K událostem, jež připomínají čtyři století od začátku mystické literární tvorby Jakoba Böhma (1575–1624) a vydání rosikruciánských pramenných textů, přibyla publikace, která u Böhma spatřuje kořeny teosofického myšlení. Jde o teosofii v novověkém smyslu. Již v prostředí novoplatónské filosofie se totiž teosofie jako moudrost o Bohu (či božská moudrost projevená v člověku) kladla…