Bahá’u’lláhovy narozeniny

„Náboženství bez vědy je pověra. Věda bez náboženství je materialismus.”

(Bahá’u’lláh)

Narození Bahá’u’lláha je jedním z devíti svatých dnů v bahá’í kalendáři, během nichž je pozastavena práce. Letos připadají na 7. listopadu. Bahá’u’lláh, vlastním jménem Mírzá Husajn ‘Alí, je zakladatel víry bahá’í. Prohlásil, že je mesiášskou postavou očekávanou bábismem[1], že naplňuje eschatologická očekávání islámu i křesťanství a v širším smyslu, že je projevem Boha.

Bahá’u’lláh se narodil 12. listopadu 1817 v íránském Teheránu a jako svatý je tento den ustanoven v Kitáb-i-Aqdas[2], kde Bahá’u’lláh poprvé odkazuje na čtyři velké svátky: festival Rezván, Bábovu[3] deklaraci, narození Bába – ten je považován za Projev Boha a předpověděl příchod Bahá’u’lláha – a narození Bahá’u’lláha. V otázkách předložených Bahá’u’lláhovi poté, co napsal Kitáb-i-Aqdas, Bahá’u’lláh uvádí, že dva dny připomínající narození Bába a Bahá’u’lláha jsou považovány za „sledované Bohem“ a jsou označovány také jako „narozeniny Dvojčat“.

‘Abdu’l-Bahá, syn Bahá’u’lláha, prohlásil, že během svatého dne by se komunita měla radovat společně, aby se zvýšila její jednota. Bahá’í společenství obvykle oslavuje svatý den shromážděními, při kterých probíhají modlitby a slaví se Bahá’u’lláhovo narození. Ten řekl, že v oblastech, kde většinu populace tvoří ší´itští muslimové, jako je Írán, by jeho stoupenci měli při oslavách narozenin Dvojčat postupovat opatrně, aby nerozrušili většinovou populaci, která rozjímá během islámského měsíce muharram.

V islámském lunárním kalendáři připadají oba svátky na dva po sobě jdoucí dny. Narození Bába se dle tradice odehrálo prvního dne měsíce muharramu v roce 1235. roku hidžry (20. října 1819) a narození Bahá’u’lláha pak druhý den muharramu 1233. roku hidžry (12. listopadu 1817). Bahá’u’lláh prohlásil, že pokud svaté dny nastanou během měsíce půstu[4], věřící nemusí tyto dny půst dodržovat.

Vzhledem k tomu, že bahá’í se řídí solárním kalendářem, rozhodnutí, zda slavit narozeniny Dvojčat dle slunečního nebo lunárního základu zůstalo na Světovém domě spravedlnosti[5]. Do 20. března 2015 se ve většině světa slavil svatý den narození Bába podle slunečního roku – 12. listopadu, narození Bába se slavilo 20. října. Protože dny v bahá’í kalendáři začínají se západem slunce, den narození Bába začal večer 11. listopadu a pokračoval až do západu slunce 12. listopadu. V roce 2014 se ovšem Světový dům spravedlnosti rozhodl slavit oba svaté hned po sobě, a to v první a druhý den po osmém novoluní po svátku Nou-rúz, počínaje 20. březnem 2015. Od 20. března 2015 se tedy den, kdy se slaví Narození Bahá’u’lláha, rok od roku mění.

Poznámky:

[1] Sajjid Alí Muhammad (20. října 1819 až 9. července 1850), většinou nazýván Báb, byl zakladatel bábismu. Narodil se v íránském Širázu. Byl kupcem, než se ve svých dvaceti pěti letech prohlásil za zvěstovatele dvanáctého imáma mahdího. Poté, co toto prohlásil, přijal titul Báb, což by se dalo přeložit jako „brána“.

[2] Aqdas (arabsky „Nejsvětější kniha“) je jméno ústřední knihy víry bahá’í a bahá’í Písma; mimo jiné obsahuje bahá’í zákony a zásady.

[3] Báb vyhlásil své Poslání v Šírázu v noci z 22. na 23. května 1844.

[4] Bahá’u’lláh určil devatenáctidenní období půstu každý rok bezprostředně před bahá’í Novým rokem.

Půst je vnímán jako období duchovního bilancování a přípravy na nový rok. V západním kalendáři k tomu dochází mezi 2. a 21. březnem (Měsíc ala v bahá’í kalendáři znamená „vznešenost“).

[5] Světový dům spravedlnosti je devítičlenný orgán, volený každých pět let všemi členy všech národních bahá’í shromáždění.

Použitá fotografie: Svatyně Baha’u’lláha v Bahjí; Akra, Izrael. Autor: Marco Abrar, 2007.

Psali jsme v Dingiru: