Hexakosioihexekontahexafobie – chorobný strach z čísla 666

Hexakosioihexekontahexafobie je intenzivní zúzkostňující strach z čísla 666,[1] vedoucí až k tomu, že se chce tomuto číslu jedinec za každou cenu vyhnout, a proto si například nekoupí vybraný výrobek za 666 Kč, nenechá se ubytovat v hotelovém pokoji s tímto číslem nebo záměrně zvolí delší cestu, když mu navigace naplánuje trasu dlouhou 666 km. Nejde jen o nepříjemný pocit z tohoto čísla, ale o skutečně paralyzující stavy, které se velmi negativně promítají do života jedince.[2]

Číslo 666 (v méně časté verzi 616) se objevuje v Novém zákoně v knize Zjevení (Zj 13,18). Tajemně se zde hovoří o čísle šelmy, které je však – ještě tajemněji – zároveň číslem člověka. Nutno jedním dechem dodat, že patrně žádná jiná kniha Bible nemá tolik rozdílných, protichůdných, mystických, tajemných a těžko pochopitelných výkladů jako Janova Apokalypsa, a tak je na každém čtenáři, jak se s ní a s tajemným veršem 13,18 vypořádá. Na základě tohoto verše se číslo 666 časem vžilo jako jeden ze symbolů biblického Satana, v obecnějším významu symbol zla.[3]

Obecnou známost symbolu 666 výrazně posílilo jeho hojné používání v umění, zejména ve filmu a v hudbě. Tak se povědomí o čísle 666 jako symbolu zla či přímo Satana rozšířilo i mezi lidmi znalostí Janovy Apokalypsy nepolíbenými.

Jedním ze známých příkladů obav z čísla 666 je přejmenování slavné dálnice na americkém jihozápadě. Úsek dálnice s původním označením U.S. Route 666 byl pojmenován na základě oficiálních směrnic vzhledem k páteřní dálnici a počtu exitů. V průběhu času se prý ovšem ukázalo, že úsek Route 666 vykazuje značně vyšší úmrtnost při dopravních nehodách než jiné úseky. Po spekulacích nad názvem byla nakonec dálnice přečíslována na U.S. Route 491.[4] Route 666 se přezdívalo ďáblova dálnice; nemálo lidí se tomuto úseku záměrně vyhýbalo a raději volilo delší objížďky.

Hexakosioihexekontahexafobie může vyvolávat okamžitý intenzivní strach při kontaktu s číslem 666, což může vést i příznakům, jako je zvýšená intenzita pocení, zrychlený srdeční tep, dušnost nebo i pocit tlaku na hrudi. Člověk s taktovými příznaky se obvykle snaží kontaktu s číslem 666 vyhnout. Často se také uvádí příklad z roku 1989, kdy si končící prezident USA Ronald Regan s chotí nechali změnit adresu nového bydlení ze 666 St. Cloud Road na 668 St. Cloud Road, údajně kvůli strachu paní Reganové na takové adrese bydlet.[5]

Mnozí lidé si při osobním kontaktu s číslem 666 – například na účtence z obchodu – jen uvědomí určitou výjimečnost čísla. Jiným kontakt s číslem není příjemný, ale nemění významně jejich chování. Lidé s hexakosioihexekontahexafobií jsou ovšem kontaktem s číslem 666 skutečně výrazně rozrušeni až paralyzováni a mění kvůli němu své chování tak, aby se číslu pokud možno vyhnuli.[6] Citliví jedinci potom vidí číslo 666 i tam, kde si toho běžně člověk nevšimne, nebo tam dokonce vůbec není. Na druhé straně číslo 666 naopak záměrně používají lidé, kteří to považují za rebelii, zajímavost nebo ukázku společenské nonkonformity. Taktéž ovšem existují tací, kteří do symbolu projektují skutečnou symboliku Satana a vyjadřují tak vědomě svůj postoj na religiózně-existenciální úrovni. To už ovšem není hexakosioihexekontahexafobie, a jde tedy o jiné – i když příbuzné – téma.

Rozličné fobie jsou většinou úspěšně léčitelné, a proto se také při intenzivní hexakosioihexekontahexafobii doporučuje vyhledat odbornou pomoc, která může úzkosti vyvolané kontaktem s číslem 666 efektivně odstranit.

Poznámky: 

[1]Srov. BEAL, Timothy. The Book of Revelation: A Biography. Princeton: Princeton University Press, 2018, s. 100–135.

[2]Srov. tamtéž.

[3]Srov. DAVIES, John. Fragment of Truth.  Leicestershire: Troubador Publishing Limited, 2017. Dostupné online: Fragment of Truth – Google Books.

[5]Srov. STEWARD, Ian. Professor Stewart’s Casebook of Mathematical Mysteries. London: Profile Books, 2014. Dostupné online: Professor Stewart’s Casebook of Mathematical Mysteries – Google Books.

[6]Srov. BEAL, Timothy. The Book of Revelation: A Biography. Princeton: Princeton University Press, 2018, s. 100–135.

Náhledový obrázek: Ondřej Havelka

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments