Třetího prosince uplyne 80 let od úmrtí významného českého astrologa, hermetika a představitele tzv. bílé magie, jenž byl umučen v koncentračním táboře Flossenbürg. Jedná se o PhDr. Jana Kefera, který se narodil 31. ledna 1906 v Novém Bydžově do smíšeného manželství: otec Ludvík pocházel z bavorského šlechtického rodu, matka Bohumila Františka byla Češka z měšťanské rodiny panského správce. Malý Jan trpěl vrozenou oční vadou, která se však v jeho třech letech výrazně zlepšila. Tragickou událostí v rodině se stala sebevražda jeho otce, když bylo chlapci pouhých šest roků. Ludvík Kefer byl majitelem parní pily, truhlárny a parketárny, bohužel nebyl v podnikání úspěšný, zkrachoval a nelehkou situaci vyřešil fatálním způsobem.
Obecnou školu vychodil Jan Kefer v Bydžově, později se s matkou přestěhoval do Prahy, kde absolvoval arcibiskupské gymnázium v Bubenči. Tam ho učil jezuita Jaroslav Ovečka, velký znalec mystiky, který ho bezpochyby ovlivnil a přivedl k zájmu o hermetismus. Dalším mužem, jenž nasměroval mladíka k zájmu o esoterismus a vědy okultní, byl historik Čeněk Zíbrt, svého času jeho poručník. V červnu 1924 Kefer složil maturitu a měl v úmyslu stát se katolickým knězem, dokonce vstoupil do noviciátu kláštera premonstrátů na Strahově. Nakonec však od svého záměru upustil a místo církevní dráhy zamířil do knihovny Národního muzea, kde krátce působil na neplaceném místě praktikanta. Poté počal pilně studovat: souběžně na Státní škole knihovnické a na Univerzitě Karlově (zde v oborech hudební estetika a filozofie). Knihovnickou zkoušku složil už o rok později, univerzitní studia zakončil doktorátem roku 1928.
Následně se Kefer stal na plný úvazek bibliotékářem ve výše zmíněné knihovně, kde rovněž studoval filozofické a religionistické texty. Později povýšil na muzejního komisaře. Ovládal dvanáct jazyků, roku 1935 byl na studijní cestě ve Francii a v Itálii, navštívil mimo jiné vatikánskou knihovnu. Procestoval velkou část Evropy a Malé Asie, navštívil i Indii. Ještě na počátku třicátých let se aktivně věnoval skautingu a také hudební kompozici. V té době už byl členem společnosti českých hermetiků Universalie, jíž později i předsedal. Kefer překládal z mnoha jazyků (např. pro časopis Logos) a psal vlastní práce, které vydával v sešitech na pokračování a z nichž v Universalii často přednášel. Přitom se seznámil se svou budoucí ženou Dagmar Moosovou. V roce 1937 se jim narodil syn Reginald.
Po Mnichovské dohodě v Československu přituhovalo. Za protektorátu dostal Kefer, jakožto poloviční Němec a známý hermetik, nabídku na spolupráci s okupanty, tu však odmítl. Naopak se s přáteli opakovaně pokoušel o tzv. astrální atentát na vůdce. Mezi lety 1938 až 1941 se pod jeho vedením uskutečnily minimálně tři pokusy, ovšem bezvýsledné. V létě 1941 nacisté rozjeli velkou akci proti okultistům a hermetikům v celé třetí říši. Devátého června zatkli i Kefera. Koncem září byl přemístěn do koncentračního tábora Flossenbürg, kde pracoval v kamenolomu, což mu bylo pro jeho odjakživa křehké zdraví osudné. Třetího prosince tam zemřel, respektive byl usmrcen. Přesné okolnosti jeho skonu jsou zahaleny tajemstvím. Nedlouho po něm zemřela i jeho žena, osiřelého syna Reginalda tak vychovali prarodiče.
Část díla Jana Kefera vydával v devadesátých letech minulého století Vladislav Zadrobílek alias D. Ž. Bor ve svém nakladatelství Trigon. Za zmínku jistě stojí alespoň knihy Syntetická magie, Theurgie či Praktická astrologie aneb Umění předvídání a boje proti osudu. Více o osobě Jana Kefera je možno se dozvědět v monografii Kristýny Bernardové Nacismus versus okultismus v protektorátu – Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera, kterou letos vydalo nakladatelství Academia, nebo ve starší knize psychologa a historika Milana Nakonečného Novodobý český hermetismus. Keferovy osudy se také pokusil zpracovat Martin Jůna v útlé brožurce Jan Kefer: Hermetik s českým srdcem (recenzi jsme publikovali zde).
Jan Kefer byl pohřben do rodinného hrobu na Malvazinkách, konkrétně v oddělení D I, číslo hrobu 239. Na náhrobní desce bylo desítky let chybně vytesané křestní jméno: namísto Jan tam stálo Josef. Až teprve roku 2015 nechal jeho syn tuto chybu opravit. O rok dříve umístila radnice Prahy 5 na hrob kámen z koncentračního tábora Flossenbürg. Kámen je označen letopočtem, v němž statečný hermetik zemřel.
Pozvánka:
V sobotu 4. prosince se ve Velkém přednáškovém sále historické budovy Národního muzea bude od 13 hodin konat vzpomínkové odpoledne k uctění památky Jana Kefera. Podrobnosti o události a program odpoledne jsou k dispozici zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma Současnost hermetických řádů, Dingir 22 (4), 2019, obsah čísla zde.
Související články: