Restaurace pro misii i výdělek

Restaurace pro misii i výdělek

Série článků pojednává o charakteru a úspěšnosti hospodaření náboženských menšin.

Zajímavou možností, jak spojit dvě naléhavé potřeby nově vznikajících náboženských společenství – získat finanční prostředky a získat nové stoupence, – je provozování restaurace. V následujícím textu se dotkneme tří nových náboženství (stoupenců Ching Hai, hnutí Hare Krišna a hnutí Dvanáct kmenů), která vytvořila dokonce řetězec restaurací, a to v několika zemích světa. Tento jejich úspěch prokazuje, že spojení podnikání a misie je v případě zakládání restaurací funkční.

Restaurace Loving Hut v britském Brightonu. Foto: Tripadvisor.

Nejvolnější spojení mezi podnikatelskými subjekty a náboženskou společností se zdá být mezi restauracemi Loving Hut (psali jsme o nich zde) a stoupenci vietnamské duchovní učitelky Ching Hai. Česká internetová prezentace toto spojení uvádí (zde), ale v mezinárodní prezentaci (zde) jsme ho nenašli. Ze zkušenosti je jasné, že návštěvníci si vazby restaurací na hnutí Ching Hai obvykle nejsou vědomi. Náboženská vůdkyně Ching Hai zasvěcuje své stoupence už od 70. let k cestě bódhisattvy a poskytuje jim meditační metodu Kuan-Jin, nazvanou podle ženské podoby bódhisattvy Avalókitéšvary, oblíbené v mahájánovém buddhismu. Ale snad až teprve roku 2008 zahájila velkorysou kampaň pro záchranu planety. Její největší ohrožení vidí v ekologických důsledcích konzumace masa. Být vegetariánem tedy znamená zachraňovat planetu tak, jak to vystihuje slogan „Buďte vegany. Buďte ekologičtí. Zachraňte planetu“ („Be veg. Go Green. Save the planet.“). Naléhavost poselství zdůraznila Ching Hai tvrzením, že na záchranu planety má lidstvo jen několik měsíců či let (lhůta se postupně prodlužovala, v současnosti se o ní mnoho nemluví). Poselství bylo natolik účinné, že například u nás vznikla první veganská restaurace Loving Hut právě již roku 2008. Pražské společenství náležející duchovní učitelce Ching Hai se ustavilo po její návštěvě Česka roku 1999. Už nejméně deset let jsou ale jeho meditační setkání přístupná pouze po předchozím ohlášení (české společenství se prezentuje zde, mezinárodní zde). Po jedné z veřejných veganských kampaní českých stoupenců Ching Hai (snad roku 2009) vznikla i internetová prezentace „Je to na Vás“ (zde).

Restaurace Góvinda v Novém Díllí. Foto: Tripadvisor.

„Možná neexistuje jiná náboženská organizace, kde by se jídlu přikládala větší váha než … v Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny,“ napsal Miloš Mrázek o hnutí Hare Krišna v knize Děti modrého boha (Praha: Dingir 2000, str. 45). „Jídlo pro oddané neznamená jen posilu pro tělo, ale hraje také důležitou úlohu na cestě duchovního zdokonalování. Je tomu tak proto, že už jeho příprava – a hlavně jeho přijímání – je v podstatě bohoslužbou.“ (Více o jídle v hnutí Hare Kršna jako o bohoslužbě zde.) Stoupenci provozují vegetariánské restaurace, obvykle nazvané Góvinda, v nichž se uplatňují zemědělské produkty, vypěstované na farmách tohoto hnutí. (Více o ekonomickém významu farem a restaurací pro hnutí Hare Krišna je zde.) Vedle finančního efektu ale hraje velkou (a možná hlavní) roli misie: restaurace jsou vlastně „nízkoprahovým“ zařízením pro setkávání veřejnosti s učením a životním stylem ve hnutí. A misijním činem je vlastně i samotný prodej prasádam (jídla obětovaného Krišnovi). Mrázek pokračoval: „V každém jídle, které bylo obětováno Kršnovi, je svou energií osobně a reálně přítomen. Přijímat takové jídlo znamená přijímat samotného Boha, a tím se očišťovat od následků hříšných jednání. Takto obětované jídlo působí nejen u oddaných, ale u všech, kteří ho přijímají, byť by vůbec netušili, co vlastně jedí“ (str. 48). Oddaní Krišny někdy nabízejí jídlo i na ulicích za dobrovolný příspěvek (vedle častějšího nabízení vlastní knižní produkce). Také ovšem rozdávají jídlo zdarma, a to v programu „Jídlo pro život“ („Food for Life“), za jehož počátek se považuje iniciativa zakladatele hnutí na Západě Šríly Prábhupády roku 1966 v New Yorku.

Yellow Deli v Rutlandu v americkém státě Vermont. Foto: zde.

Podobný účel restaurací jako v hnutí Hare Krišna – tedy odbyt vypěstovaných produktů z farem a misie – mají restaurace Yellow Deli hnutí Dvanáct kmenů (prezentují se zde). V teologii hnutí jsou tyto restaurace považovány na základě zmínek v Bibli za „nádvoří pohanů“: toto nádvoří jeruzalémského chrámu bylo jediným místem chrámu, kam měli dovolen vstup Nežidé, a vytvářelo tak přirozené misijní pole pro judaismus. První z těchto restaurací vznikla v americkém městě Chattanooga ve státě Tennessee již roku 1972, tedy ve stejné době, v níž se formovalo první společenství, tehdy ještě zvané „Vine Christian Community Church“. Také v dalších letech vznikaly nové komunity téměř současně se stejně nazvanými restauracemi. Ne vždy se to ovšem daří – dvě komunity v Česku zatím prodávají „jen“ na farmářských trzích a provozují pekařství. Ve větší míře a ve větší nápaditosti než restaurace Loving Hut nebo Góvindy vyvinuly restaurace Yellow Deli osobitý design, který je spojuje navzdory tomu, že každá z nich je jiná.

 

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 1/2005: Jídelní předpisy a náboženství (plný text čísla zde).

 

Související články o hnutí Dvanáct kmenů:

Teologie hnutí Dvanáct kmenů.

Evropský soud odmítl stížnost rodičů ze společenství Dvanáct kmenů.

Komunita Dvanáct kmenů uspořádala dožínkovou slavnost.

 

Související články o hnutí Ching Hai:

„Staňte se vegany! Vytvářejte mír!“ Restaurace Loving Hut již deset let prezentují duchovní učitelku Ching Hai.

Andrea Hudáková, Veganství jako lék pro planetu, Dingir 15 (4), 2009, s. 112–114.

Jiří Koubek, Jako Sri Chinmoy v sukni, Dingir 2 (3), 1999, s. 89.

 

Související články o hnutí Hare Krišna:

Téma Dingiru 1/2007: Hnutí Haré Kršna (plný text čísla zde).

Téma Dingiru 2/2018: Náboženské komunity (obsah a vybrané texty zde).

Miroslava Bryndzová, Prasádam ako bohoslužba, Dingir 8 (1), 2005, s. 20-22.

Lanšperk včera a dnes: vzpomínka na počátky Haré Kršna v Československu.

Hnutí Hare Krišna se na Slovensku rozvíjí.

Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny.

Festival Ratha Játrá se letos konal dříve.

 

Dingir 1/2020 s tématem Ekonomie náboženství.

Předchozí články série:

Pársové umírají na úspěch.

Tahouni pokroku: východokřesťanské menšiny jako elita společnosti.

Více o tématu ekonomiky a náboženství zde.

Džinisté: mravností k ekonomickému úspěchu.

Ekonomické strategie oddaných Krišny I.

Ekonomické strategie oddaných Krišny II.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments