Tak nazval Petra Kohouta, známého spíše pod pseudonymem Pierre de Lasenic (17. května 1900 – 23. června 1944), doyen českého hermetismu Milan Nakonečný ve své výborné, několikrát vydané knize Novodobý český hermetismus.[1] V této knize Nakonečný také shrnul všechna dostupná fakta o jeho životě i význam jeho textů. Jedním z těchto Kohoutových textů je soubor přednášek, nazvaný Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení. Hned v prvních odstavcích Úvodu k drobnému spisu Pierre de Lasenic sděluje, jak rozumí tradici hermetismu:[2]
Tajemná. bytost, opředená. nespočtem báji, již Egypťané před několika tisíciletími uctívali pod jménem Ezhovtej, Thovte, Thovt, Toth nebo Thot, která vystupuje v mytologii fénické jako Taautes a které se klaněli již staří Samothrákové, zvána byla řecky Hermes, a ztotožňována později s pánem bohů – Merkurem.
Filosofii, kterou Hermes nebo Thot hlásal, nazýváme filosofii hermetickou, a stoupence jeho nauk hermetiky.
Hermetická filosofie pak, vycházejíc z absolutního a nekompromisního theismu, trojjedinosti a idealismu, měla bezesporně základní vliv na kulturu lidskou, od raných počátků Egypta až po dny naše, korigujte materialistické aberace čas od času válkami, hladem a jinými pohromami zdivočelého lidstva alespoň do té míry, že zdeptané civilisace mohly si ve chvílích přechodného uklidnění uvědomiti, čim jsou povinny lidství, dějinám a tradici této země.
Jest samozřejmo, že nauky vznešeného Herma nebyly vždy známy pod pravým svým jménem a nesmíme zapomenouti, že vědu o absolutní Pravdě, Síle a Kráse, kterou tento prorok hlásal, nelze vynalézti, ani stvořiti, nýbrž pouze tradovati tak, aby mohla býti lidmi chápána; všechny opravdové kulty, velké filosofie a náboženstva, křesťanství nevyjímaje, ji obsahovaly a obsahují.
Hermetismus byl, jest a bude vždy zásadním protikladem a protiváhou materialistickému atheismu, a bude vždy trnem v oku těm, kteří chtějí dokázati absolutní prázdnotu mimo svět, jejž můžeme svými smysly – ať přímo, nebo pomocí svých přístrojů, vnímati.
Přednášky o hermetismu měl Pierre de Lasenic na podzim roku 1934 na půdě Universalie, společnosti českých hermetiků. Universalia vznikla roku 1927 a stala se unikátním jevem tím, že hermetické nauky zpřístupnila široké české veřejnosti, již v meziválečném období dychtivé po náboženských alternativách. Na činnosti této společnosti se Kohout podílel, přednášel a psal pro ni, přátelil se s jejím předsedou Janem Keferem (1906–1941) a roku 1930 založil její pařížskou pobočku. Ale právě široký záběr Universalie dovedl Pierra de Lasenic roku 1937 k rozchodu s Keferem i Universalií. Založil raději uzavřená a elitní společenství: Horev-klub a martinistickou lóži Paragava; pro obě připravoval v letech 1938–1939 časopis Horev, revui pro srovnávací studium tradiční filosofie a náboženství. Horev-klub vydal také jeho Tarot: klíč k iniciaci se sadou tarotových karet, které sám navrhl a které výtvarně zpracoval malíř Vladislav Kužel (1898–1965). Kužel je také autorem Hovorů s Lasenicem,[3] textu, který vznikl při cestách Pierra de Lasenic za ním do Turnova.
Byli to především jeho přátelé z Horev-klubu, kteří Pierra de Lasenic materiálně podporovali, a umožňovali tak, aby ve svém bydlišti v Káraném u Prahy konal magické experimenty v duchu magie starého Egypta, a umožňovali i jeho hermetickou literární produkci, a to až do jeho smrti. Nastala před 80 lety kvůli plicnímu onemocnění.
Poznámky:
[1] NAKONEČNÝ, Milan, Novodobý český hermetismus, Praha: Vodnář 1995, s. 139.
[2] de LASENIC, Pierre, Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení, Praha: Trigon 1991 (první vydání Universalia 1936, s. 5–6.
[3] Hovory s Lasenicem. Otázky kladl a odpovědi zapsal Vladislav Kužel, Praha: Trigon 1993.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 3/2004 Český hermetismus (plný text čísla je zde).
Téma Dingriu 4/2019 Současnost hermetických řádů (obsah a vybrané texty jsou dostupné zde).
Související příspěvky: