Lanšperk včera a dnes: vzpomínka na počátky Haré Kršna v Československu

Lanšperk včera a dnes: vzpomínka na počátky Haré Kršna v Československu

Za nedlouho naplno vypuknou připomínky a oslavy 30. výročí Sametové revoluce. Důležitým mezníkem se tato událost stala i pro mnoho církví a náboženských hnutí, které u nás do té doby nemohly svobodně působit. Mezi taková hnutí patří i Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny více známá jako hnutí Haré Kršna. Předrevoluční historie tohoto hnutí je neoddělitelně spjatá s obcí Lanšperk nedaleko Ústí nad Orlicí.

Úplné počátky působení hnutí Haré Kršna u nás sahají do 2. poloviny 70. let. V Československu byl tehdy veškerý duchovní život pod přísným dohledem StB, a proto se nejpodrobnější informace o působení oddaných Kršny u nás v období komunismu dochovaly právě ve spisech, které na ně StB vedla.[1] Pokusy oddaných ze zahraničí přivézt do ČSSR knihy zakladatele hnutí Prabhupády končili obvykle konfiskací při celní kontrole na hranicích, ale v okolních státech byla situace přívětivější. První kontakty s hnutím Haré Kršna tak navazovali obyvatelé Československa nejčastěji v Polsku, Německu, Maďarsku a Jugoslávii. Československu nejbližším chrámem ISKCON byl v té době centrum v Schloss Rettershof v západním Německu.

První zmínka o oddaných přímo v ČSSR pochází z roku 1977 v souvislosti se zásahem policie na jógovém soustředění ve Frymburku u Lipna v jižních Čechách. Roku 1978 se podobné setkání konalo i v Hlinsku, kde bylo zasvěceno 15 oddaných z Maďarska, Polska a východního Německa. O rok později se v ČSSR začal objevovat český překlad knihy Šrí Išopanišada, který vznikl díky českým emigrantům žijícím v centru ISKCON ve Švédsku. Na pašování těchto knih měl zásluhu především český emigrant Jaroslav Němec, duchovním jménem Jay Gurudéva dás, který byl vedoucím centra ve Vídni. K popularizaci přispívala také podpora hnutí významnými světovými osobnostmi, jako byli George Harrison, John Lennon a Allen Ginsberg a zájem mladých Čechoslováků o tuto „zakázanou“ západní kulturu.

Nejvýznamnější postavou pronikání hnutí Haré Kršna do ČSSR v 80. letech byl další český emigrant žijící ve Švédsku Jan Kempe, duchovním jménem Turíja dás. Pod přezdívkou Čintámani zveřejňoval inzeráty v populárních časopisech pro mládež, kde nabízel zasílání indické hudby a knih. Tímto způsobem postupně sestavil síť kontaktů na zájemce o duchovní život, z jejichž řad později vznikly první skupinky oddaných, kteří se obvykle scházeli ve svých bytech v Praze, Mladé Boleslavi, Chrudimi, Plzni, Jičíně, Brně, Olomouci a Bratislavě. Tyto aktivity po celou dobu sledovala Státní bezpečnost, a proto byl Turíjovi roku 1987 udělen zákaz vstupu do ČSSR. O rok později však skupina, kterou Turíja pomohl zformovat, zakoupila vlastní nemovitost, a tak u nás již roku 1988 vzniklo první centrum hnutí Haré Kršna. Ačkoli byl i tento dům, stejně jako byty, v nichž se oddaní Kršny dříve setkávali, pod stálým dohledem StB, poskytovala jim vlastní nemovitost alespoň částečné soukromí.

Obec Lanšperk se nachází nedaleko města Ústí nad Orlicí. Nemovitost s č. 48 oddaní zakoupili v listopadu 1988. Dům měl celkem 15 místností různých velikostí a byl neobydlený od 2. světové války. Byl proto velmi zchátralý a podmínky zde byly velmi nehostinné: pouze studená voda, žádné topení, energie apod. Svépomocí uvedli oddaní dům do obyvatelného stavu, uklidili všechny místnosti a uvedli do provozu sociální zařízení. Vzhledem k odlehlosti a povinnosti být zaměstnán, která byla součástí socialistického systému, se zde oddaní mohli scházet pouze o víkendech. Během týdne všichni zastávali běžná zaměstnání ve městech svého bydliště. Lanšperk byl proto především místem víkendových setkávání. Uskutečnilo se zde několik návštěv zahraničních oddaných, kterým se podařilo přicestovat do Československa, oddaní zde postupně začínali pěstovat první plodiny, věnovali se vaření, četbě z knih Šríly Prabhupády a džapě (recitování mantry Haré Kršna).

Dům však nebyl ve vlastnictví oddaných příliš dlouho. V průběhu roku 1989 oddaní čím dál častěji vyjížděli do Prahy, kde se účastnili demonstrací a potřebovali tam mít zázemí. Tomu sloužil byt v ulici Na Hrázi na Palmovce, a proto byl dům v Lanšperku krátce po Sametové revoluci prodán a peníze vloženy právě do úprav prostor v domě Na Hrázi.

Dnes má dům v Lanšperku zcela jinou podobu, než jak ho zachycují dobové fotografie z archivu hnutí Haré Kršna. Jediným jasným identifikačním znamením je tvar střechy a číslo popisné. Noví majitelé původní usedlost přebudovali na penzion, přemístili vchod do domu a  vybudovali ve svahu pod domem garáže, jejichž střecha slouží jako terasa penzionu. V současnosti je však Penzion Lanšperk zavřený.

[1] Poměrně podrobně shrnuje obsah spisů StB interní publikace ISKCON ČR: Archiv hnutí Hare Krišna: Historie hnutí Haré Krišna v Československu 1896–1989. ISKCON ČR, 2017.

Fotografie: Jitka Schlichtsová, Zdeněk Seeman, archiv hnutí Haré Kršna

Související příspěvky:

Psali jsme v Dingiru:

Téma čísla 3/2000: Náboženské komunity (plný text zde)

Téma čísla 1/2007: Hnutí Haré Kršna (plný text zde)

Téma čísla 2/2018: Náboženské komunity (obsah a vybrané články zde)

 

Související příspěvky:

Festival Ratha játrá se letos konal dříve

Padajátrá: oddaní Krišny putují po kraji s volským potahem 

Oddaná Krišny usiluje o úřad prezidenta Spojených států

Souhrn aktivit českého společenství oddaných Krišny

Mantra, hnutí a svámí, který to všechno začal



3
Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
1 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
Jitka Schlichtsovádásosmi Recent comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
dásosmi
Host
dásosmi

> Na pašování těchto knih měl zásluhu především český emigrant Jaroslav Němec, duchovním jménem Jay Gurudéva dás,

Pokud vím, tak JGD nepašoval, ale prodával knihy čs. turistům v Jugoslávii, jak je v knize popsáno.