Před 150 lety (dne 24. ledna 1871) se narodil a před 70 lety (dne 5. března 1951) zemřel významný básník, spisovatel, kritik, překladatel a editor Jiří Karásek ze Lvovic. Smíchovský rodák a syn drážního průvodčího měl šest sourozenců a byl vlastně pokřtěn jménem Josef, respektive Josef Georg. V rodině se ovšem tradovalo, že mezi její předky v šestnáctém století patřil astronom, astrolog a matematik Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic. Právě podle něho si tedy mladý básník změnil své jméno, a navíc jej vylepšil šlechtickým přídomkem.
Ještě předtím absolvoval malostranské gymnázium a poté čtyři semestry na theologické fakultě, odkud však zběhl kamsi do Bavor. Po roce se z toulek vrátil a roku 1892 nastoupil do zaměstnání jako úředník pošty a poštu už neopustil (tato strategie se mu bohatě vyplatila, neboť po čtvrt století pilné práce se stal ředitelem Poštovního muzea v Praze). Jeho literární kariéra začala ve třiadvaceti letech, kdy společně s Arnoštem Procházkou založil časopis Moderní revue pro literaturu, umění a život, zaměřený na dekadentní a symbolistní tvorbu, a zároveň knižně debutoval sbírkou poezie Zazděná okna. Hvězdná chvíle Karáskovy kariéry přišla ale až o rok později: nejprve se v Moderní revue zastal slavného irského spisovatele Oscara Wilda, jenž byl toho léta odsouzen v ostře sledovaném procesu za homosexuální vztah s markýzem Queensberrym na dva roky do vězení, a následně vydal sbírku Sodoma, kterou se sám přihlásil k homoerotickému cítění. Bystré oko c. k. cenzury knihu pochopitelně ihned zakázalo a zkonfiskovalo, čímž na dílo a jeho autora nechtěně upozornilo širokou veřejnost. Znovu mohla vyjít o deset let později s výraznými úpravami pětice nejprovokativnějších básní. Necenzurované vydání se pak objevilo až roku 1921.
Jiří Karásek ze Lvovic se rovněž věnoval psaní prózy a zajímal se i o hermetismus (byl mj. členem legendární společnosti českých hermetiků Universalia). Tyto své záliby spojil např. v Románech tří mágů. Úvodní dva napsal v prvním desetiletí dvacátého století (Román Manfreda Macmillena vyšel roku 1907, o rok později vyšel Scarabeus). Téměř dvacet let poté tuto trilogii završil románem Ganymedes. Signifikantním Karáskovým dílem, jež ho zčásti vystihuje, je próza Gotická duše. Její hlavní hrdina je posledním ze starého šlechtického rodu, avšak namísto hledání vhodné nevěsty tráví veškerý svůj čas studiem knih či pochmurnými procházkami po hřbitovech a klášterech, neb byl vychován bigotně katolickými tetami a ze semináře sběhl, přičemž nádavkem dostal do vínku dědičné šílenství. Poprvé Karásek toto dekadentně depresivní dílo vydal roku 1900. Už o pět let později jej však znovu představil veřejnosti v přepracované verzi. Ani to mu ale nestačilo, a tak Gotická duše vyšla ještě roku 1921 opět v jiné podobě. Podobným dílkem, o něco kratším, avšak „akčnějším“, je Zastřený obraz. Jeho děj se odehrává na Karáskově rodném Smíchově a blízké mu Malé straně, samozřejmě také na hřbitově, tentokrát malostranském. Leitmotivem prózy je tajemný obraz v kostele a láska lidí z nejvyšších vrstev. V tomto případě se však jedná o lásku zvrácenou. Mladý markýz se dopustí na rodinném sídle incestu se svou sestrou a následně od ní uteče do Prahy, kde spáchá sebevraždu. Jeho provinilá souložnice pak vstoupí do kláštera.
Jiří Karásek ze Lvovic zemřel v požehnaném věku osmdesáti let v nemocnici Milosrdných sester svatého Karla Boromejského na Malé straně. Vzhledem ke své sexuální orientaci neměl potomky. Místo nich nashromáždil obří počet knih a též vytvořil rozsáhlou sbírku slovanského výtvarného umění, zvláště grafiky. Toto vše odkázal Československé obci sokolské. Dnes je celá jeho sbírka součástí Památníku národního písemnictví. On sám je pohřben na hřbitově Malvazinky, a sice ve stejné uličce jako jeho kolega z Universalie PhDr. Jan Kefer. Leží jen o jedenáct míst dál (konkrétně se jedná hrob č. 251 v oddělení D-I). Místo jeho posledního odpočinku nemá vztyčený pomník a je ohraničeno uměleckým kováním. Na velkém kameni, položeném na hlíně, nachází se zašlý epitaf Karáskova otce v jazyce latinském. Nad ním je menší kámen s iniciálami samotného Jiřího Karáska ze Lvovic s prostým nápisem „básník a spisovatel“.
Autor tohoto článku, Viktor Pípal, vystudoval husitskou theologii jednooborovou na Husitské theologické fakultě University Karlovy.
Náhledová fotografie Jiřího Karáska ze Lvovic roku 1930, Wikipedie. Nepopsané ilustrace pocházejí z archivu Petra Kalače (DCČH – Dokumentační centrum českého hermetismu).
Psali jsme v Dingiru:
téma Současnost hermetických řádů, Dingir 22 (4), 2019, obsah čísla zde.
Související články: