V sobotu 4. prosince 2021 se ve Velkém přednáškovém sále Historické budovy Národního muzea konala vzpomínková akce k výročí 80 let od zavraždění významného českého hermetika PhDr. Jana Kefera (31. ledna 1906 až 3. prosince 1941) v německém koncentračním táboře Flossenbürg. Kefer pracoval jako knihovník Národního muzea a jeho snem bylo vybudování iniciačního hermetického střediska uprostřed Evropy – v Československu. Prostředkem mu byla i práce s českým národním egregorem pomocí metod theurgie, kterou obnovil a promyslel ve vlasteneckém duchu. V těžkých hodinách Mnichova Kefer nesložil zbraně, a i přes nesouhlas prezidenta Beneše zaútočil na Velkoněmeckou říši a Adolfa Hitlera metodami magie a hermetismu. V tom mu byla nápomocna celá řada dalších představitelů předválečné československé hermetické scény, především sdružených ve společnosti Universalia. Zřejmě i protiněmecké výroky, kterými nešetřil od počátku okupace, ho přes jeho částečně německý původ dovedly až do koncentračního tábora a brzké smrti, v níž ho pak následovala i jeho mladá žena.
Na otce v nádherném prostředí Národního muzea vzpomenul jeho syn Reginald Kefer a přítomni byli i dva vnuci. Zazněly mnohé myšlenky a úvahy, které dodnes zajímají české hermetiky. To ukázala jejich hojná účast. Reginald Kefer připomenul mnohé okolnosti zatčení Jana Kefera a následující události. Zmínil i materiály, které by měly více osvětlit okolnosti Keferových rituálů a jejichž majitelé brzy po sobě zemřeli. Byla slyšet pozitivní odezva faktu, že na akci přišla i celá řada mladých, aktivních českých teoretických i praktických hermetiků z celé řady v Česku dosud působících skupin. Všechny spojila přátelská a družná atmosféra, nikdo neřešil spory, které se občas i zde vyskytují, a místo toho nastoupilo zřetelné vnímání působení českého egregora. Ten prostoupil všechny přítomné až k pocitu, o jakém jsem druhý den slyšel od řady účastníků (a měl jsem ho i sám), že celá tato akce byla zvláštním snem.
Kristýna Bernardová vyprávěla o okolnostech sepsání její nové knihy Nacismus versus okultismus v protektorátu – Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera. Eva Papoušková hovořila o scénáři k filmu Kefer. Velký význam v něm dala pohledu malého dítěte, Reginalda Kefera, a tomu, jak události kolem zatčení a osudu svého otce prožíval. Také řekla, že film by měl být natočen velmi podrobně, což ovšem s sebou nese značné náklady. Dostatečné prostředky se dosud nepodařilo shromáždit. Vojtěch Mašek promluvil o přípravách filmu Arvéd. Profesor Milan Nakonečný se nemohl dostavit osobně, a proto jeho text o theurgii Jana Kefera přečetl Jan Ševčík. V theurgii zmiňuje význam rozumu i extáze, které mají vést k cílenému záměru v poměru vlastním theurgii. Annette Kraus z Německa také nedorazila, proto i její text popisující koncentrační tábor Flossenbürg byl přečten v zastoupení. Ujal se toho Petr Kalač.
Celou akci zakončil připomínkou stavu současného českého hermetismu s ohledem na odkaz Jana Kefera autor tohoto článku Marek Dluhoš. Zdůraznil perspektivy universalistického přístupu k českému hermetismu, jak tomu chtěli již prvorepublikoví čeští hermetikové. Vyjádřil naději, že síla národního egregora, naše myšlenky i činy povedou k fungující, svobodné zemi, kde se nám bude dobře žít. Vzpomenul i další české hermetiky, kteří zemřeli pod tíhou nejrůznějších režimů od počátku 20. století. Nakonec přednesl svou nedávno dokončenou báseň, nazvanou „Mágové v zemích Koruny české“.
Velké díky patří následovníku Jana Kefera v knihovnické práci v Národním muzeu a také znalému hermetikovi Petru Kalačovi, že celou tuto akci skvěle zařídil v reprezentativních podmínkách Národního muzea, v samém centru českého národního egregora, vedle Václavského náměstí a sochy sv. Václava v bojovné pozici. Jan Kefer spojoval moc českého egregora s mocí koruny svatováclavské. Akci zaštítila Společnost Národního muzea, které patří také dík.
Sobotní den ukázal, že se v Česku stále nachází dostatek nadšenců, kteří z vlastní vůle a dobrovolně dokáží působit na české dějiny pozitivním směrem, a že lze stále přes současné deprese a poraženectví mnohých ze současné situace českého státu ještě očekávat v dějinách naší země události, na které budeme moci být hrdí.
Záznamy přednášek je možné shlédnout zde, zde a zde.
Náhledová fotografie: Reginald Kefer (vpravo) a Petr Kalač (vlevo) při setkání v Olomouci (2021). Foto z archivu Dokumentačního centra českého hermetismu, Petr Kalač.
Psali jsme v Dingiru:
téma Současnost hermetických řádů, Dingir 22 (4), 2019, obsah čísla zde.
Související články: