Štítek: zoroastrismus

Obavy náboženských menšin ze sčítání lidu v Tádžikistánu

Obavy náboženských menšin ze sčítání lidu v Tádžikistánu

Otázka na náboženství při sčítání lidu není kontroverzní záležitostí jen v Česku (téměř dramatický vývoj u nás sledoval religionista Ivan Štampach, viz zde). Vážnější je situace v Tádžikistánu, asijské republice s tvrdým prezidentským režimem, který zahraniční pozorovatelé označují za diktátorský (prezident Emómalí-ji Rahmón je u moci od roku 1992). Jak informovalo 

Pársové umírají na úspěch

Pársové umírají na úspěch

Série článků pojednává o charakteru a úspěšnosti hospodaření náboženských menšin. Indičtí Pársové jsou příkladem ekonomicky úspěšné menšiny. Mezi 10 nejbohatšími rodinami Indie jsou tři z párské komunity, ačkoli Pársů je v populaci zanedbatelný počet: 0,005 %.[1] Přínos této menšiny pro indickou ekonomiku je tak podstatný, že indická federace zahájila kampaň 

Nourúz – Starý svátek nového počátku

Nourúz – Starý svátek nového počátku

Jeden z nejstarších svátků se dnes slaví na území Kurdistánu, ale v různých obměnách jej můžeme nalézt i v mnoha dalších zemích střední Asie a na Balkáně.[1] Nourúz, nebo také Norúz (doslova „Nový den“) je prvním dnem jara a začíná jím íránský kalendář. Svátek má kořeny v zoroastrismu a jeho začátek připadá na 

Nový rok 175 víry bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu

Nový rok 175 víry bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu

21. března slavili bahá’í z celého světa Nový rok (Now-rúz). Je to prastarý svátek, který sahá až do dob vzniku zoroastrismu v Persii před třemi tisíci lety a zmínky o něm najdeme v Avestě, sbírce posvátných textů zoroastrického (párského) náboženství. Svátek Now-rúz je historicky svátkem náboženským, ale v dnešní době jej slaví