Zlatý stolec etnika Ašanti, plným titulem Sika Dwa Kofi (v překladu: „Zlatý stolec zrozený v pátek“) je božský a královský trůn a nejvyšší symbol moci Ašantů.[1] Předpokládá se, že Zlatý stolec je místem prodlévání ducha etnika Ašanti.[2] V minulosti se stal symbolem jednoty federace akanských států pod vedením Ašantů.[3] Jedná se o menší sedátko – vysoké 46 cm a široké 61 cm – pokryté vrstvou zlata.
Podle rozšířené legendy způsobil velekněz Okomfo Anokye, že Zlatý stolec sestoupil z nebe do klína prvního ašantského panovníka jménem Osei Tutu. Existuje ovšem i obsáhlejší verze legendy, podle níž po sjednocení akanských států vyvstala potřeba udržet křehkou jednotu: velekněz Okomfo Anokye proto slíbil královský stolec, který měl symbolizovat jednotu a moc Ašantů. Anokye však příchod stolce podmínil tím, že náčelníci federace, a dokonce i sám panovník zničí stávající odznaky moci. Na břehu řeky Bantamy vykopali jámu a do ní pohřbili všechny odznaky moci. Zachován měl být jen stolec zakladatele vládnoucího rodu. Poté velekněz začal vzývat božstva a za oslňujícího a ohlušujícího doprovodu blesků a hromů z nebe sestoupil Zlatý stolec přímo do klína panovníka.[4]
Zlatý stolec nikdy nebyl určen k sezení, respektive sedali na něj pouze duchové zemřelých vládců. Podobné náčelnické stolce většinou sloužily k sezení jen prvnímu majiteli – náčelníkovi či panovníkovi – ostatní jej dědili jako symbol kultu a úcty k zemřelému předku. Zlatý stolec je sídlo ducha lidu Ašanti, zároveň umožňuje odpočinek procházejícím duším předků, které na něm podle tamější víry mohou také na čas spočinout. Zlatý stolec se nikdy nesmí dotknout země, vždy je umístěn na speciální podložce nebo polštáři, případně je postaven na vlastním trůnu.
Během inaugurace býval nový král Ašantů vyzdvihnut nad stolec, aniž by si na něj sedl.[5] Zlatý stolec byl k panovníkovi nesen na polštáři, neboť dotknout se jej mohl právě pouze panovník užívající titul Ašantehene. Při slavnostních příležitostech býval Zlatý stolec umístěn po panovníkově levici na svém vlastním trůnu zvaném hwedom dwa.[6]
Poznámky:
[1]Srov. Enoch Darfah Frimpong – Daniel Kenu. How the Asantehene climaxed the 20th anniversary on the Golden Stool. Dostupné online: How the Asantehene climaxed the 20th anniversary on the Golden Stool [PHOTOS] – Graphic Online
[2]Srov. A. Kyerematen. The Royal Stools of Ashanti. Africa, roč. 39, č. 1 (1969), s. 1–10.
[3]Srov. Josef Kandert. Afrika. Praha: Mladá Fronta, 1984, s. 45–47.
[4]Srov. tamtéž.
[5]Srov. Golden Stool. Dostupné online: History of Golden Stool (ghanaweb.com)
[6]Srov. A. Kyerematen. The Royal Stools of Ashanti. Africa, roč. 39, č. 1 (1969), s. 1–10.
Psali jsme v Dingiru:
téma 4/2015: Náboženství v současné Africe
Související příspěvky:
