje, oddělil se od sboru.

Předpokladem pastýřské péče je tedy podle těchto závazných instrukcí z loňského roku pokání z dobrovolného přijetí transfundované krve. V ostatních případech následuje oddělení od sboru. Ale v Oznámení pro vedoucí sborů (starší sborů) svědků Jehovových z 18. září 2026 (tedy ze dne, kdy byly zveřejněny změny, zmíněné ve výše uvedeném článku) se naproti tomu píše:

Pomoc těm, kdo špatně použili krev: Pokud se starší dozví, že nějaký křesťan snědl nevykrvácené maso, pil krev, nebo přijal transfuzi plné krve jiného člověka (tzn. alogenní krev), dva starší by se s ním měli sejít. Měli by mu ukázat, že ho mají rádi, postarat se o něj jako pastýři a zjistit veškerá fakta. (Sk. 15:28, 29) Udělal to vědomě? Nebyla mu třeba transfuze podána proti jeho vůli? Tlačil ho k tomu někdo? Byl zesláblý nemocí nebo nějakými silnými léky? Jsou nějaké jiné polehčující okolnosti? Jaký má postoj teď? Většina křesťanů reaguje v takových případech na pastýřskou péči pozitivně. (Jan 21:16) V některých případech takový křesťan možná nebude nějakou dobu považován za příkladného. Ve vzácných případech, kdy křesťan na pomoc starších nereaguje, nebo pokud se potřebujete poradit, jak řešit nějakou konkrétní situaci, kontaktujte prosím služební oddělení. Tento odstavec nahrazuje pokyny uvedené v Paste 7:35. V následující revizi budou tyto pokyny upraveny.

Pastýřská péče bude tedy nově poskytována všem svědkům, kteří „špatně použili krev“, a to bez ohledu na to, zda projevují pokání. Přijetí plné krve jiného člověka je sice nadále zakázáno, ale porušení tohoto zákazu už nebude (muset být) trestáno. O vyloučení (nedobrovolném opuštění společenství, oddělení od sboru) se v příštím revidovaném vydání knihy Paste Boží stádo již v tomto kontextu nebude mluvit.

Otázka transfuze krve, kterou si veřejnost velmi často se svědky Jehovovými spojuje a která byla dosud nesmírně důležitou součástí nauky i praxe každého svědka Jehovova, tedy přestává být aktuální. Tato změna se zdá být ještě důležitější než povolení krevních složek.

Poznámky:

[1] Poprvé byla transfuze považována „za špatnou“ v časopise Strážná věž z 1. prosince 1944 (na straně 362, odstavec 32 v anglickém vydání se slavnými slovy „… bylo mu zakázáno jíst či pít krev ať už transfuzí, nebo ústy.“). Nauka byla podrobněji popsána v časopise Strážná věž z 1. července 1945, hlavně od strany 200 dále. Strážná věž z 1. července 1951 na stranách 414-416 anglického vydání podrobně vysvětluje, že svědkové Jehovovi nesmějí používat krev v žádné formě (celý časopis je zde).

[2] Jaromír Leneček tehdy reagoval na zavádějící článek v Lidových novinách „Svědkové Jehovovi zrušili zákaz transfuze krve“ z téhož dne.

[3] Kniha je určena starším sborů svědků Jehovových a běžným příslušníkům společenství není dostupná.

Za velkou pomoc při přípravě článku děkuji Petru Velechovskému.

Náhledová fotografie z prezentace svědků Jehovových.

Psali jsme v Dingiru:

téma Svědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství, Dingir 12 (3), 2009.

MALÝ, Michal, Svědkové Jehovovi a otázka krve. Čí volba a čí svědomí? Dingir 8 (3), 2005, s. 76–78.

MALÝ, Michal, Tichá revoluce, Dingir 10 (1), 2007, s. 2–4.

Související články:

Svědkové Jehovovi mohou přijímat hlavní krevní složky

„Naše vlastní krev“: nauka svědků Jehovových o krvi se změnila

Odmítání transfúze krve svědků Jehovových – pohled do současné praxe