Autor: Tomáš Novotný

Ó, hlavo plná trýzně

Ó, hlavo plná trýzně

Mnozí z nás mají Velký pátek (včerejší křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše) neodmyslitelně spojený s chorálem „Ó, hlavo plná trýzně“. Autorem této jedné z nejúžasnějších chorálních melodií je německý protestantský skladatel Hans Leo Hassler (1564–1612). Tento zajímavý muž byl nejen hudebníkem – skladatelem a varhaníkem, – ale také hodinářem 

Hagada ptačích hlav

Hagada ptačích hlav

Dnes večer (v sobotu 27. 3. 2021) začíná židovský svátek Pesach. Tento svátek, slavený na památku útěku Židů z egyptského otroctví, trvá sedm dní v Izraeli a mimo Izrael osm dní. V první večer tohoto svátku (v některých tradicích první dva večery) se koná tzv. seder. Jedná se o slavnostní, až několik hodin trvající večeři, 

Lorenziáni – společenství ve středu mediálního zájmu

Lorenziáni – společenství ve středu mediálního zájmu

Společenství v Ježíši Kristu („Gemeinschaft in Christo Jesu“) má kořeny v 19. století v hnutí „opravdových křesťanů“ („ernstgläubige Christen“) v německé části Krušných hor. Když v roce 1908 zemřela nejvýraznější postava tohoto hnutí, Ferdinand Schneider, stala se jádrem společenství rodina Lorenzových. Z té byla zpočátku velice výrazná Johanne Christine Lorenzová, která měla 

Křesťanský sionismus v Japonsku: Svatá Ježíšova církev

Křesťanský sionismus v Japonsku: Svatá Ježíšova církev

Čas od času se na sociálních sítích objeví – jako velká kuriozita – japonské pěvecké sbory, zpívající výbornou hebrejštinou, nebo dokonce Japonci mluvící hebrejsky (např. zde). Naskýtá se tedy logická otázka, jaký mohou mít Japonci (ti, kteří nepatří k tamní velmi malé komunitě Židů) důvod zpívat nebo 

„Doufej v nejlepší, připrav se na nejhorší a přijmi s úsměvem to, co přijde.“

„Doufej v nejlepší, připrav se na nejhorší a přijmi s úsměvem to, co přijde.“

Asi sto let po vzniku výrazného novokřtěneckého hnutí tzv. mennonitů, založeného v 16. století Menno Simonsem, usoudil jeden z mennonitských kazatelů, že se toto hnutí stává příliš liberálním a že je potřeba se vrátit ke kořenům a původní přísnosti hnutí. Tento muž se jmenoval Jakob Ammann (1644–1730) a jeho následovníci museli z Evropy v důsledku 

Chanuková píseň Maoz cúr odráží také vztah židů a křesťanů

Chanuková píseň Maoz cúr odráží také vztah židů a křesťanů

Podobně jako v křesťanství i v judaismu je téměř každý svátek spojen kromě jiného i s typickou písní. Právě probíhající židovský svátek Chanuka je neodmyslitelně spojen s písní Maoz cúr ješúatí (Hrade nedobytný mé spásy). Je to po mnohých stránkách pozoruhodná píseň. A pro svátky Chanuka je tak charakteristická jako pro naše Vánoce 

Tři druhy na Sukot

Tři druhy na Sukot

K židovskému svátku Sukot (Sukkót, Stánky, více zde), který letos trvá od 2. do 9. října,  patří neodmyslitelně tzv. Čtyři druhy. Jedná se o čtyři plodiny (viz náhledový obrázek), které spojené dohromady tvoří tzv. lulav. Jím se slavnostním máváním do šesti směrů vyhlašuje všudypřítomná vláda Hospodinova (do čtyř světových stran 

Náboženství na cestách: pozitivní energie na hradě

Náboženství na cestách: pozitivní energie na hradě

Slezskoostravský hrad v Ostravě v září 2020. Náboženství na cestách: Náboženství na cestách: závěr a nový počátek. Náboženství na cestách: trnavské synagogy. Náboženství na cestách: kostel a kaple v Helsinkách. Náboženství na cestách: na kole s patronem poutníků. Náboženství na cestách: pardubický dům U Jonáše. Náboženství na cestách: chrám Panny Marie v Panenském