AllatRa je nové náboženské hnutí, o kterém se v současnosti opravdu mluví; díky videům ve svém projektu Tvořivá společnost zasahuje snad až statisíce Čechů a svými proruskými postoji zase zajímá bezpečnostní služby i novináře. Také v Náboženském infoservisu vyšla o tomto hnutí řada článků (poslední je zde). Ve středu 22. 11. 2023 vystoupila v rámci semináře „Nová náboženská hnutí a společenský konflikt“ na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy Eva Hronová, bývalá aktivní členka hnutí AllatRa. Její odchod českou část hnutí silně zasáhl, jak ukazuje i série rozhovorů v Náboženském infoservisu; její první část je zde.
AllatRa je – podle slov paní Hronové na začátku semináře – nové náboženské hnutí, některými lidmi označována jako „sekta“. Sami členové neradi používají označení „náboženská“, protože politiku a náboženství považují za nástroje výkonu moci archóntů, vládců tohoto světa, a protože náboženství ztotožňují s hierarchií a organizací.
Paní Hronová se do okruhu hnutí AllatRa dostala tehdy, když to ještě – jak sama říká – „nebyla žádná AllatRa“. Její cesta vedla přes kamarádku a bývalou kolegyni Světlanu Šilivskou. Jednou byla paní Šilivská za rodinou na Ukrajině, zastavila se v Kyjevě za kamarádkou a v knihkupectví si pořídila knihu Sensei ze Šambaly I. Přečetla ji a když se pak setkala s paní Hronovou, paní Hronová viděla před sebou jiného člověka, než byl ten, se kterým se loučila před odjezdem na Ukrajinu. Před odjezdem působila zakřiknutě a nešťastně, vrátila se štíhlejší, krásná a zářila tak, jako když se zamilovala. Vyprávěla paní Hronové o knížce a rozhodla se vydat do Kyjeva za lidmi, kteří s touto literaturou byli obeznámeni. Všechny svoje úspory vložila do překladu knížek a založila nakladatelství Ibis. To bylo roku 2011.
Tehdy AllatRa právně ještě opravdu neexistovala, upřesnila Eva Hronová, protože byla registrována v Kyjevě až roku 2014. Předtím existovala od roku 2011 jen Mezinárodní organizace Lagoda a skupina, která si říkala „bojovníci světla“ – to byli vlastně současní geliárové (ti, kdo podle učení Allatra bojují na straně světla proti systému, více viz zde). S Lagodou bylo asi od roku 2004 rovněž úzce spjaté nakladatelství Lotos, které vydává knihy napsané autorkou Anastasií Novych, což je pseudonym Haliny Jabločkiny, blízké spolupracovnice zakladatele a vůdce hnutí AllatRa Igora Michailoviče Danilova. České nakladatelství Ibis vydává překlady těchto knih do češtiny. V rozhovoru Eva Hronová později odpověděla na otázku, jak je možné, že kniha Křižovatka uvádí, že její ruský originál vyšel v roce 1995, když nakladatelství Lotos vzniklo až o několik let později. V knize Křižovatka je řada proroctví, například i o Nomovi a o jeho cestě k politické moci kolem roku 2000 (za postavou Noma je zřetelný Vladimir Vladimirovič Putin). Paní Hronová vyjádřila přesvědčení, že kniha byla napsána později a její vydání (a s ním i proroctví) bylo antedatováno.
Knihy, které jí Světlana Šilivská doporučovala, se paní Hronové zpočátku nelíbily. Vadil jí krkolomný sloh i náboženské prvky. Považovala se za ateistku, i když nyní zpětně vnímá, že byla spíše hledajícím člověkem, který se zajímal o filosofii nebo psychologii. Chtěla ale paní Světlaně pomáhat kvůli její jazykové bariéře. Začala dabovat videa, namlouvat knihy a pomáhat s překladem a korekturou textů. Hnutí AllatRa u nás začínalo se čtyřmi ženami – paní Hronová byla jediná Češka, ostatní tři ženy pocházely z Ukrajiny. Vzpomínala také na momenty, kdy pomáhala namlouvat knihy, a říkala, že jí to bavilo a naplňovalo a že to byla jedna z nejkrásnějších prací. Zdá se jí i teď, že 60 nebo 70 % obsahu knih je v pořádku, protože probouzí altruismus a ty nejlepší lidské vlastnosti. Ten zbytek, například i včetně antisemitských pasáží nebo rozdělování na „my“ a „oni“, podle svých slov tehdy nevnímala, fascinoval ji spirituální rozměr této literatury… Hodně pracovala na sobě – zejména prostřednictvím meditací. A ačkoli jí meditace zpočátku příliš nešly, přece jen na sobě pozorovala konkrétní změny – například větší klid, lepší zvládání stresových situací, lepší koncentraci či dodnes trvající odpor k alkoholu. Za dobu svého působení ve společenství odhadem šestnáctkrát navštívila Kyjev (poprvé roku 2014, její nejdelší pobyt trval tři týdny). I tam prožila krásné chvíle: paní Hronová mluví o tom, že zažívala „lovebombing“, který jí připomněl bezpodmínečnou lásku v dobách dětství.
S označením „představitelka hnutí AllatRa“ nebo „jedna z hlavních vedoucích“ (jak bylo na pozvánce na seminář) paní Hronová do jisté míry nesouhlasí. Takové označení může totiž vzbuzovat dojem, že tu všechno vedla a zaváděla a o všem rozhodovala. Tak to ale podle ní vůbec nebylo. Ačkoli byla viditelnou tváří hnutí, protože se kvůli jazykové bariéře paní Světlany ujímala velké části veřejně viditelné práce jako bylo vedení rozhovorů, dabing, namluvení audioknih, hlavní postavou a organizátorkou byla právě paní Světlana, i když ani ona pravděpodobně nerozhodovala o ničem podstatném. Pokyny přicházely z Kyjeva od lidí, kteří měli blízko k Igoru Michailoviči Danilovovi. Jeho pravou rukou je Halina Jabločkina, autorka knih, která řídí tzv. první skupinu, tj. skupinu žen („nebeských ptáčků“), které jsou dle ideologie Allatra duchovně velmi vysoko a které světu přinášejí kosmickou božskou sílu, allat, a toto nejcennější bohatství pak ženy poskytují i mužům. V jednom z pořadů s I. M. Danilovem bylo řečeno, že tyto dívky pomocí síly allat pomáhají dokonce i mírnit klimatické katastofy. Blízko Igoru Michailoviči, považovanému za bódhisattvu, Ducha svatého nebo za inkarnaci Mahdího, Ježíše nebo Agapita Pečerského, stojí i geliárové, mužští rytíři, kteří dokáží konat i zázraky a kteří nebeské ptáčky chrání. Vše podstatné se tedy rozhodovalo v Kyjevě – pokud byl nějaký problém, svolal se mezinárodní hovor a lidé z Danilovovy blízkosti poradili, co má být uděláno. Nebyly to rozkazy, ale tito lidé měli takovou autoritu, že reálně nebylo možné jim odporovat. Paní Hronová vzpomíná na podobný vztah se Světlanou Šilivskou, která jí často říkala: „No, Evi, nechci ti radit, ale…“
V průběhu desetiletého působení v hnutí AllatRa Eva Hronová postupně vnímala řadu větších či menších pochybností o správnosti jednání hlavních představitelů společenství i jeho samotném směřování. Například když byl z ničeho nic vyloučen otec Sergej, jeden z geliárů, s nímž se Igor Michailovič ve videích často doplňoval. Jednou, když paní Hronová byla na dovolené s rodinou, byl svolán mezinárodní hovor, v němž bylo oznámeno, že se musí vymazat a stáhnout veškerý materiál, ve kterém otec Sergej účinkoval. Důvod zůstával neznámý, ale rozhodnutí z Kyjeva nebylo možné zpochybňovat, ani když videa s otcem Sergejem byla inspirativní a mezi sledujícími oblíbená. Velké pochybnosti měla paní Hronová také v souvislosti s podporou amerického prezidentského kandidáta Robbyho Wellse, který spolupracoval na projektu Tvořivé společnosti. Podpora amerického politika se jí zdála v přímém rozporu s často opakovaným tvrzením, že AllatRa stojí mimo náboženství a politiku. V té době si paní Hronová dokonce na dva měsíce dala od AllatRy pauzu a do žádných aktivit se nezapojovala.
Na jakékoli pochybnosti ovšem Eva Hronová měla stejně jako ostatní jednoduchý recept: pochybnosti jsou známkou toho, že člověk málo pracoval na sobě. Podle Igora Michailoviče byly „pochybnosti strážci, bránícími v duchovní cestě“. Vysvětloval, že pochybující člověk by měl hodně číst základní knihu AllatRa, sledovat pořady s účastí I. M. Danilova, vykonávat duchovní praktiky a hlavně se vyhýbat názorům vědců nebo mainstreamových médií, protože tito lidé jsou podplaceni materialistickým systémem tzv. spotřební společnosti. Cílem bylo neustále stimulovat dobrou stránku v člověku, a nepodléhat tak negativním emocím.
Přesto Eva Hronová nakonec hnutí AllatRa opustila. Hnutí se podle ní zásadně „odkopalo“ po ruské invazi na Ukrajinu. Podporu Ruska a Vladimira Putina ze strany hnutí AllatRa už nemohla snést. „Byla bych moc ráda, kdyby to zůstalo tak jako na začátku,“ řekla. Zjišťovala, že ani v hnutí samotném se nedodržují zásady Osmi osnov, které se prostřednictvím Tvořivé společnosti hnutí AllatRa snažilo nabídnout světu. Zmínila se také o tom, že na internetu se začala objevovat anonymní svědectví několika žen, které byly údajně I. M. Danilovem sexuálně zneužívány pod záminkou služby duchovnímu světu. V té době se v hnutí AllatRa objevil pořad „Sex a duchovní cesta“, který takové jednání nepřímo legitimizoval. Seznámila se také s finančními toky, jimiž pozůstalí zajišťovali lepší postavení pro své blízké po jejich smrti: pokud se tito blízcí nestali v hnutí AllatRa „anděly“, odcházeli z tohoto světa jako „sub-osobnosti“. K jejich pokojnému „uspání“ pak bylo třeba poslal do Kyjeva 20 % dědictví po nich. Z těchto a z dalších důvodů z hnutí AllatRa odešla. Odcházení pro ni ale nebylo vůbec snadné a trvalo od prosince 2022 do února 2023. Obávala se očerňování stejně jako ztráty přátel ze společenství. Strach v ní vzbuzovala i slova vedoucích členů, že ten kdo odejde z AllatRa, ztrácí automaticky podporu duchovního světa a šanci na spásu.
Podobně jako v případě otce Sergeje, ani po ní nakonec nesměla v hnutí AllatRa zůstat žádná památka. Téměř veškerá audiovizuální práce, na které participovala, byla po jejím odchodu smazána. „Mohla jsem se z toho hroutit, že jsem přišla o desetiletou práci, ale vůbec toho nelituji, ani minutu nelituji toho, že jsem si prošla AllatRou a Tvořivou společností, nelituji času ani žádných peněz, ničeho.“ Zůstalo v ní to krásné, co ve společenství prožila. „Do Allatry jsem vstoupila jako ateistka,“ řekla paní Eva Hronová brzy po začátku semináře, „a když jsem ji opouštěla, tak jsem byla hluboce věřícím člověkem.“ I na konci setkání s ní na Husitské teologické fakultě zůstala tato věta mezi posluchači jako určité poselství.
Náhledová fotografie: Jitka Schlichtsová.
Související články:
