Magie jako umění proměny vědomí

Alan Moore, Steve Moore: Velkolepá kniha magie Měsíce a Hada. Praha: Argo, 2026, 352 stran. Přeložil Jindřich Veselý.

Magie patří k nejstarším způsobům, jimiž člověk poznával svět, navazoval vztah s tím, co ho přesahuje, a pokoušel se proměňovat skutečnost. Přestože byla v průběhu dějin opakovaně vytlačována na okraj náboženského, kulturního i intelektuálního života, nikdy nepřestala být živou součástí lidské zkušenosti. V monumentální Velkolepé knize magie Měsíce a Hada se britští autoři Alan Moore a Steve Moore pokoušejí nově zpřítomnit její kulturní, duchovní i imaginativní rozměr. Výsledkem je pozoruhodné dílo na pomezí dějin západního esoterismu, praktického grimoáru, filozofické eseje, svižné prózy a výtvarného experimentu. Koho tedy neodradí podivná obálka knihy, připomínající spíše iluzionistické kouzelnictví, může být odměněn setkáním s nečekaně odvážným experimentem. (Ovšem tomu, kdo je do tajů a kejklů Hermových věd alespoň trochu zasvěcen, bude šalebnost obálky připadat nanejvýš přiléhavá.)

Alan Moore (*1953), známý především jako jeden z nejvýznamnějších komiksových scenáristů, není v oblasti magie pouhým obdivovatelem historických kuriozit. Od devadesátých let se jí sám prakticky věnuje a společně se svým přítelem Stevem Moorem (1949–2014) založil magicko-umělecký projekt The Moon and Serpent Grand Egyptian Theatre of Marvels. Jejich kniha, připravovaná po mnoho let a poprvé vydaná roku 2024, není pouze popularizačním přehledem. Spíše je tvůrčím svědectvím o jistém způsobu porozumění a proměňování skutečnosti.

Magii představují naši autoři coby živou, tvůrčí disciplínu, která se nepřestává vztahovat k západní esoterické tradici. Mooreové navazují na hermetismus, renesanční magii, alchymii, kabalistickou symboliku i moderní okultismus, aniž by z těchto tradic činili nedotknutelné relikvie. Magie pro ně není duchovním eskamotérstvím v oblasti nadpřirozena, nýbrž soustavnou kultivací vědomí, imaginace a vztahu ke skutečnosti. Opakovaně se mi při četbě knihy vracela na mysl myšlenka Marsilia Ficina (1433–1499), že mág je mundicola – ten, kdo kultivuje svět. Otázku, zda božstva, duchové a archetypální bytosti existují nezávisle na lidské mysli, přitom oba autoři záměrně nechávají otevřenou. Podstatná je pro ně možnost skutečného setkání s obrazy a silami, které proměňují naši zkušenost i vědomí.

Zásadní roli v tomto pojetí magie sehrává umění, k němuž se oba autoři, sami výrazné umělecké osobnosti, opakovaně vztahují. Mezi magickou a uměleckou imaginací spatřují hlubokou příbuznost. Obě dokážou překračovat navyklé způsoby vnímání, proměňovat naši zkušenost se skutečností a otevírat nové horizonty možného. Umělec se tak v jistém smyslu stává pokračovatelem mága, neboť prostřednictvím obrazů, slov a symbolů působí na lidské vědomí. Mooreové naznačují, že právě umění se v moderním světě stalo jedním z posledních útočišť magické zkušenosti. Není bez významu, že za její nejplodnější nositele považují spíše tvůrčí osobnosti než členy okultních řádů, vůči jejichž nárokům na výlučné zasvěcení si uchovávají kritický odstup. V tomto smyslu může být mágem třeba i spisovatel William S. Burroughs (1914–1997). Magie v jejich pojetí přestává být uzavřeným systémem tajných nauk a stává se živou tvořivostí.

Tvořivost jejich přístupu dokládá samotná symbolika Měsíce a Hada, kterou autoři představují jako dvojici vzájemně se doplňujících principů svého magického divadla. Zatímco Měsíc označuje imaginativní prostor vědomí, Had představuje dynamický impuls, který nás tímto prostorem provádí. Jak píší, „klikatá dráha Hada implikuje pohyb, vůli nebo impuls, který nás žene k našemu cíli“. Magie se tak odehrává v napětí mezi prostorem a pohybem, imaginací a vůlí, kontemplací a jednáním. Jejím cílem není pouze rozšíření poznání, nýbrž proměna samotného vědomí.

Takové pojetí lze číst v širším kontextu moderní západní esoteriky, od psychologizujících interpretací magie až po současné proudy, které zdůrazňují imaginaci, performativitu a proměnu vědomí. Mooreové ovšem nepodléhají představě, že současnost musí tradici překonat. Naopak ukazují, že skutečná inovace vzniká z tvořivého dialogu s minulostí. Jejich magie je současná nikoli proto, že by zavrhovala dávné symbolické systémy, ale protože s nimi umí nově pracovat.

Za zvlášť podnětnou pokládám i reflexi moderního osudu magie. Autoři upozorňují, že postupná racionalizace a institucionalizace moderní společnosti vedla k rozkladu toho, co chápou jako původně celistvou magickou zkušenost. Její jednotlivé složky byly rozděleny mezi psychologii, náboženství, vědu a umění, čímž se vytratila jejich někdejší vzájemná spojitost. „Magie v současném světě existuje pouze tak, že se v něm úplně rozpustila,“ konstatují autoři. Tato myšlenka otevírá možnost chápat současnou magii nikoli jako návrat k překonanému obrazu světa, ale jako úsilí o nové propojení jeho rozdělených částí.

Mimořádně působivá je také literární kompozice knihy. Autoři střídají výkladové a esejistické pasáže s komiksovými životopisy významných mágů, praktickými návody, historickými anekdotami, fikčními příběhy i hravými aktivitami připomínajícími dětské obrázkové knížky. Zvláště podařené se mi zdají komiksové portréty osobností západního esoterismu nebo groteskně pojaté příběhy Alexandra z Abonoteichu (asi 105 – asi 170 n. l.), spojeného s kultem hadího božstva Glykóna. Důležitou roli má rovněž beletristická linie, která umožňuje nahlédnout magickou zkušenost nikoli pouze jako předmět výkladu, ale jako prožívanou skutečnost. V knize sledujeme postupné zasvěcování hrdinky Adeline. Tato iniciační próza svou hravostí a erotickou dynamikou navazuje na nejlepší díla okultní literatury tohoto typu, včetně některých textů Aleistera Crowleyho (1875–1947) či Dion Fortune (1890–1946).

Tato mnohost žánrů není nahodilým estetickým rozmarem. Odpovídá samotnému předmětu knihy. Magie odedávna pracuje s obrazy, příběhy, symboly, rituálními postupy i proměnami perspektivy. Mooreové jako by chtěli ukázat, že o magii nelze pouze psát: samotný způsob psaní může nabývat magických podob a kvalit. Kniha se tak stává pestrobarevnou laboratoří imaginace, v níž se poznání prolíná s hrou. Právě ve schopnosti propojovat různé literární a výtvarné formy spatřuji jednu z největších předností tohoto díla.

Neméně významná je její výtvarná podoba. Velkoryse pojatá publikace představuje skutečnou oslavu vizuální imaginace. Výtvarníci Steve Parkhouse, John Coulthart, Kevin O’Neill, Rick Veitch a Ben Wickey stvořili fascinující, vpravdě fantaskní obrazový svět, v němž se setkává estetika starých okultních tisků, komiksová groteska, symbolismem inspirovaná obraznost i současný grafický design.

Samostatné ocenění si zaslouží překlad Jindřicha Veselého (*1978). Přes značnou tematickou náročnost a mimořádnou žánrovou rozmanitost se kniha čte jedním dechem. Její česká podoba si uchovává živost, humor i literární hravost, aniž by ztrácela schopnost zprostředkovávat složitější filozofické a esoterické poznatky. Výsledkem je živé a čtenářsky vstřícné dílo, jehož jazyková podoba významně přispívá k celkovému zážitku.

Jedinou větší výhradu si zaslouží pojednání o kabale, kterou autoři představují téměř výhradně prostřednictvím její hermetické interpretace. Do pozadí ustupuje její původní zakotvení v židovské mystice, teologii a náboženské praxi. Hermetická kabala, propojující strom života s tarotem, astrologií a dalšími symbolickými systémy západního esoterismu, je bezpochyby svébytnou a historicky významnou tradicí. Nelze ji však jednoduše ztotožňovat s původní židovskou kabalistickou tradicí. V knize, která tvořivě rozvíjí vztah mezi současnou magií a jejími dějinami, bych ocenil citlivější rozlišení těchto dvou proudů.

Velkolepá kniha magie Měsíce a Hada je mimořádným nakladatelským počinem, který připomíná, že magie není pouze religionistickým předmětem studia ani okrajovou subkulturou. Může být také svébytným způsobem myšlení, tvorby a duchovní zkušenosti. Mooreové navracejí magii její intelektuální náročnost, etickou poctivost, imaginativní bohatství a především radost z objevování na poli ducha a vědomí.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů