Australský parlament se bude znovu zabývat politickou aktivitou členů společenství Plymouth Brethren Christian Church (PBCC), konzervativního křesťanského společenství známého dříve jako „uzavření bratři“ (Exclusive Brethren). Společný parlamentní výbor pro volební záležitosti 16. září rozhodl, že k dalšímu veřejnému slyšení pozve světového vůdce společenství Bruce Halese a jeho syna Garetha Halese. Pokud účast odmítnou, výbor je hodlá předvolat. Důvodem jsou pochybnosti o roli některých členů církve během australských federálních voleb v roce 2025 a nová mediální zjištění o jejich údajné spolupráci s krajně pravicovými aktivisty.
Plymouthští bratří
Případ je pozoruhodný také kvůli tradici samotného společenství. Plymouthští bratří mají kořeny v evangelikálním typu protestantismu první poloviny 19. století v Irsku a Anglii. Společenství založil původně anglikánský duchovní John Nelson Darby (1800–1882), po němž se hnutí také označuje jako darbisté. Název „Plymouthští bratří“ (Plymouth Brethren) se rozšířil podle prvního sboru tohoto společenství působícího v anglickém Plymouthu. Hnutí odmítalo řadu prvků etablovaných církví, kladlo důraz na autoritu Bible, pravidelné slavení Večeře Páně, očekávání druhého příchodu Krista a shromažďování věřících bez tradičního ordinovaného duchovenstva.
Již v polovině 19. století se hnutí rozdělilo. Vedle „otevřených bratří“ (Open Brethren, u nás vystupují jako Křesťanské sbory) vznikla větev označovaná jako „uzavření bratři“ (Exclusive Brethren), která pod Darbyho vlivem kladla větší důraz na oddělení věřících od světa a na hranice náboženského společenství. Také tato větev se později několikrát rozdělila. Dnešní Plymouth Brethren Christian Church představuje linii označovanou podle jejích postupných vůdců také jako Raven-Taylor-Hales Brethren. Označení „plymouthští bratři“ je proto širší než samotná PBCC a obě pojmenování nelze bez dalšího používat jako synonyma.
PBCC dnes podle vlastních údajů sdružuje více než 55 tisíc věřících v Austrálii, na Novém Zélandu, v Evropě, Severní a Jižní Americe a dalších oblastech. Silné zastoupení má právě v Austrálii, kde žije přibližně 15 tisíc členů. Společenství dlouhodobě zdůrazňuje princip oddělení od praktik, které považuje za neslučitelné s biblickými zásadami. Významnou roli v jeho současném uspořádání má australský podnikatel Bruce Hales, který stojí v čele společenství od roku 2002.
K tradičně citlivým oblastem patří také vztah k politice. Řada členů se v minulosti neúčastnila voleb, což bylo odvozováno především z biblického přesvědčení, že světská moc je ustanovena Bohem. Současná PBCC zdůrazňuje, že neúčast ve volbách nikdy nebyla podmínkou členství a že rozhodnutí hlasovat či nehlasovat je věcí osobního svědomí. Podle církve se praxe v posledních desetiletích proměňuje a stále více členů se voleb účastní. Instituce sama současně deklaruje, že politické strany ani kandidáty nepodporuje a volební kampaně neorganizuje. Tento rozdíl mezi jednáním církve a jednáním jejích členů stojí v centru současného australského sporu.
Australské federální volby 2025
Pochybnosti se objevily již během kampaně před federálními volbami v květnu 2025. Členové PBCC se ve větším počtu objevovali jako dobrovolníci především u stánků kandidátů Liberální a Národní strany, tedy stran pravostředové koalice. Zvláštní pozornost vzbudila jejich přítomnost v některých těsně rozhodovaných volebních obvodech. Mediální služba ABC tehdy získala zprávy, které podle ní kolovaly mezi členy společenství a obsahovaly instrukce, jak odpovídat na otázky týkající se jejich náboženské příslušnosti a volební účasti. Církev autorství těchto instrukcí popřela a stejně tak odmítla, že by dobrovolnickou činnost svých členů koordinovala.
Během voleb se zároveň objevovala obvinění z agresivního či zastrašujícího chování některých dobrovolníků. Nezávislý poslanec Andrew Gee například tvrdil, že jej skupiny podporovatelů sledovaly mezi jednotlivými volebními místnostmi a snažily se vytlačovat dobrovolníky konkurenčních kandidátů. Podobná svědectví se následně dostala před parlamentní Společný stálý výbor pro volební záležitosti (Joint Standing Committee on Electoral Matters), který pravidelně přezkoumává průběh federálních voleb. Více než 75 podání výboru zmiňovalo PBCC a její členy, jejichž přítomnost byla zaznamenána přibližně v osmdesáti lokalitách napříč Austrálií. Samotný počet stížností ovšem nevypovídá o tom, zda byla jednotlivá obvinění prokázána.
Výbor proto opakovaně žádal představitele PBCC, aby před ním vystoupili. Po několika odmítnutých pozvánkách se nakonec 21. srpna 2026 slyšení zúčastnil ředitel PBCC Lloyd Grimshaw. Ve svém úvodním prohlášení připustil, že někteří členové společenství během voleb skutečně působili jako dobrovolníci, důsledně však odděloval jejich jednání od instituce. „Naše církev se voleb neúčastnila ani nekoordinovala politickou aktivitu těch, kteří se jich účastnili,“ uvedl. Podle Grimshawa se jednotliví členové zapojovali z vlastní iniciativy a PBCC jako organizace nepřispívala politickým stranám ani kandidátům.
Případ získal další rozměr v srpnu a září letošního roku. Australská média zveřejnila výsledky investigace, podle níž se někteří členové PBCC měli podílet na organizování a financování krajně pravicových aktivistů, kteří během volební kampaně sledovali premiéra Anthonyho Albaneseho a další politiky a narušovali jejich veřejná vystoupení. Zveřejněná komunikace měla podle investigace spojovat některé tyto aktivity i s Garethem Halesem. Jeden z členů společenství, Lester Sharples, médiím potvrdil, že se na organizaci některých akcí podílel, odmítl však znalost údajných plateb aktivistům. PBCC tvrzení, že by církev tyto aktivity organizovala či financovala, odmítá.
Právě po těchto zjištěních parlamentní výbor 16. září rozhodl pozvat k dalšímu slyšení Bruce a Garetha Halesovy a v případě jejich odmítnutí použít pravomoc k jejich předvolání. Slyšení se má uskutečnit v říjnu. Výbor chce vyslechnout také další osoby zmiňované v souvislosti s kauzou.
Jednotlivec, společenství, instituce
Spor ovšem otevřel ještě jinou otázku: kdy lze jednání příslušníků náboženského společenství legitimně přičítat samotné náboženské instituci?
Australská organizace „Svoboda víry“ (Freedom for Faith) upozorňuje, že parlamentní vyšetřování může vytvořit problematický precedens. Samotná skutečnost, že několik politicky aktivních lidí sdílí náboženskou příslušnost, podle ní ještě nedokládá, že za jejich jednáním stojí příslušná náboženská organizace. Kritizovala také výroky politiků, kteří PBCC označovali jako „kult“, a varovala před tím, aby se náboženská identita stala důvodem pro zvláštní politické podezření.
Na druhé straně stojí otázka, kterou se snaží zodpovědět parlamentní výbor: zda rozsah a podobnost aktivit členů PBCC v různých částech země skutečně odpovídají pouze souběhu individuálních rozhodnutí. Výbor ve svém šetření pracuje se svědectvími o jejich přítomnosti v desítkách volebních obvodů a nyní také s tvrzeními o organizačních a finančních vazbách mezi některými významnými členy společenství a politickými aktivisty.
Australská kauza tak přesahuje otázku, zda se jednotliví plymouthští bratří zapojili do jedné volební kampaně. Ukazuje obecnější problém, který se objevuje při zkoumání silně propojených náboženských společenství. Formální stanovisko instituce, neformální autorita jejích vůdců, sociální vazby mezi věřícími a individuální jednání členů mohou představovat několik různých rovin. Určit mezi nimi hranici je zvlášť obtížné tehdy, když náboženská organizace sama politickou činnost odmítá, zatímco větší množství jejích členů jedná podobným způsobem.
Říjnové slyšení Bruce a Garetha Halesových by mohlo ukázat, zda má australský parlament pro tvrzení o institucionálně koordinované politické aktivitě PBCC další doklady, nebo zda zůstane především u doložené politické aktivity jednotlivých členů společenství.
Zdroje (k otevření některých z nich je třeba využít službu VPN):
Helena PAVLINCOVÁ: „Darbisté“. Religionistická encyklopedie (online).
Zdeněk VOJTÍŠEK: „Evangelikalismus“. In Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek: Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Karolinum, 2015, s. 23–49.
PLYMOUTH BRETHREN CHRISTIAN CHURCH. Our History. Dostupné z: Plymouth Brethren Christian Church.
PARLIAMENT OF AUSTRALIA: „Joint Standing Committee on Electoral Matters future hearings for 2025 election inquiry“. 25. 6. 2026. Dostupné z: Parliament of Australia.
PARLIAMENT OF AUSTRALIA: „Electoral Matters Committee to hear from Plymouth Brethren and Advance.“ 20. 8. 2026. Dostupné z: Parliament of Australia – Media Releases.
Cason HO: „Plymouth Brethren church members told to deny beliefs on voting, in campaign backing Liberals and Nationals.“ ABC News. 30. 4. 2025. Dostupné z: ABC News.
Tom LOWREY: „Independents, Labor call for clarity over Exclusive Brethren support for Coalition campaign.“ ABC News. 29. 4. 2025. Dostupné z: ABC News.
Holly TREGENZA: „Plymouth Brethren Christian Church denies paying influencers to harass election candidates.“ ABC News. 21. 8. 2026. Dostupné z: ABC News.
PLYMOUTH BRETHREN CHRISTIAN CHURCH. „Correcting the Record: Federal Election Inquiry – Full Opening Statement.“ 2026. Dostupné z: Plymouth Brethren Christian Church.
Náhledový obrázek: Ilustrační obrázek podle zadání autorky vytvořil modul DALL.E ve službě ChatGPT (OpenAI).
Psali jsme v Dingiru:
Pavel ŠÍMA, Uzavřená církev, Dingir 5 (1), 2002, str. 6–8.
Pavel HANYCH, Skutečně uzavření, Dingir 9 (4), 2006, str. 120–121.
Související články:
