Gabonské náboženství bwiti pochází od Pygmejů, kteří objevili účinky konzumace druhé vrstvy kořene keře iboga.[1] Pygmejové – především etnikum Mbenge – vypozorovali zvláštní účinek ibogy u horských goril, které kořen okusovaly. Pygmejští lovci byli po malých dávkách drceného kořene ibogy schopni urazit znatelně delší vzdálenost, unést větší zátěž a několik dní nespat.[2] Větší dávky ibogy vedou k výrazným halucinacím a dávka užívaná k iniciaci bwiti způsobí dočasné bezvědomí.[3] Pygmejové začali větší dávky ibogy používat k duchovním účelům, k získání vhledu do reality a časem rozvinuli unikátní náboženský směr.[4] V africkém Gabonu dnes lidé praktikují tradiční iniciační rituál bwiti založený na konzumaci kořene ibogy, při kterém se dosahuje změny vědomí a vhledu do podstaty skutečnosti. Člověk se otevírá vizím a přijímá pochopení reality; neučí se, ale nahlíží.[5]
Zasvěcenec, který připravuje přípravek z ibogy a vede iniciační rituál, se nazývá nganga. Iniciační rituál v Gabonu trvá (podle oblasti) obvykle tři až sedm dní. Rituál není všude stejný, přesto má některé konstantní charakteristiky napříč oblastmi. Klíčovým prvkem je, že předposlední zasvěcovací noci iniciovaný symbolicky umírá (fakticky je v bezvědomí nebo ve velmi hlubokém spánku), svléká ze sebe starého člověka a získává poznání; tělo iniciovaného leží v bezvědomí, zatímco jeho vědomí cestuje vesmírem.[6]
Tabernanthe iboga
Tabernanthe iboga[7] je tropický keř z čeledi toješťovitých. Kořen keře obsahuje psychoaktivní látky silně ovlivňující centrální nervový systém, které patří do skupiny halucinogenů a člověku způsobují výrazné změny vědomí. Iboga je nejrozšířenějším středoafrickým halucinogenem a je využívána pro duchovní účely, léčbu, ovšem také jako jed, a to zejména v Gabonu, Rovníkové Guinei, jižním Kamerunu, západním Kongu a západním Demokratickém Kongu. Kořen ibogy obsahuje více než deset různých indolových alkaloidů, přičemž nejúčinnějším z nich je alkaloid ibogain.[8] Psychedelické účinky vyvolává větší množství přijatého alkaloidu ibogainu. Předávkování končí smrtí.[9]
Ibogain patří mezi tzv. atypická psychedelika, neboť na rozdíl od klasických psychedelik je mechanismus účinku jiný než agonismus na serotoninových receptorech. Ibogain je obsažen v rostlinách čeledi toješťovitých, zejména v Tabernanthe iboga, Voacanga africana, Tabernaemontana undulata a některých dalších. Mechanismus účinku je kombinovaný a ne zcela objasněný. Působí na větším množství receptorů a zasahuje do většího množství systémů. Ibogain působí jako inhibitor zpětného vstřebávání serotoninu. Působí rovněž jako κ- a µ-opiodní agonista. Na účinku také participují NMDA receptory a α3ß4 nikotinové receptory.[10]
Iniciační rituál
Iniciační rituál je pro Gabonce velmi důležitý: právě při něm jsou zasvěceni do náboženství bwiti a poprvé v životě konzumují ibogu. Po úspěšném absolvování iniciačního rituálu mohou přijímat ibogu po celý život, ať už při slavnostech, při léčbě nebo pro svůj osobní duchovní rozvoj.[11]
První den dostává iniciovaný první dávky odvaru drceného kořene v nápoji, který vyvolá intenzivní zvracení a celkové vyčištění trávicí soustavy – jedná se o tzv. rituál zvracení. Iniciovaný je vysvlečen, povolena je pouze čistá, obvykle bílá bederní rouška, u žen zakrytí celého těla. Stále hraje hudba, iniciovaný se čistí, odpočívá. V dalším kroku (obvykle druhý den) se skupina – většinou se iniciuje více jedinců, obřad vede jeden či dva ngangové a asistuje několik dalších zasvěcenců – přesouvá hluboko do deštného lesa k řece. Obvykle se začíná u posvátného místa (často je to starý strom) u řeky. Následuje obmytí iniciovaného v řece, ideálně v proudu, např. pod vodopádem. Vnitřní i vnější očista je mimořádně důležitá, protože účinná látka kořene podle ngangů výrazně zesiluje pozitivní, ale i negativní obsahy vědomí, a pokud by se člověk před konzumací kořene nezbavil hříchů a negativ, nemusel by konzumaci přežít. Stále se chrastí a hraje na strunné nástroje.[12]
Následuje přesun na místo samotné iniciace: někdy je to venku u posvátného stromu, jindy ve vnitřním prostoru; hoří svíce, přes noc oheň. Na řadu poté přichází omývání namáčenými listy, pokrytí popelem nebo bílým práškem (někde praktikováno není). Dalším důležitým prvkem je okuřování, tzv. kouřová koupel, která obvykle probíhá třetí den. V některých oblastech se z velkých palmových listů vytvoří malý prostor, kam iniciovaný vstoupí a do něhož se vhání kouř. Jinde se iniciovaný usadí na židli, přikryje dekou, aby vykukovala pouze hlava a kouř se vhání pod deku. V některých oblastech při kratším rituálu nganga okuřuje iniciovaného jednoduše doutnákem nebo i cigaretou. Stále se iniciovanému podává malé množství kořene ibogy. Všechny dosavadní fáze rituálu mají úlohu očišťování.[13] Klíčovým momentem je totiž očištění člověka od všeho zlého a negativního a jeho znovuzrození.[14] Po okuřování se iniciovanému přes obličej, jinde přes celé tělo, namaluje svislá červená čára a na čelo připevní ptačí brko. Na hlavu se v některých oblastech Gabonu nasazuje koruna z listí. Čtvrtý den může opět probíhat rituální zvracení. Záleží na tom, jak iniciovaný zvládá udržet v sobě extrémně hořký prášek z rozdrceného kořene. U kratších iniciací tato fáze chybí.
Nejdůležitější prvek iniciace probíhá obvykle pátý den (při kratších ceremoniích druhý či třetí den). Konzumace velké dávky drceného kořene iboga probíhá večer. Iniciovaný je nesmírně vyčerpaný: po celou dobu několikadenního zasvěcování nejí, pije pouze čistou vodu a spí jen minimálně. Stále hraje hudba, hoří ohně. Na některých místech nganga před podáním posvátného pokrmu několikrát píchne iniciovaného jehlou do čela a do jazyka. Při přijímání pokrmu z kořene je iniciovanému nastaveno zrcadlo. Iniciovaný se na sebe dívá, vystupuje ze sebe a pozoruje se z odstupu.[15] Poté do sebe jaksi zvenčí vstupuje a proniká do své nejvnitřnější úrovně. Potkává se sám se sebou, poznává se… Po konzumaci velkého množství kořene iboga upadne do bezvědomí nebo velmi hlubokého spánku, v němž se odehrávají ty nejdůležitější vize. Bezvědomí nebo hluboký spánek trvá celý šestý den. Tělo iniciovaného leží na zemi, zatímco vědomí putuje, nahlíží, poznává. Hudebníci bez přestání hrají jednu opakující se melodii. Nganga stále dohlíží na iniciovaného. Stav je natolik hluboký, že se tělo na zemi mnoho hodin (i desítky) vůbec nepohne. Sedmý den se iniciovaný navrací. Sedí na zemi, později chrastítky rytmicky doprovází hudebníky. Probouzí se ze změněného stavu vědomí. Probouzení do plně bdělého stavu trvá hodiny.
Poznámky:
[1]Srov. BONHOMME, Julien – DE RUYTER, Magali – MOUSSAVOU, G. M. Blurring the Lines. Ritual and Relationships Between Babongo Pygmies and their Neighbours (Gabon). Anthropos, roč. 107, č. 2 (2012), s. 387–406.
[2]Srov. NEUWINGER, Hans Dieter. African Ethnobotany: Poisons and Drugs. Chemistry, Pharmacology, Toxicology. Boca Raton: CRC Press, 1996, s. 207.
[3]Srov. FERNANDEZ, J. W. – FERNANDEZ, R. L. Returning to the path: the use of iboga(ine) in an equatorial African ritual context and the binding of time, space, and social relationships. The Alkaloids. Chemistry and Biology, roč. 56, č. 1 (2001), s. 235–247.
[4]Srov. Srov. FERNANDEZ, J. W. Bwiti: An Ethnography of the Religious Imagination in Africa. Princeton: Princeton University Press, 2019, s. 470–489.
[5]Srov. HAVELKA, Ondřej. The Syncretism of the Gabonese Bwiti Religion and Catholic Christianity from a Theological and Theological-Ethical Perspective. Acta Universitatis Carolinae Theologica, roč. 12, č. 1 (2022), s. 145–159.
[6]Srov. FERNANDEZ, J. W. Bwiti, s. 457–462.
[7]Srov. GOUTAREL, R. – GOLLNHOFER, O. – SILLANS, R. Pharmacodynamics and therapeutic applications of iboga and ibogaine. Psychedelic Monographs and Essays, roč. 93, č. 6 (1993), s. 71–111.
[8]Srov. PRATT, Christina. An Encyclopedia of Shamanism Volume 1. New York: The Rosen Publishing Group, 2007, s. 219.
[9]Srov. BALICK, Michael J. – COX, Paul A. Plants, People, and Culture: The Science of Ethnobotany. New York: Garland Science, 2020, s. 101–135.
[10]Srov. CINK, Vojtěch. Psychedelika: vymezení skupiny látek, rozdělení. In: CINK, Vojtěch a kol. Psychedelika a psychonautika I. Praha: Dybbuk, 2022, s. 19–24.
[11]Srov. GOUTAREL, R. – GOLLNHOFER, O. – SILLANS, R. Pharmacodynamics and therapeutic applications of iboga and ibogaine, s. 71–111.
[12]Srov. FERNANDEZ, J. W. – FERNANDEZ, R. L. Returning to the path, s. 235–247.
[13]Srov. HAVELKA, Ondřej. The Syncretism of the Gabonese Bwiti Religion and Catholic Christianity from a Theological and Theological-Ethical Perspective, s. 145–159.
[14]Srov. FERNANDEZ, J. W. – FERNANDEZ, R. L. Returning to the path, s. 235–247.
[15]Srov. PRATT, Christina. An Encyclopedia of Shamanism Volume 1, s. 219.
Náhledová fotografie: autor.
Psali jsme v Dingiru:
téma 4/2020: Psychedelická spiritualita (obsah a vybrané články zde).
téma: Náboženství v současné Africe (plné číslo dostupné zde).
Související příspěvky:
