Elizabeth S., Okultní umění. Vizuální příručka moderního mystika. Praha: Volvox Globator 2021.
Kniha s názvem Okultní umění (v originále The Art of The Occult) poprvé vyšla v roce 2020 v Londýně, v české verzi pak loni (2021) díky péči nakladatelství Volvox Globator. Jedná se primárně o obrazovou kompilaci, shrnující spirituálně zaměřené vizuální umění od středověku až po dnešek.
Kniha i jednotlivé kapitoly jsou opatřeny krátkými předmluvami. Každý obrázek má uvedený název, autora, dataci, případně i techniku (olejomalba, akvarel apod.) a krátký popisek o několika větách. Ten představuje autora a (nebo) vysvětluje vyobrazený výjev.
Kniha začíná dedikací: „Tato kniha je věnována hledajícím, snílkům a těm, kdo provozují magii. Nechť najdete inspiraci, potěšení a oživíte úžas a zvědavost, kdykoli tuto knihu otevřete.“
Autorka, která s tímto účelem shromáždila a popsala více než 175 uměleckých děl, se rozhodla knihu vydat pod pseudonymem Elizabeth S. Příznačně pro okultní zamření své vizuální „encyklopedie“, i ona se rozhodla zůstat v „okultaci“. Poskytuje však rozhovory (např. zde) a provozuje instagramový profil. Na konci knihy o sobě prozrazuje, že „je publicistka, kurátorka a hledačka nepotřebných parádiček.“
Vzhledem k ambici knihy stejně jako k množství a rozmanitosti shromážděného materiálu muselo být rozčlenění knihy pro autorku nelehký úkol. Rozhodla se knihu nečlenit chronologicky, nýbrž tematicky. To publikaci dává zajímavý, téměř „kolážovitý“ charakter, kdy se vedle sebe setkávají například výjevy ze starých alchymických knih, malby z 19. století a postmoderní digitální grafiky. V tom je koncepce knihy blízká i samotnému okultnímu přístupu ke světu, v němž důraz není kladen na časové a prostorové souvislosti, ale na archetypální a symbolické příbuznosti a analogie.
Kniha je rozdělena do tří částí: Kosmos, Vyšší bytosti a Praktikující. V části Kosmos najdeme kapitoly věnované posvátné geometrii, astrologii, živlům a alchymii. Část Vyšší bytosti představuje okultní ztvárnění božstev a témat z kabaly, theosofie a hermetismu. Ve třetí části, Praktikující, pak najdeme kapitoly týkající se čarodějnic, spiritualismu (anglický termín pro to, co v češtině zpravidla nazýváme spiritismem), věštění a obřadní magie.
Rozdělení na tři základní části (Kosmos, Vyšší bytosti a Praktikující) se jeví poměrně logické, konkrétní rozčlenění kapitol v těchto částech už působí méně koncepčně a mírně chaoticky. Proč jsou „bohové a nesmrtelní“ v jedné části s kabalou a theosofií? Proč je hermetismus v jiné části než alchymie? Vysvětlení mohou být různá. Autorka možná použila klíč, který neznáme. Možná se také držela zásady, že „všechno souvisí se vším“, což v oblasti okultních věd platí ve zvláštní míře. A možná se jedná o prvek určitého „primordiálního chaosu“, který je podle mnoha teoretiků i praktiků magie nutnou a životodárnou součástí okultních věd i samotného světa.
Kniha nabízí jak explicitně okultní obrazy (středověká kabalistická vyobrazení, mediumní kresby ad.), tak i poměrně netradiční, abstraktní, digitální, kolážovité, naivní, moderní i postmoderní díla, která na první pohled vůbec nemusí působit jako „okultní umění“. Autorka však ve svých komentářích vysvětluje jejich hlubší význam stejně jako spirituální pozadí, ze kterého daný umělec čerpal.
Okultní umění tak ukazuje, že hermetická a esoterní tematika není pouze věcí minulosti, ale že žije i v současném umění, ať už jí autoři praktikují naplno jako svou duchovní cestu, nebo z ní „pouze“ čerpají jako z jednoho z mnoha zdrojů v postmoderním „multiverzu“.
Náhledová reprodukce: Nikolaj Roerich, Issa a lebka obra, 1932.
Související články (otvírejte myší a stisknutím klávesy Ctrl):