Štítek: bahá’í

Bahá’u’lláhovy narozeniny

Bahá’u’lláhovy narozeniny

„Náboženství bez vědy je pověra. Věda bez náboženství je materialismus.” (Bahá’u’lláh)   Narození Bahá’u’lláha je jedním z devíti svatých dnů v bahá’í kalendáři, během nichž je pozastavena práce. Letos připadají na 7. listopadu. Bahá’u’lláh, vlastním jménem Mírzá Husajn ‘Alí, je zakladatel víry bahá’í. Prohlásil, že je mesiášskou postavou 

První místní chrám víry Bahá’í na černém kontinentě otevřel své brány věřícím

První místní chrám víry Bahá’í na černém kontinentě otevřel své brány věřícím

Víra Bahá’í vznikla v polovině 19. století v Persii na podloží šíitského islámu. Bývá řazena mezi tzv. abrahámovská náboženství coby jejich nejmladší samostatný zástupce s celosvětovým dosahem. Duchovní život bahá’í věřících, který je centrován kolem pravidelné modlitby a studia posvátných textů, se často odehrává v rámci jednotlivých domácností či v tzv. Bahá’í centrech, vhodně 

Náboženství na cestách: Lotosový chrám víry bahá’í

Náboženství na cestách: Lotosový chrám víry bahá’í

Jedním z největších turistických lákadel hlavního města Indie je Lotosový chrám víry bahá’í. Dílo íránsko−amerického architekta Fariborze Sahby bylo dokončeno v roce 1986 a počtem návštěvníků údajně překonává, nebo se alespoň bez problémů vyrovná i tak turisticky frekventovaným místům, jako je Eiffelova věž nebo Tádž Mahal. Denně totiž Lotosový 

Nourúz – Starý svátek nového počátku

Nourúz – Starý svátek nového počátku

Jeden z nejstarších svátků se dnes slaví na území Kurdistánu, ale v různých obměnách jej můžeme nalézt i v mnoha dalších zemích střední Asie a na Balkáně.[1] Nourúz, nebo také Norúz (doslova „Nový den“) je prvním dnem jara a začíná jím íránský kalendář. Svátek má kořeny v zoroastrismu a jeho začátek připadá na 

Večer štědrosti ve společenství Bahá’í

Večer štědrosti ve společenství Bahá’í

Národní duchovní rada Bahá’í České republiky sídlí v pražské Lucemburské ulici nedaleko stanice metra Flora. Zde se také ke společným oslavám schází přibližně čtyřicítka věřících ve věku od tří do padesáti let. Jedna taková oslava se konala v úterý 26. února. Svátek nesoucí název Ayyam-i Há předchází poslednímu 

Na pronásledování náboženských menšin v Rusku se nepřímo podílí i Francie

Na pronásledování náboženských menšin v Rusku se nepřímo podílí i Francie

Obsah tvrzení, které uvozuje tuto zprávu, není ničím novým – a přece je důležité, že zaznělo v akademickém časopise. V posledním čísle časopisu CESNUR (o některých článcích v jeho starších číslech jsme referovali zde i zde) je totiž ukázána nitka mezi ruskou represivní mocí a francouzskou nevládní organizací FECRIS. Autorem článku je 

Návrat k náboženským komunitám: Právě vyšel nový Dingir

Návrat k náboženským komunitám: Právě vyšel nový Dingir

Druhé číslo 21. ročníku se vrací k tématu, kterému se Dingir před osmnácti lety (3/2000) již věnoval – náboženské komunity. Šéfredaktor Z. Vojtíšek ve svém editorialu  píše, že „stejně nazvané téma v tomto čísle našeho časopisu má vyjádřit, že na texty v tomto starém čísle nyní navazujeme.“ Jde přitom 

Nový rok 175 víry bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu

Nový rok 175 víry bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu

21. března slavili bahá’í z celého světa Nový rok (Now-rúz). Je to prastarý svátek, který sahá až do dob vzniku zoroastrismu v Persii před třemi tisíci lety a zmínky o něm najdeme v Avestě, sbírce posvátných textů zoroastrického (párského) náboženství. Svátek Now-rúz je historicky svátkem náboženským, ale v dnešní době jej slaví