Ekonomické strategie oddaných Krišny II.

Ekonomické strategie oddaných Krišny II.

Série článků pojednává o charakteru a úspěšnosti hospodaření náboženských menšin.

Zatímco v minulém textu jsme se věnovali poněkud problematičtějším obdobím v historii hnutí Hare Krišna zejména v Americe, nyní se zaměříme na situaci oddaných v Československu a České republice. Pokud pomineme aktivity, které nebyly v souladu s ideologií minulého politického režimu jako pašování knih ze zahraničí a jejich šíření, lze říci, že se čeští oddaní v zásadě vyvarovali větších kontroverzí. Za více než třicet let u nás hnutí Hare Krišna rozvinulo nejeden podnikatelský projekt a zvelebilo několik nemovitostí, aniž by se dostalo do výraznějšího konfliktu, než je podrážděná reakce na někdy trochu vtíravou snahu o misijní prodej knih zakladatele Prabhupády v ulicích.

Historická fotografie průčelí domu v Lanšperku. Foto: archiv ISKCON ČR.

Navzdory značným represím ze strany komunistickému režimu se u nás první oddaní začali scházet už na konci 70., ale především v 80. letech. Zpočátku neměli žádné ekonomické záměry a k tajnému setkávání stačily byty jednotlivých zájemců. Roku 1988 však společně zakoupili první usedlost v Lanšperku nedaleko Ústí nad Orlicí. Tato usedlost ale ještě nesloužila žádnému podnikání. Dům vyžadoval velké investice do rekonstrukcí a vypěstovaná zelenina nestačila ani pro potřeby místní komunity. Finance za prodej tohoto domu (a zisk z prodeje knih dovážených ze svobodných zemí) však umožnili oddaným provoz restaurace Góvinda v ulici Na Hrázi nedaleko stanice metra Palmovka v Praze. Tato restaurace funguje dodnes a na jeho provozu participují předně oddaní z nedalekého centra Harinám Mandir v Zenklově ulici. To vzniklo v podstatě nedávno, v roce 2013.

Hostina na Krišnově dvoře. Foto: JS.

Dalším ekonomickým počinem českých oddaných bylo odkoupení statku v Městečku u Benešova v roce 1990. Tato původně rovněž velmi zdevastovaná nemovitost doznala v průběhu uplynulých 30 let značných oprav. V současnosti nese název Ekologická farma Krišnův dvůr. Hlavními výdělečnými aktivitami je zde zemědělství a prodej vlastních potravinových výrobků (mouka, pečivo, med, ghí, sladkosti apod.), zakázkové mletí obilí a provoz restaurace Góvinda v nedalekém Benešově.

Patrně nejznámější Góvindou hnutí Hare Krišna u nás je ta v pražské Soukenické ulici nedaleko náměstí Republiky. Tu provozují hlavně oddaní z Centra pro védská studia Šrí Šrí Nitái Návadvípačandra mandir v Lužcích. I objekt centra v Lužcích je ve vlastnictví Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny v ČR. Mimo provozu restaurace se tito oddaní věnují hlavně pořádání kírtanů (zpěvu mantry na veřejnosti), prodeji knih, pořádání veřejných přednášek a vydávají časopis Náma Hatta. Další vegetariánské restaurace provozují oddaní také v Olomouci a Brně.

Nava Gókula. Foto: Archiv Nava Gókula.

Od roku 2015 slouží oddaným na Moravě nová farma jménem Nava Gókula. Bývalý statek JZD se nachází v obci Skavsko asi 50 km od Brna mezi Vyškovem a Kroměříží. Pozemek a budovy statku zakoupili manželé Rukmíní Ramana dás a Lakšmí déví dásí. Společně s oddanými z brněnského Prabhupád Bhavanu pak získali do pronájmu také přilehlé polnosti a pastviny. Trvale se zde pohybuje přibližně jen desítka oddaných a v současnosti zde probíhají především stavební úpravy, ale postupně se rozvíjí i zemědělské aktivity. Cílem rekonstrukce je, aby celý objekt byl plně soběstačný bez připojení na veřejný vodovod, kanalizaci či elektrické vedení. Soběstačná má být farma co nejvíce i z hlediska rostlinné a živočišné výroby se zaměřením na plně ekologické zemědělství. V současnosti místní oddaní dodávají vypěstovanou zeleninu na objednávku především do domácností formou tzv. bedýnek.

Velmi specifické postavení má komunita oddaných, která se postupně rozšiřuje od roku 2001 v Nových Sadech u Vyškova. Nepořádají se zde programy pro veřejnost, přednášky ani hostiny. Jednotlivé rodiny zde žijí samostatně ve vlastních domech. Společně provozují komunitní centrum Nava Nandagram a výrobnu produktů zdravé výživy s názvem Damodara. Jedná se o různé sušené ovoce, luštěninové výrobky, pochutiny, ale třeba i bezlepkové instantní polévky nebo kaše. Své výrobky dodávají do nejrůznějších obchodů se zdravou výživou a bio produkty, do vegetariánských restaurací a do středisek hnutí Hare Krišna.

Obecně lze říci, že komunity hnutí mají – stejně jako jinde na světě – formát trojího typu. Městská centra a chrámová společenství se ekonomicky zaměřují zejména na vydávání a distribuci knih a dalších tiskovin a pořádání veřejných programů, při nichž také získávají příspěvky na svou činnost. Společenství kolem vegetariánských restaurací se veřejnosti snaží zprostředkovat setkání s Krišnou skrze obětované jídlo, kurzy vaření a související přednášky. Oddaní na farmách se věnují zejména ekologickému zemědělství a potravinářské výrobě.

Chlapci z farmy Krišnův dvůr ve mlýnici. Foto: FB Krišnova dvora.

Na příkladu komunity v Nových Sadech u Vyškova, záměru oddaných kolem farmy Nava Gókula (chtějí postupně zakoupit obytné domy v okolí a farmu provozovat více jako společné podnikání) i realitě Krišnova dvora (kde už je podobný model v zásadě nastartovaný), je dobře patrný ekonomický vývoj tohoto (u nás stále velmi exotického, ale dobře přijímaného) nového náboženského hnutí. Motorem tohoto ekonomického růstu je zejména změna v demografii hnutí. Zatímco dříve bylo hnutí tvořeno především mladými lidmi ve studentském věku bez majetku a bez závazků, v současnosti se už tito lidé – pokud hnutí neopustili – přesunuli do produktivního věku a často v rámci hnutí založili rodiny. Protože nechtějí opustit život v oddanosti Krišnovi, hledají způsoby, jak skloubit rodinný život a potřeby rodiny se svým náboženstvím. Z množství výše zmíněných podnikatelských aktivit je patrné, že jsou v tom poměrně úspěšní.

Literatura:

ASVAHARI DÁS. Historie hnutí Hare Krišna v Československu 1896-1989. Archiv hnutí Hare Krišna ČR, 2017.

FÁREK, Martin. Hnutí Haré Kršna: Institucionalizace alternativního náboženství. Praha: Karolinum, 2008.

FUJDA, Milan a Dušan LUŽNÝ. Oddaní Kršny: hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2010.

MRÁZEK, Miloš. Děti modrého boha: tradice a současnost hnutí Haré Kršna. Praha: Dingir, 2000.

SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Výchova a vzdělání v hnutí Haré Kršna. Praha, 2013. DP. HTF UK. Dostupné online zde.

SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Krišnova farma Nava Gókula. Dingir. 2017, (3), 83. Dostupné online zde.

SCHLICHTSOVÁ, Jitka. Hnutie Hare Krišna v Česku a na Slovensku. Rozmer. 2017, 2017(3).

 

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 1/2007: Hnutí Haré Kršna (plný text čísla zde)

Téma Dingiru 2/2018: Náboženské komunity (obsah a vybrané texty zde)

 

Související příspěvky o hnutí Hare Krišna:

Lanšperk včera a dnes: vzpomínka na počátky Haré Kršna v Československu

Hnutí Hare Krišna se na Slovensku rozvíjí

Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny

Festival Ratha Játrá se letos konal dříve

Více o tématu ekonomiky a náboženství zde.

Dingir 1/2020 s tématem Ekonomie náboženství.

Předchozí články série:

Pársové umírají na úspěch

Tahouni pokroku: východokřesťanské menšiny jako elita společnosti

Džinisté: mravností k ekonomickému úspěchu

Ekonomické strategie oddaných Krišny I.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments