V Brně se ve dnech 24.–26. října 2025 uskutečnil z iniciativy česko-slovenské výzkumné společnosti Síť již třetí ročník mezinárodní konference Čaj u Mefista, zaměřené na oblasti okultismu, esoterních tradic a jejich kulturních i historických souvislostí. Prostory Mahenova památníku – vily, kde žil a tvořil Antonín Vančura, básník, novinář, dramaturg, knihovník a muž bezpočtu pseudonymů, z nichž nejznámější je jméno Jiří Mahen – se na tři dny proměnily v místo, kde se setkávají věda, magie a umění. Dobrovolnicky organizovaná akce si i letos zachovala svou osobitou, téměř festivalovou atmosféru, a zároveň nabídla množství podnětného materiálu.
Čaj u Mefista představuje v českém prostředí momentálně ojedinělou – avšak nikoli první – platformu, která propojuje akademický výzkum esoterických tradic s jejich žitou praxí. Volně navázala na pět ročníků konference Hermetismus, konané v letech 2013–2018 na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, a postupně se stává významným příspěvkem k rozvoji (nejen) českého výzkumu západního esoterismu i ke kultivaci veřejné debaty o této oblasti duchovního života a praxe. Vytváří prostor, kde se badatelé, umělci i samotní praktičtí esoterici pravidelně setkávají v dialogu, jenž překračuje hranice mezi „objektem“ a „subjektem“ studia náboženství. To může být pro někoho matoucí z hlediska rozlišení charakteru jednotlivých příspěvků, ale zároveň to (troufám si říci) činí z účasti na konferenci mimořádně zajímavé „zúčastněné pozorování“, protože akce sama zrcadlí performativní, estetické i komunitní aspekty náboženských a spirituálních fenoménů.
Páteční program zahájila panelová diskuse Okultní kniha ve 21. století, v níž nakladatelé a autoři Ivan Šebesta, Josef Szymeczek, Róbert Adamec, Veronika Šulcová, Jiří Schwarz a Pavel Langer diskutovali o současném nakládání s okultní literaturou i o proměně čtenářského publika. Otázky kladl a diskusi moderoval tvůrce podcastu Tekutá krajina Petr Soukup.
Slavnostního zahájení konference se po skončení úvodního panelu ujala děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Irena Radová. Coby klasická filoložka konferenci tematicky otevřela věštbou pomocí techniky homeromantie – náhodného otevření a četby Homérova eposu Ilias a Odysseia – a pochválila výsledky tříletého úsilí organizátorů. Vedoucí organizačního týmu i celého Památníku Jiřího Mahena Jan Ševčík spolu s kolegou Onřejem Varaďou, který po celou dobu konference tlumočil její průběh zahraničním hostům do angličtiny, přiblížili historii projektu i novinky letošního ročníku. Zajímavý byl rozhodně obsah konferenčních balíčků, v nichž účastníci kromě brožury s programem a organizačními pokyny nalezli také tarotové karty Antonína R. Svobody a manuál k jejich výkladu z vydavatelské činnosti Pavla Langera a sešitové vydání pojednání „Knížka pro každého spiritistu“ (1922), jehož autorem je (ač tentokrát podepsán prof. Mahatma Batler) Jiří Mahen.
Pak už zazněl první konferenční příspěvek. Politolog a historik Jan Ševčík referoval o novinkách ve výzkumu dějin československého okultismu. Jeho úmysl shrnout obsah původně pětihodinové přednášky do pouhé jedné hodiny se ukázal být nereálným, a tak se už v první příspěvek konference protáhl asi o polovinu plánovaného času a ani tak nebylo řečeno vše připravené.
Právě nedodržování délky příspěvků a stanovených začátků bloků byl snad tím jediným, co lze konferenci, jinak obdivuhodně profesionálně zvládnuté, vytknout. Avšak nezdálo se, že by to účastníkům jakkoli vadilo. Přátelská a neformální atmosféra umožňovala organizátorům pružně reagovat na aktuální situaci. Méně pohodlné to snad mohlo být pro ty, kdo chtěli využít živého přenosu na platformě Youtube, aby vyslechli ve stanoveném čase některou konkrétní přednášku. I to má ale dodatečné řešení, pokud využijí záznamy jednotlivých bloků v kanálu Knihovny Jiřího Mahena v Brně, která nejen události propůjčuje prostory, ale je i oficiálním spolupořadatelem. Po postprodukci budou samostatně dostupné také záznamy jednotlivých přednášek.
Program prvního dne završila trojice vernisáží – výstavy tarotu Pavla Langera, alchymistického skla a uměleckých instalací Veroniky Šulcové, Lenky Jirkové Táborské a Ksenie Alexeevy. Komunitní charakter celé konference stvrdil večerní raut a hudebně–společenský program a veselí.
Sobotní dopolední blok přednášek v češtině a slovenštině nabídl pestrou škálu témat: Jan Krása mluvil o historii jiskry, Lukáš Karas o průvodcích ve snech, Veronika Šulcová o symbolice haitských znaků vévé a Ivo Chmelař o římském tradicionalistovi Arturu Reghinim, přičemž svůj výklad doplnil praktickou ukázkou alchymické práce.
Odpolední mezinárodní blok v angličtině přinesl příspěvky z evropských i amerických akademických kruhů. John Meek analyzoval pojetí posvátného prostoru, Marion Vrbicky se zabývala symbolikou labyrintu, David Sater představil pojetí „živé knihy“ a Vanessa A. Portugal z Lisabonu referovala o astrologickém významu ruky v osvícenské Novém Španělsku. Zuzana Hrášková sekci uzavřela kognitivně-vědní reflexí magie a symbolu.
Večerní část patřila performanci vystavující umělkyně Lenky Jirkové Táborské (Svlečka), přednáškám o moderním magickém myšlení (Jelena Lenka Příplatová) a o nadpřirozené hrůze v literatuře (Martin Sarkyr Král). Tradičně velkou pozornost vzbudil mentalista a hypnotizér Jakub Kroulík, který předváděl improvizované ukázky hypnózy a jiných „technik práce s myslí“ inspirované dílem Erika Hanussena a Wolfa Messinga.
Nedělní dopolední blok se věnoval především dějinám okultních hnutí 20. století. M. Putnik se zaměřil na dědictví Řádu Zlatého úsvitu po roce 1930, Ivan Šebesta představil nové interpretace thelémy, Igor Kňazovický analyzoval vztah svobodného zednářství a Slovenského štátu a Tomáš Kubisa se zabýval slovenským mysticismem a magií v totalitním období. Odpoledne uzavřely příspěvky o okultních motivech v kinematografii (Martin Jiroušek), o alchymickém pojetí řeckého pantheonu v díle Jevgenije Golovina (Martin Kováč) a úvod do sefirotické kabaly (Zuzana Antares). Závěr konference doprovodil zpěv Kristýny Pernicové.
Součástí celého víkendu byl bohatý doprovodný program: čajové rituály, taneční vystoupení skupiny Friday Dancers a Jitky Senčuch, workshop Jakuba Kroulíka, ochutnávky čajů z literární čajovny Skleněná louka, výstavy uměleckých děl, alchymických a tarotových potřeb a prodej publikací z nakladatelství Trigon, Vodnář a Sol Noctis.
Třetí ročník Čaje u Mefista potvrdil, že se v Brně etabluje kvalitní platforma dialogu mezi vědou a praxí západního esoterismu. Akce propojila religionisty, historiky a další akademické odborníky, umělce i praktiky magie v přátelské atmosféře, která umožnila otevřenou výměnu poznatků i zkušeností – od akademických debat až po čajové obřady.
Fotogalerie:
[envira-gallery id=”36556″]
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 3/2004 Český hermetismus (plný text čísla je zde).
Téma Dingriu 4/2019 Současnost hermetických řádů (obsah a vybrané texty jsou dostupné zde).
Téma Dingiru 4/2024 Parapsychologie, psychotronika a paranormální jevy (obsah a vybrané texty jsou dostupné zde).
Související příspěvky:
