Africká bohyně vod Mami Wata a její synkretické kořeny

Mami Wata je velmi známá tradiční západoafrická bohyně vod, jež vzešla z kontaktu Afričanů s prvním Evropany, kteří na přelomu 15. a 16. století připlouvali k břehům subsaharské Afriky.[1] První zobrazení vodní bohyně by mělo pocházet z evropských kreseb, které zobrazovaly mořské panny. Významnou inspirací byly také mořské panny na přídích evropských lodí, které Afričany fascinovaly, a ti je považovali za vodní bohyně Evropanů. Jedno z nejstarších dochovaných zobrazení Mami Waty je soška ze slonoviny, kterou vyřezal umělec ze Sierry Leone na zakázku pro evropské mořeplavce.[2] Jednalo se o evropskou představu mořské panny, která se tak začala propisovat do západoafrického umění a kultury.

Jedno z klasických soudobých zobrazení Mami Waty (foto: Wikimedia Commons, volné dílo).

Další známé zobrazení – jen o něco málo mladší – je z oblasti dnešního Beninu a jedná se o mořskou pannu se dvěma ocasy.[3] Na konci 19. století se v Evropě proslavila cirkusová umělkyně Nala Damajanti, která vystupovala s hady a plakáty této exoticky oblečené umělkyně s několika hady se z Evropy spolu s mořeplavci dostaly do pobřežních oblastí západní Afriky, kde inspirovaly zobrazování vodní bohyně Mami Waty nově s hady.[4] V dalších desetiletích potom zobrazování bohyně znovu ovlivnily hinduistické kresby božstev, které se na pobřeží dnešní Ghany a Nigérie dostávaly s indickými obchodníky. Současné zobrazování černé vodní bohyně s několika hady je tedy staré jen něco málo přes 100 let a je na něm velmi dobře vidět synkretické a eklektické tendence, kterou některá tradiční náboženství v západní Africe vykazují.

Tato náboženství nejsou staticky neměnná, naopak reagují na nové podněty, nové potřeby, aktuální události a absorbují inspirace z okolních náboženství, kultur a tradicí. Přesně tak se vyvinulo zobrazování Mami Waty, ale vodní a mořská bohyně je v západní Africe jednou z nejstarších bohyní, které se obětovalo odedávna. V beninském vodunu každá pobřežní vesnice obětovala vhozením do oceánu rok co rok novorozené dítě. Stejně tak byly ve vnitrozemí obětovány děti vodním božstvům vhozením do řek. V Beninu a Nigérii jsou tyto tradiční oběti popisovány ještě na začátku 20. století.[5]

Obřadní maska kněze kultu Mami Waty (foto: Wmpearl, Wikimedia Commons, Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication).

Původ uctívání vodní bohyně Mami Waty je možné lokalizovat do pobřežních oblastí západní Afriky, odkud se později rozšířilo do mnohých dalších oblastí téměř celé subsaharské Afriky, ale největší vliv má kult vodní bohyně v západní a střední Africe. Vzhledem k tomu, že Mami Wata má kořeny u Evropanů, lidé v Africe věří, že má zájem o předměty cizí africkým kulturám. To se také propisuje do obětních látek pro její kult. V jejích svatyních jsou proto vidět předměty z Evropy nebo Asie.[6] Středoafrická varianta této bohyně se nazývá Mamba Muntu a je uctívána především v Demokratické republice Kongo.

Někteří autoři tvrdí, že Afričané vnímali první evropské mořeplavce na přelomu 15. a 16. století jako inkarnace vodních božstev nebo duchů, kteří žijí pod hladinou a připlouvají z obzoru s hojným bohatstvím. Z této skutečnosti měli mít z Evropanů až posvátnou hrůzu a mořskou pannu, kterou viděli na přídích obrovských lodí, přejali jako symbol bohyně vod. Afričany na evropských mořeplavcích překvapila bílá barva pleti a nevídané technické vymoženosti.[7]

V některých afrických tradicích se objevuje i mužský protějšek – Papi Wata (známý také jako Denzu), jehož zobrazování je inspirované hindským bohem Hanumanem, kterého Afričané viděli u indických mořeplavců. Některé křesťanské skupiny označily Mami Watu explicitně jako démona a bojovaly proti jejímu uctívání. Vykořenění této tradice se jim ale nezdařilo.[8]

Jméno bohyně – Mami Wata – pochází z odposlechu Afričanů z angličtiny – Matka Voda (tedy Matka Vod). Zobrazuje se jako černá žena, v některých oblastech ale naopak jako žena bílá s blonďatými vlasy, s několika hady, někdy se spodní polovinou těla v rybí podobě. Sídlí v hlubinách vod. Její magická síla je koncentrována ve vlasech, které si češe vždy na souši zlatým hřebenem. Lidé věří, že pokud se setkají s Mami Watou, zbohatnou a budou mít výjimečné štěstí. Jejími atributy jsou ženská krása, svůdnost, sexualita, síla a bohatství.[9]

Magická figura Mami Waty (foto: Wikimedia Commons, volné dílo).

Své stoupence si Mami Wata vybírá prostřednictvím vnuknutí ve snu, případně prostřednictvím mimořádných událostí, které se člověku stanou bez zjevné příčiny a nelze je racionálně vysvětlit. Pokud si takto Mami Wata jedince vybere, může se dotyčný stát knězem nebo kněžkou kultu Mami Waty. Tito kněží potom vykládají sny, věští, léčí a komunikují s duchovním světem. Zajímavostí kultu je, že pokud Mami Wata ve snu slíbí muži bohatství, vyžaduje za to, aby muž žil dočasně v celibátu, a to do doby, než mu ve snu sdělí, že může být opět sexuálně aktivní. V některých oblastech kult Mami Waty absorboval prvky křesťanství a islámu.[10]

Pro Mami Watu je poměrně typická určitá dualita – může člověku pomáhat, může jej ale také zničit; věří se, že je nevyzpytatelná. Mezi další symboly, se kterými je zobrazována patří zrcadlo (symbol marnivosti, ale také vhledu do duchovního světa), had (jakožto vodní bytost spojená se smrtí) a šperky (symbol bohatství a krásy). Jejími barvami je červená (symbol krve a síly) a bílá (symbol duchovního světa). Uctívání Mami Waty probíhá ve svatyních nebo přímo u vody. Obřady jsou často doprovázeny hudbou a tancem a tanečníci při nich dosahují transu.

Kněžka kultu Mami Wata v Nigérii (foto: Portal Ifá na Nigéria, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license).

Bohyně vyžaduje hojné oběti, nejčastěji zvířecí krev, šperky, zrcátka a pokrmy. Když Mami Wata volá člověka, obvykle mu to nejprve v životě způsobí potíže. Následně se mu ve snu nebo i v bdělém stavu zjeví a povolá jej k iniciaci do svého kultu. Muži také často vypovídají, že je po zasvěcení nutí k sexu a vyžaduje jejich věrnost.[11]

Mezi podobná vodní božstva vzniklá synkrezí evropských, asijských a afrických vlivů patří také Mami Titi (jejíž zobrazování je inspirováno zejména indickou bohyní Lakšmí), Mami Apuke (posedlá mamonem a sexualitou) a Mami Ablewa.

Více o afrických náboženstvích ve videích na mém novém profilu na Instagramu: Instagram – Afrikanista Dr. Ondřej Havelka

Poznámky:

[1]Srov. DREWAL, Henry John. Performing the Other: Mami Wata Worship in Africa, TDR, roč. 32, č. 2 (1988), s. 160–185.

[2]Srov. FRANK, Barbara. Permitted and Prohibited Wealth: Commodity-Possessing Spirits, Economic Morals, and the Goddess Mami Wata in West Africa. University of Pittsburgh – Of the Commonwealth System of Higher Education, roč. 34, č. 4 (1995), s. 331–346.

[3]Srov. DREWAL, Henry John. Mami Wata: Arts for Water Spirits in Africa and Its Diasporas. African Arts, roč. 41, č. 2 (2008), s. 60–84.

Magická figura Mami Waty (foto: Photo Claude TRUONG-NGOC, Wikimedia Commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license).

[4]Srov. DREWAL, Henry John. Performing the Other: Mami Wata Worship in Africa, TDR, roč. 32, č. 2 (1988), s. 160–185.

[5]Srov. HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024, s. 161–170.

[6]Srov. DREWAL, Henry John. Performing the Other: Mami Wata Worship in Africa, TDR, roč. 32, č. 2 (1988), s. 160–185.

[7]Srov. MILDNEROVÁ, Kateřina. Pití fetišů. Náboženství a umění vodun v Beninu. Praha: Malvern, 2012, s. 166.

[8]Srov. DREWAL, Henry John. Mami Wata: Arts for Water Spirits in Africa and Its Diasporas. African Arts, roč. 41, č. 2 (2008), s. 60–84.

[9]Srov. FRANK, Barbara. Permitted and Prohibited Wealth: Commodity-Possessing Spirits, Economic Morals, and the Goddess Mami Wata in West Africa. University of Pittsburgh – Of the Commonwealth System of Higher Education, roč. 34, č. 4 (1995), s. 331–346.

[10]Srov. DREWAL, Henry John. Performing the Other: Mami Wata Worship in Africa, TDR, roč. 32, č. 2 (1988), s. 160–185.

Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů