Jednotlivá nová náboženská hnutí jsou jen zřídkakdy objektem zájmu mainstreamových médií. Hnutí AllatRa se však svým působením v roce 2024, který byl dle jejich nauky důležitou součástí klíčového dějinného období, podařilo výrazněji prosadit do veřejného prostoru a zaujalo důležité místo v rámci veřejných debat.[1] A protože se současný rok chýlí ke svému konci, pokusím se z pohledu autora, který se o společenství dlouhodobě zajímá, poskytnout čtenáři krátký souhrn vývoje tohoto společenství v právě končícím se roce. Následující článek si neklade za cíl popsat široce medializované události, které se v tomto roce týkaly společenství,[2] ale spíše poukázat na kontext těchto událostí a připojit další, nemedializované aspekty proměn tohoto hnutí.
Konec období Křižovatky a úpravy mileniálního očekávání
Rok 2024 měl speciální místo v nauce hnutí AllatRa. Dne 21. 12. tohoto roku byl totiž dle tvrzení společenství zahájen vstup do tzv. dvanáctitisíciletého cyklu, tedy periodického procesu, který může mít za následek katastrofická kataklyzmata. Koncem prosince tak skončilo období 12 let, tedy období volby nebo – jak ho členové častěji nazývají – „období Křižovatky“. Během těchto let se společnost měla rozhodnout, zda se spojí do tzv. „tvořivé společnosti“, případně do jiného sjednoceného celku, a umožní tak uvolnění „vědeckého potenciálu“.[3] Toto uvolnění by totiž mohlo společnosti umožnit použít dostupné technologie k odvrácení blížících se katastrof.[4] Připomeňme, že apokalyptická vize hnutí vychází z myšlenky periodického cyklu intenzity slunečního záření. V následující části tohoto cyklu má být destabilizováno jádro naší planety. V jednom z předpokládaných ohniskových míst by mělo dojít k protržení zemské kůry. Tím má nastat série katastrof, které mají vyvrcholit apokalyptickými událostmi.[5]
Z religionistického pohledu je jistě zajímavá práce hnutí s mileniálním očekáváním. Datum konce světa bylo v minulosti vypočítáno na říjen roku 2036.[6] Na stránkách projektu Tvořivá Společnost byl dokonce dostupný časový odpočet směřující k tomuto datu. Společenství také často zdůrazňovalo nutnost všelidského spojení do konce období Křižovatky, abychom vůbec měli možnost záchrany. V současnosti však hnutí z jasně stanovených časových údajů těchto událostí spíše ustupuje. AllatRa odůvodňuje nedostupnost konkrétních časových údajů tím, že nyní nemůže využít speciální přístroje, které prý do loňského roku využívalo v Rusku a které prý umožňovalo přesné prediktivní modely. Oficiální stránky společenství se nyní rovněž vymezují vůči doslovnému pochopení uvedeného data konce světa a poukazují na pouhou hypotetickou podstatu jejich tvrzení: „prezentovaný scénář vývoje událostí je především hypotézou“. Lze předpokládat, že společenství bude se svou mileniální vizí nadále aktivně pracovat a minimálně částečně ji také měnit (na což autor článku v minulosti krátce poukázal zde).
Situace kolem vůdce hnutí
Postoj společenství k postavě vůdce se zvenčí může zdát poněkud nepřehledný. Vůdce hnutí, Igor Michajlovič Danilov, se totiž na konci minulého roku odmlčel a přestal veřejně vystupovat. Vůdčí osobností se tak zdánlivě stal Egon Cholakian, jehož veřejná vystoupení členové hnutí často vyzdvihují jak na oficiálních stránkách hnutí AllatRa, tak i na vlastních profilech na sociálních sítích. Egon Cholakian rovněž vystoupil na summitu hnutí AllatRa, který proběhl v květnu roku 2024 v Praze.[7] Ve svém projevu poukazoval na zásadní roli členů hnutí v současné společnosti a povzbuzoval je k pokračujícímu vysokému nasazení.
Egon Cholakian je však postava, jejíž charisma je členy chápáno zcela odlišně než charisma Igora Michajloviče Danilova. Zatímco Danilov je považován za transcendentní postavu, vladyku ze Šambaly nebo soudce duší, Cholakian je legitimizován pouze svým prezentovaným vědeckým profilem.[8] Z pohledu autora tohoto článku se tak reálná pozice vůdce hnutí nemění. Skutečnost, že Danilov je stále v pozici vůdce hnutí, je patrná například v sebeprezentaci hnutí. Na oficiálních internetových stránkách v sekci „Co je to AllatRa?“ se referuje pouze o jedné konkrétní postavě, a to právě o Igorovi Michajlovičovi Danilovovi. V článku se hnutí vymezuje domnělé ostrakizaci a dehumanizaci Danilova a uvádí, že
„Igor Michajlovič dokonale rozuměl nejen reputačním rizikům, ale také vážnějším hrozbám, které mohou vyplynout z toho, že se stane veřejně známou osobou. Zároveň si však byl hluboce vědom klimatické hrozby, které lidstvo čelí, a kritické potřeby dalšího výzkumu k překonání těchto rizik. Proto si vědomě zvolil veřejnou činnost v této oblasti. Vybral si nikoli osobní bezpečnost, ale bezpečnost lidstva.“[9]
Během července tohoto roku sdílelo společenství AllatRa placený článek o Danilovovi v anglicky píšících médiích. V článku se o něm hovoří takto:
„Oddanost pana Danilova svému oboru a jeho širší humanitární úsilí jsou ukázkou zásadní role, kterou mohou jednotlivci sehrát při řešení mnohovrstevnatých výzev naší doby. Jeho práce slouží jako maják naděje a výzva k činu pro všechny, kdo se snaží dosáhnout změny v čím dál složitějším světě.“[10]
Knihy mají být pouhou beletrií
Jak autor tohoto článku informoval v minulosti (zde), jedna z úspěšných misijních strategií hnutí spočívala v překladu a šíření teologických knih společenství. Řada českých členů hnutí rovněž potvrdila, že to byla právě četba knih Anastasie Novych, která podnítila jejich zájem o hnutí.[11] Světlana Šilivská, bývalá předsedkyně hnutí AllatRa, v minulosti hovořila o jedné z knih v podcastu Hergot! takto: „Kniha AllatRa je encyklopedie původních znalostí o člověku a dává odpovědi na otázky, kde najít skutečné štěstí, kde najít skutečnou lásku“.[12]
V posledním roce se však společenství stále více marginalizuje roli knih. Děje se to pravděpodobně v reakci na kritiku ze strany pozorovatelů a kritiků, kteří poukazují na jejich kontroverzní pasáže.[13] Oficiální stránky hnutí o nich nyní hovoří jako o pouhé „beletrii“. Doslova se zde dočteme:
„V první řadě je nutné zdůraznit, že beletristická díla nelze považovat za ideologii hnutí a de facto jí ani neslouží. Stanovy MSH ALLATRA neobsahují žádné odkazy na beletristická díla. Cíle a záměry hnutí jsou jasně definovány v jeho základních dokumentech. Zmíněná literární díla měla navíc za cíl upozornit veřejnost na sociální a klimatické problémy a podpořit rozvoj emoční inteligence čtenářů, včetně dovedností sebeovládání a kritického myšlení. Je také důležité si uvědomit, že beletristická díla a literární prostředky v nich použité, nelze vykládat jako vyjádření skutečného přesvědčení autora. Beletristická díla jsou z definice výtvorem fantazie.“[14]
V roce 2024 nedošlo k rozšíření palety knih publikovaných hnutím. Jedinou výjimkou je publikace jednoho z významných českých členů hnutí, Davida Baila, který v tomto ruce vydal knihu s titulem Milionář, který našel cestu z matrixu.[15] Spis, který je inzerován jako „kniha, která navždy změní váš pohled na svět“, nenabízí nijak výrazná rozšíření narativů, které jsou hnutím AllatRa prezentována skrze jejich videa. Kniha je tak určena především pro čtenáře, který se s myšlenkami hnutí doposud nijak neseznámil.
Vyvíjející se vztah k Vladimiru Putinovi
Změna v explicitně deklarovaném pohledu na knihy umožňuje také proměnu narativu o Vladimirovi Putinovi. Hnutí AllatRa nově začalo o Putinovi ve svých videích přímo hovořit a také se k němu vyjadřuje s opatrnou kritičností. Ruský prezident je hnutím AllatRa aktuálně považován za postavu, která je ovládána temnou elitou a která není schopná identifikovat zločinné praktiky ve vlastní zemi.[16] Ve videu z prosince tohoto roku byl Putin dokonce současným předsedou českého hnutí AllatRa, Dušanem Valečkem, kritizován za projev, ve kterém ignoroval potenciální apokalyptickou hrozbu související se Sibiří.[17] Ačkoliv AllatRa z Vladimira Putina snímá odpovědnost za jeho rozhodnutí, začíná se vyjadřovat opatrně kriticky i na jeho adresu. Na tomto místě je však důležité připomenout, že Vladimir Putin, Nomo, měl být dle knih hnutí projektem „šambalského bratrstva“, který mohl zásadně napomoci ke sjednocení lidstva, nikoliv však být jeho jediným iniciátorem. I tak se hnutí musí vyrovnat se zklamáním z toho, jak se Vladimir Putin ke společenství vztahuje. Společenství AllatRa navíc mělo být objektem dalšího přísného jednání ze strany ruského státu, včetně domovních prohlídek některých členů, což vnímání dějinné pozitivní role Putina nadále ztěžuje.[18]
Zvýšený zájem ze strany většinové společnosti
Hnutí AllatRa se stalo předmětem zájmu tzv. mainstreamových médií především v říjnu právě končícího roku, a to ve spojitosti s kauzou vyšetřovaní novinářky a dalších lidí slovenskou prokuraturou. Již zmíněný religionistický komentář k situaci poskytl Náboženskému infoservisu Michal Puchovský. V posledních měsících roku 2024 mediální zájem o hnutí spíše opadl. Výjimkou byla prosincová televizní reportáž slovenské RTVS.[19] Zde bylo k vidění rovněž vyjádření Igora Michajloviče Danilova. Ten pokračoval v rétorice společenství a obvinil novináře ze spolupráce s antikultovním hnutím.
Zájem o hnutí AllatRa v tomto roce v mediálním prostoru však již předcházel říjnovým událostem. Hnutí se především dotkly články Kristiny Cirokové v médiu Seznam, kde autorka o společenství hovořila jako o „potenciální hrozbě národní bezpečnosti“.[20] Jako křivdu společenství rovněž cítilo mediální diskusi, která vznikla po videu sympatizantky hnutí AllatRa Soni Pekové ze srpna tohoto roku.[21]
Kritické články směrem k hnutí často využívaly informací bývalé členky Evy Hronové.[22] Z komentářů u jednotlivých mediálních výstupů s Hronovou je patrné, že bývalá členka je veřejností většinově přijímána jako inspirativní osobnost, která měla „pochopit svůj omyl“ a s odvahou sdílet svůj příběh.[23] Svědectví Evy Hronové bylo přijímáno jako nezpochybnitelná osobní zkušenost, o kterou se jiní bývalí členové nechtějí dělit nebo nemají k takovému sdílení možnost. Po říjnových událostech byla médii často citována Kristina Ciroková, tedy novinářka, která byla součástí zmíněné kauzy a která může mediálnímu prostoru poskytnout novou osobní zkušenost s popisovaným hnutím.
Na tomto místě dodejme, že hnutí AllatRa rovněž dostalo v různých médiích prostor k vyjádření. Ten však býval omezený.[24] Jindy se hnutí k jednotlivým tématům odmítalo vyjadřovat.[25] Pokud je autorovi tohoto článku známo, tak společenství AllatRa využilo prostor k vyjádření mimo své platformy na sociálních sítích především ve dvou podcastech. V prvním z nich, Na prahu zmien, prezentovala myšlenky hnutí předsedkyně spolku Tvořivá společnost Karolína Hronová,[26] v tom druhém, Konzervatívna pozícia, hnutí AllatRa reprezentovaly další výrazné tváře společenství: Robert Mikita, Katarína Mikitová a Renáta Poláková.[27] Oba podcastové rozhovory nabízejí rozšíření úhlu pohledu na hnutí AllatRa o vyjádření samotných členů.
Nová jména, stejný nepřítel
Jak již autor tohoto článku několikrát poukazoval, AllatRa pokračuje v hledání vnějšího nepřítele, který měl zapříčinit dosavadní neúspěch v prosazování myšlenek hnutí do většinové společnosti.[28] Společenství se tak zároveň snaží skrze poukázáním na sílu nepřítele ospravedlnit vlastní misijní selhání. Cíle AllatRy spočívají v celospolečenské změně. Hnutí však zažívá pouze částečné úspěchy, a to jen v některých zemích, především na Ukrajině, Slovensku, v Rusku, Německu a Česku. V členech tak zároveň se strachem z blížících se apokalyptických událostí roste frustrace z neúspěchu.
Rok 2024 přinesl konkretizaci organizací a osob, která mají hnutí AllatRa záměrně škodit. Centrem organizace bojující proti sjednocení lidí, tedy proti cíli hnutí AllatRa, má být Rusko. Konkrétní kritice je vystavena organizace RACIRS a její představitel Alexander Dvorkin.[29] Hnutím je Dvorkin označován za „génia“,[30] který pokračuje v nacistických metodách svých předchůdců a učitelů. AllatRa sama sebe označuje za terč „metody žlutých hvězd“, která má být typickou ostrakizační taktikou této „nacistické organizace“.[31] Dle autora tohoto článku je však důležité poukázat na to, že ačkoliv AllatRa odkazuje na domnělé nové nepřátele, jako je právě zmíněný RACIRS, tak ve své podstatě se stále jedná o stejné protivníky, které nalezneme v původních knihách hnutí. V knihách jsou označeni jako Archónté. Spíše než ke změně tedy hnutí AllatRa přistoupilo ke konkretizaci jmen nepřátelských organizací a osob. Kreativně pracovalo při vytváření negativně zabarvených novotvarů, které podporovaly „unikátnost“ jejího sdělení. Takovými novotvary jsou „antikult“ nebo „pronáboženská“ organizace. [32]
Tvůrčí bylo společenství v tomto roce rovněž ve způsobu informování o nově pojmenovaném nepříteli. Detailní informace o způsobu fungování „antikultu“ poskytl především Egon Cholakian,[33] ale také více než osmihodinový dokumentární film Impact.[34] Společenství šíří informace rovněž skrze nově vzniklé stránky actfiles.org, nebo česky antikult.cz. Kanály hnutí na Youtube, kde jsou tyto informace rovněž k dohledání, byly přejmenovány na Tvořiváci (dříve Tvořivá Společnost) a TV Investigate (dříve AllatRa TV). Společenství tak pokračuje v praxi, na kterou autor tohoto článku poukazoval již v rámci vzniku projektu Tvořivá společnost, tedy že před potenciálními sympatizanty zpočátku zakrývá svou identitu.
Závěrem
Pro hnutí AllatRa byl rok 2024 zcela jistě rokem živelným a proměnlivým. Koneckonců, časté proměny jsou jedním z typických znaků nových náboženských hnutí. Zmiňme však, že hlavní cíl společenství, tedy ukončení tzv. spotřebitelského formátu společnosti a vznik nové formy společnosti, která lidstvu umožní překonat blížící se apokalyptické události, se nemění. Bohužel společenství se dostalo do situace, ve které zdánlivě rezignuje na dosažení svých cílů duchovní cestou.[35] Místo toho se jich snaží dosáhnout narůstající agresivní rétorikou namířenou směrem k těm, které chápe jako nepřátele. Důsledkem této rétoriky byly říjnové aktivity slovenské prokuratury. Krytí náboženské podstaty hnutí je pravděpodobně důsledkem poukázání na religiózní rozměr společenství. Právě to hnutí AllatRa nese dlouhodobě velmi nelibě.
Smutným zjištěním je rovněž fakt, že zpětnou vazbu, které hnutí AllatRa dostává z mainstreamových médií, v něm vyvolává pocit odloučení a nepochopení. V jeho okolí naopak narůstá znepokojení a obavy. Členové hnutí AllatRa často popisují případy perzekuce, s nimiž se kvůli svému náboženskému přesvědčení musejí vyrovnávat. Mostem k pochopení obou nerozumějících si stran by snad mohli být i religionisté. Koneckonců autor tohoto článku je o této roli religionistiky v moderní společnosti přesvědčen. Problémem je, že v pojetí hnutí AllatRa jsou i religionisté považování za členy antikultu a domnělou prodlouženou rukou zmíněné „nepřátelské“ organizace RACIRS.[36] Kritice byl v českém prostředí v tomto roce vystaven především Zdeněk Vojtíšek, zatímco autor tohoto článku má být jeho poskokem, který nechápe, že je jím manipulováno.[37] Hnutí AllatRa se tak sama izoluje od různých vrstev společnosti, i od těch, které by mu mohly porozumět.
Poznámky:
[1] O vysvětlení několika nejasností v kontextu studia hnutí AllatRa se autor tohoto článku snaží v ucelené formě v posledním čísle časopisu Rozmer. V textu je mimo jiné blíže poukázáno na to, proč je vhodné hnutí AllatRa kategorizovat jako nové náboženské hnutí nebo proč ho nelze oddělovat od Tvořivé společnosti. Více informací k textu lze nalézt zde.
[2] Více k tématu se lze dočíst v článku Michala Puchovského zde.
[3] V roce 2022 hnutí ještě explicitně tvrdilo, že Tvořivá společnost je jediným funkčním modelem schopným zachránit lidstvo. Video je k vidění zde, čas 3:57:45tv.
[4] Skrze technologii, která vytvoří nad Zemí tzv. deštník.
[5] Hnutí původně hovořilo o Mariánském přikopu jako o místu začátku apokalyptických událostí. Dnes spíše v tomto kontextu poukazuje na nebezpečí Sibiře.
[7] Video ze summitu je dostupné zde.
[8] Cholakian rovněž volal jednomu z amerických youtuberů, který telefonát následně zveřejnil. Zveřejněný rozhovor naznačuje, že Cholakian skutečně nemá žádnou vyšší pravomoc uvnitř společenství. Video je dostupné zde.
[11] Například takto hovořila předsedkyně bývalá předsedkyně spolku AllatRa Světlana Šilivská zde.
[12] Podcast je k nalezení zde.
[13] Především týkajících se pojetí Vladimira Putina jakožto potenciálně klíčové postavy pro dosažení cílů hnutí.
[14] Dokument hovoří o autorovi knih, nikoliv o autorce.
[15] Internetové stránky knihy jsou k nalezení zde.
[18] O situaci členů v Rusku se zmiňujeme zde.
[19] Reportáž je dostupná zde.
[21] Tématu se mimo jiné dotýká i tento článek.
[22] Rozhovor s Evou Hronovou jsme v roce 2023 publikovali i na Náboženském infoservisu. K nalezení je zde, zde a zde.
[23] Podobné vnímání ze strany společnosti je patrné například pod tímto rozhovorem.
[26] Podcast si lze poslechnout zde.
[27] Podcast si lze poslechnout zde.
[29] Náboženský infoservis o jeho činnosti v minulosti informoval například zde.
[30] Například tak oněm hovoří předseda registrovaného spolku AllaRa, Dušan Valeček, v tomto videu.
[31] Více k tomuto tématu je k nalezení v tomto videu.
[32] Hnutí na mnoha místech explicitně deklaruje svůj pozitivně otevřený přístup k jiným náboženským tradicím. Přesto zde používá slovo „pronáboženský“ jako negativního označení.
[33] Například zde a v mnohých dalších videích.
[34] Film je ke shlédnutí česky zde.
[35] Společenství dříve denně praktikovalo jógová cvičení minimálně dvakrát denně. Autorovi tohoto článku není zřejmé, zda tato dříve klíčová praxe vůbec pokračuje.
[36] Za výjimku byl označen Dušan Lužný, který se měl dle tvrzení hnutí vyjádřit, že hnutí AllatRa není „sektou“.
[37] Více zde a na mnoho dalších místech.
Náhledová grafika: z videa hnutí AllatRa.
Psali jsme v Dingiru:
Jakub Ludvík, Úspěch i neúspěch hnutí Allatra: Mileniální hnutí hledá nové členy i v české společnosti, Dingir 25 (2), 2022, s. 38–40. Více zde.
Související příspěvky:
