Kruh přátel Ibingových a arogance mocných

Kruh přátel Ibingových je v současnosti již téměř zapomenuté náboženské hnutí. Jako spolek se zformovalo roku 1931, ovšem neformálně existovalo již mnohem dříve (snad od roku 1908[i]), jistě již za života Antonie Jelenové (1870–1923), která toto společenství inspirovala. Své texty, které vycházely ze spiritismu a domýšlely spiritistické předpoklady a zážitky do propracovaného naukového systému, vydávala Jelenová pod mužským pseudonymem A. J. Ibing. – Připomínkou Ibingova kruhu, vycházejícího ze spiritismu, navazujeme na předchozí, pátý díl tohoto seriálu, který byl věnován Obci spiritistů československých. Po úvodním díle, v němž je stručně popsána právní situace českých církví a náboženských společností v osudném roce 1951, se druhý díl zabýval likvidací mormonské církve, třetí díl likvidací swedenborgiánských společenství a čtvrtý likvidací Hnutí Grálu.

Ze stanov Kruhu přátel Ibingových. Dokument je možné zvětšit.

Stanovy[ii] spolku Kruh přátel Ibingových deklarovaly jeho účel takto:

Účelem spolku jest převzíti veškerou činnost dosavadní uzavřené stolní společnosti provozující pod názvem „Kruh přátel Ibingových“ činnost dobročinnou a lidumilnou. Bude tedy účelem spolku a) podporovati osoby nemocné a schudlé, a pěstovati lásku k bližnímu vůbec ve formě podpůrné a dobročinné ve prospěch obecného blaha; b) šířiti poznání Boha na základě filosofie náboženství; c) snažiti se o vybudování bratrství lidstva bez rozdílu plemene, víry, pohlaví a stavu.

Spolek s těmito stanovami vzal na vědomí Zemský úřad v Praze dne 19. května 1931. Zakladatelem, předsedou a duší spolku byl JUDr. Ladislav Mollenda (1878–1944), sekční šéf obchodní komory. Jednatelem se stal akademický malíř Rudolf Adámek (1882–1953). Významným dílem spolku bylo vydání třídílné kompilace Ibingových textů pod názvem Od smrti k novému životu. Po stopách věčné pravdy (v letech 1925–1930).[iii] Spolek nebyl za okupace rozpuštěn, ale během války jeho zakladatel zemřel. Na místě předsedy ho vystřídal roku 1946 Adámek.

Ohlášení změny vedení spolku (po smrti dr. Mollendy) Policejnímu ředitelství. Dokument je možné zvětšit.

Po převratu roku 1948, v jehož důsledku se vlády v Československu chopili komunisté, se předseda Adámek snažil prezentovat činnost spolku jako přijatelnou pro nový režim: ve zprávě z roku 1950 psal o zapojení spolku do květnové revoluce 1945, o vytvoření „akčního výboru“ spolku roku 1948, o dobrovolné brigádě i o agitaci pro dárcovství krve.[iv] Spolek dokonce zařadil do programu na 2. února 1950 přednášku „Marx, Lenin, Stalin“.[v] Ale stejně se ještě téhož roku začala chystat jeho likvidace. Odstartoval ji Státní úřad pro věci církevní lakonickou větou (podobnou jako u jiných spolků), zaslanou krajskému velitelství národní bezpečnosti při Ústředním národním výboru hlavního města Prahy:[vi]

Státní úřad pro věci církevní sděluje, že nemá zájmu na dalším trvání spolku „Kruh přátel Ibingových“ se sídlem v Praze.

Ústřední národní výbor pak Rudolfu Adámkovi doporučil, aby svolal valnou hromadu spolku a navrhl jeho likvidaci.[vii] V doporučení uvedl kromě jiného, že

spolek nevyvíjí takou činnost, která by byla v souladu s budovatelským úsilím a nijak nepřispívá k budování socialismu.

Dopis referátu pro vnitřní věci bezpečnost Obvodního národního výboru v Praze 2. Dokument je možné zvětšit.

Úřad dále doporučil, aby se Kruh přátel Ibingových připojil k dobročinnému spolku Samaritánská pomoc pro Čechy. Valná hromada, konaná 28. března 1951, se ale nesešla v dostatečném počtu tří čtvrtin veškerého členstva (přítomných bylo jen 12), aby se mohla na usnést na zániku.[viii] Tím se dobrovolné rozpuštění spolku asi dostalo do slepé uličky, protože naděje na účast tří čtvrtin členstva (33 lidí) na budoucí valné hromadě pravděpodobně nebyla velká. Nečitelně podepsaný úředník (podle podpisu asi spíš úřednice) referátu pro vnitřní věci a bezpečnost Obvodního národního výboru v Praze 2 ztratil 28. srpna 1951 trpělivost a žádal Ústřední národní výbor hlavního města Prahy o „pokud možno urychlené provedení likvidace“, aby mohla být vyklizena spolková místnost nacházející se v obvodu Praha 2. Dopis je psán i na tuto dobu mimořádně arogantním a ironickým tónem:[ix]

Zdejšímu spolkovému oddělení úředně není vůbec známo, že by spolek vyvíjel nějakou spolkovou činnost, protože sem svá spolková shromáždění, pokud je koná, vůbec nehlásí. Zjištěno však bylo, že … se pravidelně schází vždy ve čtvrtek asi od páté hod. a setrvává pohromadě asi do sedmi hod. společnost asi 2 až 3 pánů a asi 8 dam – všichni již věkem přes padesát let. O čem na svých spolkových seděních rokují, není známo, ježto přístup umožňují jedině těm osobám, které určitým způsobem zaškrabou na dveře místnosti. Podle zanechaných stop v místnosti i jinde kromě svého „spolkového“ jednání vaří tato společnost černou kávu, kterou při sedánkách konsumují.

Tyto sedánky spojené s pitím čerstvě vařené černé kávy by konečně nebyly snad tak na závadu… A chce-li tato společnost starších pánů a dam se bavit při černé kávě, může tak činit bez spolku i bez spolkové místnosti u některého ze svých členů.

Krajské velitelství Státní bezpečnosti 4. září 1951 oznámilo Rudolfu Adámkovi, že Ústřední národní výbor rozpouští spolek „Kruh přátel Ibingových“, „protože jeho trvání a jeho činnost jsou v rozporu s lidově demokratickým zřízením“.[x] Velitelství se přitom odvolalo na tajný výnos ministerstva vnitra z 26. dubna 1951,[xi] podle něhož „má být provedeno rozpuštění spolků, které mají charakter náboženských sekt a jejichž další činnost by ohrozila lidově demokratické zřízení. Mezi tyto spolky patří i Kruh přátel Ibingových.“[xii]

Poznámky:

[i] SANITRÁK, Josef, Dějiny české mystiky 3. Kořeny, aneb galerie osobností spiritismu, teozofie, mystiky a okultních nauk, Praha: Eminent 2010, s. 77.

[ii] Dokument je k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, Spolkový katastr, signatura II/0873, karton 93.

[iii] Tato data uvádí KOZÁK, Jaromír, Spiritismus. Zapomenutá významná kapitola českých dějin, Praha: Eminent 2003, s. 643.

[iv] Dopis Rudolfa Adámka Ústřednímu národnímu výboru hlavního města Prahy, krajskému velitelství národní bezpečnosti, z 23. února 1950 je k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, Spolkový katastr, signatura II/0873, karton 93.

[v] Program přednášek pro členy v podzimním a zimním období 1949–1950, dokument je k dispozici tamtéž.

[vi] Dopis z 11. prosince 1950 je k dispozici tamtéž.

[vii] Dopis ze 6. února 1951 je k dispozici tamtéž.

[viii] Zápis o valné hromadě „Kruhu přátel Ibingových“ v Praze, 30. března 1951, dokument je k dispozici tamtéž.

[ix] Dopis z 28. srpna 1951 je k dispozici tamtéž.

[x] Úřední záznam ze 4. září 1951 je k dispozici tamtéž.

[xi] Archiv hlavního města Prahy, fond: Spolkový katastr, signatura II/0873 [online], URL: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=ECB6C1112D3411E0823D00166F1163D4&scan=1#scan1, download 16. 10. 2021.

[xii] Úřední záznam ze 4. září 1951 je k dispozici v Archivu hlavního města Prahy, Spolkový katastr, signatura II/0873, karton 93.

Další články v sérii:

Související články:

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments