Vedoucí sbor svědků Jehovových vydal včera 18. září 2026 zásadní oznámení týkající se jejich postoje ke krvi. Nově se každý svědek Jehovův může na základě vlastního svědomí rozhodnout, zda přijme červené krvinky, bílé krvinky, krevní plazmu nebo krevní destičky od jiného člověka.
Oficiální stanovisko to formuluje jednoznačně:
„Rozhodnutí o přijetí červených krvinek, bílých krvinek, plazmy nebo krevních destiček z krve jiné osoby je věcí osobního svědomí.“
Stejný princip se nově vztahuje také na dárcovství krve. Jednotlivý svědek se může podle svého svědomí rozhodnout, zda krev daruje za jasně vyjádřeným účelem poskytnutí jejích složek nebo frakcí jinému člověku.
Současně však Vedoucí sbor zdůrazňuje, že postoj k transfuzi plné krve se nezměnil. Dlouhodobé odmítání transfuzí plné krve z náboženských důvodů, založené na příkazu „zdržovat se krve“ (Bible, Skutky apoštolů 15:20), podle něj zůstává nezměněno.
Na první pohled tedy nejde o úplné zrušení zákazu transfuzí. Z praktického hlediska však jde o změnu mimořádného významu: to, co bylo po desetiletí označováno za čtyři hlavní zakázané složky krve, se nyní stává otázkou osobního svědomí.
Od vlastní krve ke krvi jiného člověka
Nové rozhodnutí navazuje na oznámení z března 2026. Tehdy Vedoucí sbor oznámil, že Bible podle jeho výkladu neurčuje, jak má být během lékařské péče nebo operace nakládáno s vlastní krví pacienta. Rozhodnutí v této otázce proto bylo ponecháno na osobním svědomí jednotlivého křesťana.
Březnová změna znamenala posun v otázce autologních postupů a manipulace s vlastní krví. Zářijové oznámení však tento princip rozšířilo také na krev jiného člověka a na čtyři hlavní krevní složky.
Z hlediska vývoje nauky tak lze pozorovat postupné rozvolňování původně pevně stanovené hranice:
plná krev → krevní frakce → vlastní krev → nyní hlavní krevní složky od jiného člověka.
Přitom samotný Vedoucí sbor změnu nepředstavuje jako zrušení biblického příkazu „zdržovat se krve“. Naopak výslovně uvádí, že tento základní náboženský princip zůstává zachován.
Krevní frakce
Užívání krevních frakcí bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivého svědka již v roce 2000. Tehdy Strážná věž vysvětlila, že někteří svědkové odmítají transfuze plné krve, červených krvinek, bílých krvinek, destiček či plazmy, ale mohou se na základě svého svědomí rozhodnout pro přijetí frakcí získaných z těchto základních složek.
Tento princip vedl k velmi specifickému rozdělení krve na „hlavní složky“ a „frakce“. Pro zdravotníka mohlo být toto rozdělení obtížně pochopitelné: přípravek pocházející z krve mohl být přijatelný, zatímco samotná krevní složka, z níž byl vyroben, nikoli.
Současné rozhodnutí tuto hranici posouvá znovu. Nově není na úrovni oficiální nauky zakázáno ani přijetí samotných hlavních krevních složek, pokud se pro ně konkrétní svědek rozhodne na základě svého svědomí.
Co se tedy skutečně změnilo?
Pro zdravotníka je změna podstatná především tím, že již není možné automaticky předpokládat, že svědek Jehovův odmítá erytrocyty, trombocyty nebo plazmu.
Podle nového stanoviska může pacient individuálně přijmout:
- erytrocyty,
- leukocyty,
- trombocyty,
- plazmu,
- a jednotlivé frakce těchto složek.
Naopak plná krev zůstává v oficiálním stanovisku nadále odmítána.
Zdravotnický personál proto bude muset i nadále zjišťovat konkrétní přání každého pacienta. Už ale nelze vycházet z předpokladu, že příslušnost ke svědkům Jehovovým automaticky znamená odmítnutí každé transfuzní složky.
Dárcovství krve
Novinkou je také explicitní možnost dárcovství.
Nové oznámení uvádí, že každý svědek se má sám rozhodnout, zda bude darovat krev za jasně vyjádřeným účelem poskytnutí jejích složek nebo frakcí jinému člověku.
Nejde tedy pouze o otázku, zda svědek může přijmout krevní složku. Nově je jako otázka osobního svědomí formulována také možnost darovat krev za účelem jejího medicínského využití u jiného člověka.
65 let zbytečných úmrtí?
Jednoznačně formulovaný zákaz transfuzí krve byl u svědků Jehovových zaveden v roce 1961. Od té doby uplynulo 65 let.
V časopise Probuďte se! z 22. května 1994, v článku „Mladí lidé, kteří dali Boha na první místo“, svědkové Jehovovi uváděli:
„V minulosti zemřely tisíce mladých lidí proto, že dali Boha na první místo. To se děje i dnes, jenomže ty dnešní tragické události se odehrávají v nemocnicích a soudních síních a týkají se otázky krevní transfúze.“
Obálka časopisu zobrazovala 26 dětí a byla opatřena titulkem „Mladí, kteří dali Boha na první místo“. Publikace prezentovala tyto děti jako příklady mladých svědků, kteří zemřeli v souvislosti s odmítnutím transfuzní léčby.
Tento materiál je dnes významným dokladem toho, jak zásadní význam měla otázka krve pro náboženskou identitu svědků Jehovových. Současné rozhodnutí z roku 2026 proto není pouze technickou změnou medicínských instrukcí. Dotýká se jedné z nejvýraznějších součástí identity tohoto náboženského společenství.
Zákaz přijímání krve z praktického hlediska skončil
Z medicínského hlediska se přípravky vyrobené z krve rozdělují na transfuzní přípravky a krevní deriváty. Krevní deriváty, například lidský albumin, imunoglobuliny nebo koagulační faktory, byly pro svědky Jehovovy zčásti přijatelné již od roku 2000.
Nyní se na úroveň osobního svědomí dostávají také hlavní transfuzní přípravky – erytrocyty, trombocyty a plazma.
Zcela zásadní je přitom skutečnost, že plná krev se v současné transfuzní medicíně podává jen velmi omezeně.
Podle výroční zprávy SÚKL o hemovigilanci za rok 2024 představovalo v České republice rozdělení podaných balení transfuzních přípravků:
Transfuzní přípravek |
Podaná balení |
Plná krev |
0,26 % |
Erytrocyty |
79,63 % |
Trombocyty |
8,22 % |
Plazma |
11,89 % |
Celkem |
100 % |
Plná krev tedy představovala pouze 0,26 % podaných balení, zatímco erytrocyty, trombocyty a plazma dohromady 99,74 %.
Tento údaj se samozřejmě týká České republiky a roku 2024; nelze jej automaticky přenášet na všechny země světa. Dobře však ukazuje praktický význam změny: hlavní krevní složky, které jsou nyní ponechány rozhodnutí jednotlivce, představují naprostou většinu transfuzních přípravků podávaných v české nemocniční praxi.
Co tedy zůstává zakázáno?
Odpověď je jednoduchá:
Plná krev zůstává zakázána. Hlavní krevní složky již zakázány nejsou.
Formálně tedy nejde o úplné zrušení zákazu krve. Z hlediska běžné transfuzní medicíny však došlo k zásadnímu posunu, protože erytrocyty, leukocyty, trombocyty a plazma byly převedeny z kategorie nábožensky nepřijatelných postupů do kategorie rozhodnutí osobního svědomí.
Právě zde se ukazuje rozdíl mezi teologickou formulací a praktickým dopadem změny.
Teologicky Vedoucí sbor tvrdí, že příkaz „zdržovat se krve“ zůstává nezměněn.
Medicínsky se však mění odpověď na otázku, zda může svědek Jehovův přijmout erytrocyty, trombocyty nebo plazmu.
A prakticky to znamená, že pro naprostou většinu transfuzních přípravků používaných v české nemocniční praxi už příslušnost ke svědkům Jehovovým sama o sobě nepředstavuje překážku. Konkrétní rozhodnutí je nyní ponecháno na pacientovi.
Závěr
Změna oznámená 18. září 2026 představuje další významný krok v dlouhém vývoji nauky svědků Jehovových o krvi.
V roce 2000 byly na úroveň osobního svědomí převedeny krevní frakce. V březnu 2026 byla stejná logika uplatněna na používání vlastní krve pacienta. V září 2026 byla rozšířena na hlavní krevní složky pocházející od jiného člověka a současně na dárcovství krve.
Zákaz plné krve tedy formálně zůstává. Zákaz hlavních krevních složek však skončil.
Vzhledem k tomu, jakou část současné transfuzní medicíny představují právě erytrocyty, trombocyty a plazma, jde z praktického hlediska o změnu mimořádného rozsahu.
Po 65 letech tak svědkové Jehovovi dospěli k paradoxnímu bodu: základní náboženská formulace o „zdržování se krve“ zůstává zachována, zatímco většina toho, co moderní transfuzní medicína v běžné praxi podává jako transfuzní přípravky, je nově ponechána rozhodnutí jednotlivého věřícího.
Odkazy
Jehovah’s Witnesses: Each Witness Now Decides Whether to Accept or Donate Main Blood Components. Position on whole blood transfusion unchanged. Warwick, N. Y. (September 18, 2026).
Hemovigilance ČR – Výroční zpráva SÚKL za rok 2024.
Tomášek, Martin: „Naše vlastní krev“: nauka svědků Jehovových o krvi se změnila. Náboženský infoservis, 2026.
Boží názor na krev, Radujte se ze života navždy!, lekce 39.
Přijímají svědkové Jehovovi nějaké vedlejší složky krve?
Probuďte se!, 22. května 1994, „Mladí lidé, kteří dali Boha na první místo“.
Elder, Lee: „Proč někteří svědkové Jehovovi na základě svědomí přijímají transfuzi krve a zavrhují oficiální nauku Společnosti Strážná věž o krvi.“ Journal of Medical Ethics. 2000; 26:375–380.
Náhledová fotografie: Geoffrey W. Jackson, člen Vedoucího sboru svědků Jehovových, při projevu 18. září 2026.
Psali jsme v Dingiru:
téma Svědkové Jehovovi a vývoj jejich společenství, Dingir 12 (3), 2009.
MALÝ, Michal, Svědkové Jehovovi a otázka krve. Čí volba a čí svědomí? Dingir 8 (3), 2005, s. 76–78.
MALÝ, Michal, Tichá revoluce, Dingir 10 (1), 2007, s. 2–4.
Související články:
Tato zpráva mě potěšila. Považuju to za pokračování abraze radikální nauky a praxe. Současná podoba je sice bizarní, ale z hlediska přístupu ke zdravotní péči velmi příznivá.
Vždycky mi v tom přijde zajímavé to zdůvodnění a ještě zajímavější jeho absence ve stylu “S platností od zítřka to vždycky bylo takhle.”
Celý rozměr nemorálnosti spočívá v detailech Zatímco Russell 40 let učil to, co apoštol Pavel v dopisech 1. Kor. 8. kap., 1. Kor. 10. kap., Kol. 2. kap., 1. Tim. 4. kap. a Řím. 14. kap., tedy že jedení nevykrveného masa je na svědomí, a to v jasných detailech a kontextu, zákaz jedení nevykrveného masa a zákaz očkování vymyslel Rutherford a zákaz transfuze krve vymyslel 4. prezident společnosti Strážná věž Knorr, a to už v roce 1945 (WT, 1945/7/1). V letech 1954–1959 (AW 1959/10/15) jej pak rozšířil například o zákaz autologní transfúze. Rok 1961 přináší jen finální rozšíření zákazu i na krevní složky a frakce. Významné pro rok 1961 ale bylo,… Číst dále ->
Běžný svědek, který slyší v posledním oznámení, že zákaz transfuze celé krve dále trvá, porušení příkazu automaticky vnímá jako hřích proti Bohu s následkem vyloučení, ztráty rodiny a přátel, ostrakizace, smrti v Armagedonu a ztráty věčného života v ráji. A tak je volba jasná: raději ztráta života než ztráta všeho výše uvedeného. Skutečnost je ale taková: ve stejném dopise je v jeho neveřejné části (jen pro sborové starší) radikální úprava následků toho, když někdo přijme celou krev. Odteď je následkem jen duchovní servis s odebráním sborových předností jako nejhorším následkem. Kdyby běžný člen věděl, že na miskách vah stojí proti záchraně života přijetím transfuze celé krve… Číst dále ->
Jestli jsem dobře pochopil https://info.dingir.cz/2026/09/mozna-jeste-vetsi-zmena-ve-spolecenstvi-svedku-jehovovych/, tak „ve vzácných případech“ není jisté, zda dotyčný nebude nakonec vyloučen (považován za odděleného). Jen o tom již nebudou rozhodovat starší v daném sboru. Úplný rozchod se současným postojem k transfúzím celé krve to tedy zřejmě zatím není. Uvidíme, jaký bude další vývoj.
Ano, máte pravdu. Dokonce jsem tuto informaci měl v jedné z prvních verzí článku, ale pak jsem ji vypustil, aby text nebyl příliš komplikovaný. Předpokládám a doufám, že se bude jednat opravdu o „vzácné případy“ odmítání rozhovoru na toto téma. Ale – jak píšete – to teprve uvidíme.
Myslím, že svědkové Jehovovi kráčí správným směrem a oceňuji to. A myslím, že je jen otázkou času, kdy svědkové Jehovovi ustoupí i od zákazu transfúzí jako takových. Základní zásadou při výkladu Bible je, že text nemůže znamenat něco, co neznamenal pro jeho pisatele a jeho adresáty. V době, kdy byl psán text Skutků 15:20.29 nebyly transfúze známé. Proto nemůže znamenat zákaz transfúzí. Na druhou stranu je zajímavé, že Skutky 15:20.29 nepoužívají slovo „jíst“, ale „zdržovat se“, což se mi jeví jako širší pojem, který nechává dveře otevřené pro další uplatnění. Někdo se jím pak může nechat vést i v otázce transfúzí a… Číst dále ->
1.Je zapotřebí uvést na pravou míru, že svědkové Jehovovi se nikdy nemuseli zodpovídat někomu jinému za jimi zvolenou lékařskou péči a ošetření než sami sobě a svému svědomí.
2.Stejně tak ani nikdo ze starších sboru svědků Jehovových nepožadoval vysvětlení nebo zdůvodnění proč a jakou lékařskou péči daný svědek přijal.
3.Bude zajímavé sledovat postoj veřejnosti, zda kvůli této úpravě dojde k přijatelnějšímu pohledu na svědky Jehovovy nebo budou kritizovat svědky, že upravili svou věrouku.
Z ducha tohoto článku mám obavy, že úprava postoje bude více odsuzována i přesto, že volali právě pro tento směr přijímání transfůze (byť v tomto případě derivátů nebo frakcí krve).
Děkujeme za komentář, vážený pane Radku, ale body 1 a 2 jsou naprosto nepravdivé. Svědkové byli za přijetí transfundované krve nekompromisně vylučování ze svého společenství, a to podle jasných instrukcí svého vedení. A tom vůbec není pochyb. Není mi jasné, proč něco takového píšete a jak se to srovná s Vaším svědomím.
A k bodu 3: nevím, jak veřejnost, ale já mám z rozhodnutí velkou radost. Kritika za rozhodnutí, které umožní mnoha svědkům významné zlepšení jejich zdravotní situace, není na místě. A to nemluvím o uvolnění “atmosféry” ve sborech svědků a hlavně v jejich osobním životě.
Se svědky Jehovovými jsem v osobním i profesním kontaktu desítky let.
1.Praxe o které píšete se již dlouhé roky neuplatňuje.Ostatně jak chcete někoho donutit aby vás informovalo svém zdrav.stavu.
2.Jsem přesvědčen, že bezkrevní chirurgie bude i nadále prioritní volbou nejen svědků Jehovových.Mimochodem zajímavý byl ,byť starší průzkum v Anglii,kde se cca 60 % respondentů vyslovilo spíše pro bezkrevní léčbu.
A pozor nejsem Svědek Jehovův.
Bohužel to nemohu potvrdit. Pokud člen SJ v minulosti přijal transfuzi celé krve, nebo jeho hlavních složek, bylo na něj v posledních letech nahlíženo jako na toho, kdo se sám oddělil a opustil společenství samozřejmě se všemi důsledky. Tři starší se mu snažili pomoci k pokání. Pokud nebylo shledáno pokání, tak platily výše uvedené důsledky. No a k dalšímu bodů musím podotknout, že fungovala skupina proškolených starších v tzv. HLC výboru, která pomáhala hledat bezkrevní léčbu a také povzbuzovala k pevné poslušnosti tehdejšího porozumění opět se všemi případnými následky.
1.Ke konkrétnímu případu se nemohou vyjádřit, jelikož jsem u něj nebyl.Nicméně za svým tvrzením si stojím. 2.Tyto ,,výbory pro styk s nemocnicemi “(kterých je přibližně 1 700 a ve kterých je cca 12 500 starších, někteří z řad lékařů -svědků Jehovových)nikdy nekontrovali s postojem pacienta.Pokud ten vyjádřil svůj postoj k odmítnutí transfůze,byla mu doporučena alternativa k nemocničnímu zařízení a léčbě,která by byla pro něj přijatelná. A pokud tvrdíte ,že tento výbor povzbuzoval k poslušnosti principu který pacient sám volil a kvůli kterému sám kontaktoval tento výbor není na tom nic nepatřičného.Stejně tak je zapotřebí odmítnout váš názor snad na nějaké apely těchto starších na poslušnost příkazu zdržovat se… Číst dále ->
Bezkrevní chirurgie je bezpochyby vynikající přístup v plánované medicíně – při plánovaných operacích. Máme ale také urgentní a intenzivní medicínu a v rámci plánované či chronické péče například onkologii. V případech masivních akutních traumat (například při autonehodě) nebo v situacích, kdy je prvorodička ve stavu závažného peripartálního krvácení (ZPK) či poporodní hemoragie (PPH), je bezkrevní chirurgie irelevantní. Tyto ženy patří podle letitých zkušeností bývalých členů výborů HLC mezi nejčastější oběti této nemorální nauky. Další častou skupinou obětí jsou pacienti trpící rakovinou krve (hematoonkologie) a kostí. I tady je bezkrevní chirurgie bezmocná, ale to vedení svědkům ve svých materiálech samozřejmě nikdy neřekne. Naštěstí se v této… Číst dále ->
Myslím, že použití výrazu nekompromisně není na místě. Odhaduji že půjde o jednotky procent. Jednak se asi nekoná žádné šetření, nikdo se neptá, kdo a jak se zachoval, tak je to skutečně věc osobního rozhodnutí. V případě, kdy by se s tím člen sboru sám obrátil na starší, jistě se braly do úvahy okolnosti a pochopení pro rozhodnutí. Ale beru to ze svého pohledu řadového JW, třeba máte jiné informace, když jste tak ultimátní. V čem vidím zásadní posun, jak jsem to pochopil z videa, a tak to mělo být podle mého názoru už od počátku, starší již nebudou vůbec zahajovat ve věci “zdržování… Číst dále ->
„Starozákonní symbolika“? Neříká vedoucí sbor v oznámení, že svědkové už po 80 letech znovu nejsou pod Mojžíšovým zákonem? (Stejně jako ostatní křesťané už 2000 let.) A co apoštol Pavel v dopisech v 1. Korintským 8. a 10. kapitole, Kolosanům 2. kapitole, 1. Timoteovi 4. kapitole a Římanům 14. kapitole? Proč by Bůh inspiroval Pavla, aby ve svých dopisech věnoval křesťanům s pohanskými kořeny řadu dlouhých pasáží o tom, že jedení všeho – včetně všeho toho, co mohou koupit v řeznictví na trhu (zardoušené, nevykrvácené, obětované modlám) – je věcí jejich svědomí, ale pak by to vše zakázal v jednom verši ve Skutcích, který je vytržený z kontextu? A když už jsme u… Číst dále ->
Hou hou hou, vy jste se nám tady rozjel, měl byste trochu přibrzdit, jste takový, jak se u nás říká, rozkokošený. Pokud jste se tedy pasoval do role znalce mé víry, musím být ve své replice poněkud přísnější a kritičtější. Tak tedy, pokud se bavíme o starozákonních textech, většina znalců tomu rozumí tak, že se nemluví o mojžíšském zákonu, ale o obsahu části Bible, které se říká Starý zákon. A dávno před Mojžíšem zazněla a byla zaznamenána tato slova Noemovi, cituji ze svého oblíbeného kralického překladu Bible: „Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko… Číst dále ->
Pokud se bude veřejnost něčím jako SJ zabývat a kritizovat, pak rozhodně ne za to, že zrušili nebiblické učení s následkem tisíců zbytečných obětí. Ale za to, že vedení této organizace trvalo 80 let, než přiznalo, že Mojžíšův zákon (argumentace pro povolení skladování vlastní krve a přijetí krevních složek) se na křesťany nevztahuje, za tisíce zbytečných obětí včetně dětí, za to, že už v roce 2000 při povolování krevních frakcí věděli, že Mojžíšův zákon neplatí (jak lze přijmout krevní frakce, když se krev musí vylít na zem?), a za cílenou lež, že se na nauce o přijetí celé krve nic nemění, když… Číst dále ->
V tom tkví zrůdnost vedení náboženských kultů, jako byl například případ Jonestown. Absolutní neúcta k životu jednotlivce ve srovnání se zachováním politiky organizace. Svědkům Jehovovým bylo a je možné vytknout spoustu věcí ohledně jejich přístupu ke krvi, ale podsouvat jim, Victore, že mají absolutní neúctu k životu jednotlivce jako měl Jim Jones, je argumentační faul. věděli, že Mojžíšův zákon neplatí (jak lze přijmout krevní frakce, když se krev musí vylít na zem?) No, v tom roce 2000 (Strážná věž z 15.10.2000, Otázka čtenářů) k tomu v otázce čtenářů napsali: „. Avšak takové odebrání, uchovávání a transfundování krve je v přímém rozporu s tím, co se říká ve 3. a… Číst dále ->